Kočkolap Opelu slaví padesátiny. Nádherné GT zařízly americké předpisy

aktualizováno 
Na podzim roku 1962 se na sešlosti nejvyšších šéfů automobilky Opel řešil zásadní problém, jak se vypořádat s tím, že blesk v logu značky ztrácí energii. Východisko ze situace se našlo: vyrobíme cenově dostupné sportovní auto. Tak vznikla myšlenka na model Opel GT.

Což o to, nápad se zrodí rychle, jeho realizace si však žádá delší dobu. Nicméně v Rüsselsheimu se do práce ihned pustili konstruktéři pod vedením Charlese M. Jordana. Cena novinky se podle vedení automobilky měla pohybovat kolem deseti tisíc marek, a tak bylo nutné v zájmu úspor použít již vyvinuté díly. 

Takže platformou posloužil Kadett B s na ní bylo třeba postavit karoserii, která by dokazovala sportovní ambice vozu. Shodou okolností za oceánem sourozenecká značka Chevrolet (obě patřily do koncernu GM) pracovala na modelu Corvette a nějakým způsobem se plány na design dostaly i k Erhardu Schnellovi, jenž měl v Jordanově týmu na starosti vzhled auta. Není proto divu, že oba vozy mají některé rysy přinejmenším podobné.

Výklopná světla

Tvůrcům „gétéčka“ se dílo podařilo, dvoumístný sporťák dostal přitažlivé tvary a také několik pikantností. Jednou z nich byly výklopné přední světlomety, které se ovládaly mechanicky. Řidič měl po své pravé ruce páku, kterou vyklápění a sklápění ovládal. Původní návrh počítal s hranatými světly vyklápěnými nahoru, ovšem při práci na prototypu se zjistilo, že jejich umístění nízko nad zemí neodpovídá předpisům, a tak se změnila na okrouhlá (vyklápěná kolem předozadní osy) a posunula se výše.

Další zvláštností oproti běžným zvyklostem byla absence víka zavazadlového prostoru. Případnou bagáž museli cestující dopravit za svoje záda vnitřkem, což za praktické rozhodně pokládat nelze. A což teprve výměna pneumatiky. Rezervní totiž byla zasunuta až na samém konci odkládacího prostoru za opěradly sedadel.

Opel GT dostal výšku 1225 mm. To představovalo další problém, který se týkal nastupování i vystupování normálně rostlých cestujících. Ale i to technici vyřešili elegantně, dveře ukously část střechy a posadit se mohli i dlouháni bez toho, aby po úrazu hlavy vyhledávali lékařskou pomoc.

V roce 1965 se na frankfurtském autosalonu poprvé představil Opel Experimental GT jako designová studie. Měl za úkol ukázat, že není nic pravdy na pověsti značky jako konzervativní a nepříliš odvážné, ale také vysondovat názor veřejnosti na nový produkt. Zda se líbí, jestli najde odezvu na trhu. Experimental GT se objevil také v New Yorku, protože marketingoví odborníci předpokládali, že v USA by mohl zaujmout.

Francouzská pomoc

Reakce veřejnosti na obou stranách Atlantiku byly příznivé, proto rozhodnutí o zahájení sériové výroby na sebe nenechalo dlouho čekat. Zbývalo už jen vyřešit maličkost: kde spustit výrobní linku, když v Německu není volná kapacita. Pomohly francouzské firmy, konkrétně společnost Chausson, která dodávala karoserie, a Brissonneau & Lotz, jež se postarala o lakování a částečně také o interiér. Polotovar se pak naložil na vlak s cílem Bochum, kde se v továrně značky Opel dílo dokončilo. Opel GT mohl vyrazit za zákazníkem.

Stalo se tak v roce 1968 a start novinky doprovázela reklamní kampaň s ústředním heslem „Jen létání je krásnější“. Produkce se rozjížděla zvolna, v roce 1968 se na trh dostalo 550 kusů, ovšem v roce následujícím už to bylo 35 tisíc vozů. Zájem byl velký i díky ceně, „gétéčko“ se slabším motorem o objemu 1078 ccm vyšlo na 10 780 marek, silnější čtyřválec o objemu 1897 ccm stál 11 880 marek. K překvapení výrobce však trh o levnější model příliš nestál, zájemci rádi připlatili, aby si mohli jízdu jaksepatří užít.

Opel GT našel uplatnění i na americkém trhu, ostatně na něm skončily takřka tři čtvrtiny produkce, a zdálo se, že na model čekají roky hojnosti. Zvláště když vedení Opelu po dvou letech zastavilo výrobu jedenáctistovky a její místo zaujala verze GT/J, kde se písmeno J dalo rozšifrovat jako Junior. Byla určena především mladým (a tudíž méně finančně vyspělým) klientům. Přestože pod kapotou pracovala silnější verze pohonné jednotky, „juniorská“ cena byla 10 499 marek, neboť vůz dostal chudší výbavu.

Mimochodem vozů s motorem 1.1 bylo vyrobeno pouze 3573 kusů, a tak není divu, že jsou v současnosti vyhledávaným artiklem sběratelů automobilových veteránů.

Fotogalerie

Ale zpátky do léta roku 1973, kdy byla výroba vozu Opel GT tak trochu nechtěně ukončena. Vedly k tomu dva faktory. Firma Brissonneau & Lotz totiž přešla do rukou společnosti Renault a ta vypověděla Opelu smlouvu. Přece si nebude pěstovat konkurenci pro svůj sportovní model Alpine. Nalézt jinou výrobní kapacitu by se možná povedlo, ale dalším hřebíčkem do rakve Opelu GT byla změna zákonů v USA. Jeho nárazníky neodpovídaly novým předpisům, problém byl i se splněním emisních limitů, prostě podřídit se legislativě by znamenalo pro automobilku velké finanční náklady, které by model nejen vzhledově zhoršily, ale také zdražily natolik, že by se stal takřka neprodejným. A tak poslední Opel GT, který si odvezl nový majitel, měl výrobní číslo 103 463.

V Rüsselsheimu se však na heroickou dobu konce šedesátých let minulého století nezapomíná, Opel (patřící nyní francouzskému koncernu PSA) by rád na slávu GT navázal, proto představil koncept podle současných trendů Opel GT X Experimental. Tedy ve variantě SUV a s elektrickým pohonem. Zda dojde k sériové výrobě, není jasné, ale duch „gétéčka“ zřejmě žije.

Pod kapotou

Opel GT disponoval dvěma pohonnými jednotkami. U slabší verze poháněl zadní kola čtyřválec s objemem 1078 ccm a výkonem 44 kW (60 k), maximum točivého momentu bylo 85 Nm. Z nuly na stovku akceleroval za 16,5 sekundy a dosahoval až 155 km/h. Silnější a oblíbenější motor měl objem 1897 ccm a výkon 66 kW (90 k), točivý moment vyšplhal na 149 Nm, z klidu na 100 km/h zrychlil za 11,5 sekundy a uměl pelášit až 185 km/h.

Motory spolupracovaly se čtyřstupňovou manuální převodovkou, do USA se dodávaly především s třístupňovým automatem.

Opel experimentoval i s elektrickým pohonem, v roce 1971 byl testován vůz vybavený dvěma elektromotory Bosch (výkon 88 kW). Projekt však skončil nezdarem.

Autoři:

Nejčtenější

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Test litých kol na octavii: Některá se doslova rozpadla na kusy

Test litých kol pro Škodu Octavia

Kola dělají auto, říká se. Na designových osmnáctkách zkrátka vypadá o poznání lépe než na plechových zimních...

Ropu nahradí odpadky. Umíme z nich vyrobit naftu i plyn

Recyklační jednotka OMV ReOil ve vídeňské rafinérii vyrábí syntetickou ropu z...

Z přibližně sta kilogramů použitých plastů je speciální zařízení ve vídeňské rafinérii schopno během hodiny vyrobit asi...

Zastavení řidiče na základě údaje z tachometru bylo podle policie přiměřené

Policista v civilu zastavil muže na dálnici kvůli rychlé jízdě

Dohru v kázeňském řízení má netradiční policejní kontrola, která se odehrála v březnu na dálnici D46. Její videozáznam...

Další z rubriky

Autofotka týdne: americký borec Cadillac XT4 v české premiéře

Přípravy motoristické slavnosti Legendy

Americký mamut General Motors před pár lety Evropu víceméně opustil. Po prodeji Opelu v roce 2017 se auta značek GM...

Francouzi by chtěli Jaguar s Land Roverem, Indové prodej odmítají

Range Rover Velar

Carlos Tavares, šéf koncernu PSA, pod který spadají značky Peugeot, Citroen, DS a Opel/Vauxhall, veřejně prohlásil, že...

Do Mostu míří supersporty. Za volanty se střídají profíci s amatéry

Okruhové závody ADAC GT Masters se po roce vrací do Mostu.

Pětisetkoňové závodní speciály od Corvette, Ferrari, Porsche, Lamborghini nebo Aston Martin a další desítky závoďáků si...

Najdete na iDNES.cz