Schopnosti deltawingu prověří letošní závod 24 hodin v Le Mans 16. a 17. června. Prapodivný závoďák sice pojede mimo soutěž, soupeřům ve třídách LMP1 a LMP2 ale chce být vyrovnaným soupeřem. Auto už pilně testuje, před několika dny se prohánělo na populárním okruhu Sebring.
A na dráze je deltawing naprosto nepřehlédnutelný. Vyberte si: vypadá jako auto samotného Batmana, vypadá i jako dragster ze čtvrtmílových závodů a vypadá i jako auto na rychlostní rekordy. Tak jako tak působí mezi obvyklými sporťáky hodně zvláštně a zcela nepřehlédnutelně.
Začněme pohledem shora, který pomůže pochopit jméno auta. Z nadhledu deltawing připomíná stíhačku s trojúhelníkovými křídly a dlouhou přední částí trupu. K letadlům odkazuje i velmi netradiční zadní "směrovka", nebo jak jinak u auta nazvat vertikální spoiler. Auto je relativně dlouhé, měří 4,65 metru, rozvor má hodnotu 2,9 metru a výška je pouhý metr.
Štíhlá, respektive extrémně štíhlá přední část klasické auto rozhodně nepřipomíná. Dokonce to vypadá, že deltawing je tříkolka, ale není. Vpředu je totiž dvojice velmi úzkých kol. Co o kolech, to o sedadlech. Ač se to opět nezdá, auto je dvoumístné. Důvodem je homologace právě pro závody cestovních vozů.
Netradiční tvar auta není samoúčelný. Má špičkovou aerodynamiku, součinitel odporu vzduchu má hodnotu 0,19. Pro závod je ale nutný větší přítlak, a tak je auto nastaveno tak, že koeficient má hodnotu přes 0,31. Podle tvůrců je auto minimálně citlivé na turbulentní proudění a většinu přítlaku zajišťuje optimální tvar podlahy auta. Proto na karoserii chybí jinak obvyklé mohutné spoilery a křídla. Na přední nápravu připadá jen 27 procent hmotnosti, což má zásadní vliv na stabilitu při brzdění.
Tvar auta není inovativní, kdo cílí na rychlostní rekordy nebo rychlost v přímce, už podobně tvarované auto má. Ale pro okruhové závodění se na první pohled moc nehodí. Tvůrci ale tvrdí opak, auto je prý v zatáčkách velmi stabilní. Ostatně, kdyby nebylo, nedostalo by povolení ke startu v závodech. Tým proto musel auto před pořadateli otestovat.
DeltaWing není výmyslem Nissanu, ač ten má prototyp oblepený vlastní značkou. Nissan do projektu vstoupil až v posledním roce, zrod auta měl na starosti konstruktér Ben Bolby a pomocnou ruku přiložil mimo jiné známý americký automobilový nadšenec Don Panoz. Vedle Nissanu se na projektu podílí i výrobce pneumatik Michelin, který logicky dodává speciální gumy pro obě nápravy.
Vedle polepů auta vlastní značkou přispěl Nissan pohonnou jednotkou. A jelikož je celá stavba deltawingu velmi lehká, odhaduje se něco málo přes polovinu hmotnosti běžných sporťáků LMP1, tedy asi 475 kilogramů, nepotřebuje auto žádný obří motor. A tak se dárcem stal crossover Juke a jeho vrcholná motorizace 1,6 DIG-T. Motor je samozřejmě upravený, takže poskytuje okolo 224 kW (300 koní). Zrychlením se zatím konstrukční tým nechlubí, ale maximální rychlost by měla snadno překročit hranici 300 kilometrů za hodinu. Aby také ne, když poměr výkonu k hmotnosti je výborných 630 koní na tunu.
Ačkoliv deltawing pojede Le Mans mimo pořadí, bude na výsledek zvědavých hodně lidí. Nejenom z konstrukčního týmu, ale i dalších závodníků, protože pokud auto uspěje, mohlo by se stát základem relativně levného sporťáku pro vytrvalostní okruhové závody. Což je také záměrem konstruktérů. Otázkou ale zůstává, jak prapodivný tvar přijmou motorističtí fanoušci. V Le Mans se za volantem deltawingu vystřídají Eric Comas, Marino Franchitti a Michael Krumm.
