Carlos Ghosn zůstane v Japonsku ve vazbě dalších deset dní. Podle dnešního vydání deníku Asahi šimbun japonští vyšetřovatelé zvažují, že kvůli nesrovnalostem v řízení obviní celou firmu Nissan jako právnickou osobu.
Ve vazbě může být podle japonských zákonů držen až 20 dní bez oficiálního obvinění a za jeho údajné prohřešky mu hrozí maximálně deset let vězení nebo pokuta deset milionů jenů (dva miliony Kč), případně obojí, uvedla agentura AP.
Nissan hodlá Ghosna ve čtvrtek zbavit vedení firmy, k podobnému kroku se chystá i Mitsubishi.
Francouzský Renault přešel úterním rozhodnutím představenstva do rukou dočasné správy, Ghosn ale zatím z jeho čela odvolán nebyl.
Prozatímním předsedou správní rady Renaultu se stává jeho člen Philippe Lagayette, plné pravomoci společnosti převezme šéf provozu Thierry Bolloré. Zjistila to agentura Reuters.
Odvolání Ghosna nežádá ani francouzská vláda, řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Nemáme důkazy,“ řekl ministr rádiu FranceInfo. Ghosn nicméně za této situace „není v pozici, aby mohl Renault vést,“ dodal ministr. Francouzský stát vlastní v Renaultu patnáctiprocentní podíl. Renault drží podíl 43,4 procenta v japonské automobilce Nissan. Tento výrobce aut v pondělí oznámil, že Ghosna zadržely japonské úřady.
Le Maire uvedl, že se spojí s japonskou stranou a zopakoval, že partnerství Renaultu a Nissanu je v zájmu jak Francie, tak Japonska. Dodal, že už požádal o prověření Ghosnových záležitostí francouzské daňové úřady a ty prý žádné nesrovnalosti nezjistily.
Automobilky Renault a Nissan jsou majetkově propojené prostřednictvím 20 let staré struktury.
Nissan tento týden oznámil, že Ghosna odvolá z funkce na základě několikaměsíčního interního vyšetřování, které zahájil po oznámení whistleblowera, tedy člověka, který o nekalém jednání věděl a upozornil na ně.
Nissan podle zdrojů agentury Reuters nicméně rozšiřuje vyšetřování údajných nepravostí v nakládání s firemními finančními prostředky o finance ze společného podnikání s Renaultem.
Čtyřiašedesátiletý rodilý Brazilec Ghosn čelí obvinění, že zneužíval firemní peníze pro vlastní účely a podhodnocoval osobní příjmy ve finančních výkazech. V průběhu pěti let podle dosavadního zjištění kontrolních orgánů automobilky Nissan zatajil příjmy pět miliard jenů, to je zhruba miliarda korun.
Za posledních pět let měl Nissan podle výročních zpráv Ghosnovi vyplatit 4,98 miliardy jenů, ve skutečnosti mu ovšem zaplatil téměř deset miliard (78 milionů eur, přes dvě miliardy korun), píše japonský deník Mainichi.
Podle Japantimes šlo o klamání investorů. Od roku 2010 se plat manažerů akciových společností přesahující sto milionů jenů (880 000 eur) musí hlásit finančnímu úřadu. Za porušení zákona hrozí až deset let vězení, pokuta do výše deseti milionů jenů nebo obojí. Společnosti pak hrozí pokuta až sedm set milionů jenů (5,5 milionu eur).
Podle japonského listu Nikkei založil Nissan společnost v Nizozemsku. Oficiálně měla investovat do rizikových firem, ve skutečnosti nakupovala a spravovala luxusní byty, v nichž Ghosn bezplatně pobýval.
Ghosn byl podle analytika Maxe Warburtona ze společnosti Bernstein „lepidlem, které drželo Renault a Nissan pohromadě“. Warburton to napsal ve zprávě investorům a dodal, že si lze těžko představit, že teď nevznikne mezi asijskou a evropskou částí koncernu propast. Ghosn dříve uvažoval o kompletní fúzi všech tří automobilek. „Nynější události to odvály pryč,“ napsal investorům analytik společnosti CMC Markets Michael Hewson.
O spojení Renaultu s Nissanem se Ghosn pokusil už před třemi roky, ale tehdy mu v tom zabránil francouzský ministr hospodářství nákupem akcií Renaultu státem a následným zablokováním této snahy. „Tím ministrem byl mladík jménem Emanuel Macron,“ připomíná Autoweek.
„Carlos Ghosn zachránil Nissan Motor před bankrotem, zcela jej zreorganizoval, zcela změnil zaběhnuté vztahy s dodavateli a proměnil jej v nejziskovější japonskou automobilku. Rovněž nasměroval Nissan k produkci crossoverů a SUV dřív, než k tomuto kroku přistoupili ostatní výrobci, a uvedl Nissan na cestu elektromobility o mnoho let dřív, než Evropané tento trend vzali na vědomí. V Japonsku se stal národním hrdinou, jemuž dokonce byly věnovány i komiksy, což je v této zemi nevídanou poctou,“ uvádí magazín Autoweek. Životopis Carlose Ghosna čtěte zde
Podle informací agentury Bloomberg mají na Ghosnově odchodu zájem některé kruhy ve vedení Nissanu. Slibují si od něj, že se zbaví francouzského dozoru. Případná válka mezi Nissanem a Renaultem by se jim ale podle Bloombergu mohla vymstít. Ghosn plánoval fúzi Nissanu a Renaultu, představenstvo japonské firmy však bylo podle zdrojů listu Financial Times proti a hledalo cesty, jak jí zabránit.
Generální ředitel Nissanu Hiroto Saikawa ovšem po zatčení prohlásil, že Ghosn do svých rukou koncentroval příliš velkou moc a proto je nyní jeho cílem eliminovat negativní aspekty dlouhého Ghosnova vládnutí. Tak ostré prohlášení je náznakem, že v alianci byly třenice.
„Napětí mezi Carlosem Ghosnem a japonskými manažery Nissanu už dlouho rostlo,“ píše Autoweek. „I když to vedení Nissanu popírá, není tajemstvím, že mezi japonskými manažery dlouhodobě rostla nespokojenost nad tím, jak rozhodující podíl 43 % drží francouzská automobilka Renault a ústředí společnosti bylo přeneseno do Nizozemska. Přitom Renault je v poslední době slabším z aliančních partnerů a vykazuje nižší zisk než Nissan,“ připomíná automagazín specializovaný na autoprůmysl.
To nejlepší, co francouzská vláda může pro budoucnost Renaultu udělat, by podle agentury Reuters bylo 15procentní podíl státu ve firmě prodat. Právě obavy z francouzského vměšování jsou totiž jednou z překážek možné fúze s Nissanem, poznamenala agentura. Zároveň ale dodává, že francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho vláda by takový krok před veřejností jen těžko obhájili. Pravděpodobně by je totiž podezřívala z upřednostňování zájmů akcionářů před zájmy zaměstnanců.
Společná tržní hodnota Nissanu a Renaultu se od pátku minulého týdne snížila asi o šest procent, respektive o tři miliardy eur (78 miliard Kč). Pro Renault je partnerství s Nissanem zásadní a pokud by se rozpadlo, evropská automobilka by se jen s obtížemi přeorientovala na výrobu ziskových elektromobilů, domnívá se Reuters.
