Úvahy rázně ukončila kancléřka Angela Merkelová. Za její vlády se nic měnit nebude. Podle Merkelové existují i „inteligentnější možnosti“, jak dosáhnout snížení emisí. Nové opatření mělo snížit výfukové emise. Je třeba připomenout, že éra Angely Merkelové se chýlí ke konci, loni odešla z vedení německých křesťanských demokratů (více zde).
Německo je jedinou evropskou zemí, kde na některých úsecích dálnic neplatí žádné rychlostní limity. Ve většině států jsme zvyklí na maximální povolenou rychlost 120 nebo 130 km/h, v Polsku je to 140 km/h, v Albánii naopak 110 km/h a v Norsku jen 90 km/h.
Lidé, kteří jsou ze své země zvyklí na rychlostní limity, občas nad situací v Německu žasnou. Jako například americký herec Tom Hanks, který po natáčení v Německu v show Davida Lettermana nadšeně líčil: „Můžeš prostě sešlápnout plyn až k podlaze. Vláda stojí za tebou.“
Velký poprask proto vyvolala zpráva, že pracovní skupina na ochranu životního prostředí, která vznikla v rámci „Národní platformy pro budoucnost mobility“, hodlá prosazovat maximální povolenou rychlost na dálnicích 130 kilometrů v hodině a vyšší daně na naftu a benzin. Navrženy jsou i kvóty na prodej elektromobilů a plug-in hybridů, přičemž budou nadále vypláceny prémie při jejich nákupu. U nákladních vozů se bude mýtné vypočítávat přísněji podle emisí CO2, čisté nákladní vozy budou platit až o tři čtvrtiny nižší poplatky.
Ideálně 150 km/hS neomezenou rychlostí na dálnicích se Německo řadí mezi státy jako Afghánistán nebo Severní Korea. V průzkumu z roku 2015 se stále více Němců přiklání k zavedení rychlostního limitu. Jako nejpřijatelnější se jeví 150 km/h. Čtěte více. |
Množství emisí skleníkových plynů způsobených dopravou v uplynulých letech v Německu spíše narostlo. Příčiny jsou zřejmé: jezdí více aut a se stále silnějšími motory. Podle údajů Spolkového statistického úřadu, které byly zveřejněny v listopadu loňského roku, byla v roce 2017 automobilová doprava v Německu zodpovědná za emise CO2 ve výši 115 milionů tun – což je o 6,4 procent více než v roce 2010.
Už před Merkelovou se k návrhu vyjádřil odmítavě i ministr dopravy Andreas Scheuer z bavorské CSU. Tyto plány jsou podle něj „proti zdravému rozumu“. Naopak podle místopředsedy sociálních demokratů (SPD) Ralfa Stegnera jsou nová pravidla pro automobilovou dopravu s ohledem na ekologii „důvodem k vážnému zamyšlení“. „Ani v Německu nemůžeme pokračovat tak jako dosud, pokud chceme klimatické změny brát vážně,“ řekl Stegner.
Čemu pomůže zavedení rychlostního limitu?
Neomezená rychlost na dálnicích byla v Německu vždy silné téma obestřené velkými emocemi, především proto, že si ji většina Němců spojuje s pocitem osobní svobody. Odborníci se dohadují, zda by omezení rychlosti na dálnicích mohlo zajistit vyšší bezpečnost a snížení emisí. Podle vyjádření německého Spolkového statistického úřadu se „nepřizpůsobení rychlosti“ pravidelně objevuje na čelním místě příčin dopravních nehod. Ovšem pozor, patří sem nadměrná rychlost nejen na dálnicích, ale i na okresních silnicích a v obcích.
Odbornice na dopravu Maria Limbourgová prosazuje zavedení omezení rychlosti na dálnicích už několik let. „Pro mnohé řidiče by to znamenalo velkou úlevu,“ říká. V očích rychlých řidičů jsou totiž podle Limbourgové všichni pomalejší řidiči překážkou, kterou pak před sebou tlačí tím, že nenechávají potřebný odstup, nebo na ně troubí.
„S omezením rychlosti tento jev mizí,“ vysvětluje emeritní profesorka Univerzity v Essenu. Na životní prostředí by však podle Limbourgové nemělo omezení rychlosti absolutně žádný vliv. Jen malé procento řidičů podle ní využívá úseky s neomezenou rychlostí k mimořádně rychlé jízdě. Velký pokles CO2 by rychlostní limit na dálnici podle ní určitě nepřinesl.
Dopravní expertka zpochybňuje i slibovaný pozitivní dopad vyšší daně na naftu na životní prostředí. Kdo je na autě závislý, těžko ho nechá kvůli vyšší ceně paliva stát v garáži. „Politici by měli raději nabídnout vhodné alternativy k automobilům,“ soudí Limbourgová ve svém vyjádření pro německý deník Tagesspiegel. Zlepšení veřejné hromadné dopravy či rozšíření sítě cyklostezek by podle ní mělo pro životní prostředí větší přínos než jakékoli zvláštní poplatky týkající se dieselových vozů.
Vládní komise, která přišla s návrhy na omezení rychlosti, vyšší daně na naftu a kvóty na elektroauta, tak podle svých vyjádření činí v zájmu lepší ochrany životního prostředí. Jak je však veřejnost již od prosince ujišťována, zatím jde pouze o první návrhy, dosud nepadla žádná definitivní rozhodnutí. Jsou to jen úvahy, jakým způsobem by bylo možné splnit cíle týkající se omezení množství oxidu uhličitého do roku 2030. Ještě se bude propočítávat účinnost i jiných možných opatření.
Koncept do konce března
Pracovní skupina chtěla původně předložit své návrhy již do konce roku 2018, nyní byl termín přesunut na konec března. Příčinou vzniku podobných návrhů jsou cíle spolkové vlády na ochranu životního prostředí, které je třeba splnit do roku 2030 v jednotlivých sektorech, jako je energetické hospodářství, výstavba a doprava. V průběhu letošního roku by měl vzniknout nový zákon o ochraně životního prostředí, v němž se konkrétní body budou týkat dopravy.
„Jsme si vědomi toho, že ne každé doporučení bude přijato,“ píší autoři studie. „Ke zmírnění klimatických dopadů bude potřeba politické odhodlání, umění diplomacie a schopnost dělat kompromisy.“
V komisi sedí zástupci rozdílných organizací a zájmů, jako je IG Metall, ADAC, Svaz průmyslu BDI, Volkswagen, Deutsche Bahn (Německé dráhy), rady měst a spolky na ochranu životního prostředí jako Nabu nebo BUND.
Komise se ovšem zabývá i dalšími tématy, jako posílení veřejné dopravy, rozšíření pěší a cyklistické dopravy, možnosti tankování a nabíjení u alternativních pohonů u nákladních vozů. Padají rovněž návrhy na posílení železniční dopravy a dalších způsobů, jak přivést lidi z aut na jiné způsoby dopravy. Stranou nezůstává ani sociální aspekt – jde například o to ještě více nezatížit lidi s nižšími či středními příjmy.
Německo potřebuje najít způsob, jak dostát závazkům ohledně dlouhodobého snižování emisí, na nichž se koncem loňského roku shodly členské státy Evropské unie.
Merkelová tuto diskusi sice prozatím odložila, německá vláda se přesto problémem bude muset zabývat. Najít řešení nebude jednoduché. Na jedné straně si vláda nemůže pohněvat automobilový průmysl, který ročně vygeneruje zhruba 430 miliard eur. Na druhé i vzhledem k vysokým pokutám bude muset dostát závazkům ohledně ochrany životního prostředí a klimatu, na jejichž formulaci se sama podílela.
Nejen Němci si navíc ještě dobře pamatují na sérii skandálů, kdy automobilové firmy obcházely emisní limity a snižovaly jejich hodnoty.
Jaká by měla být maximální povolená rychlost na dálnici?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 5. února 2019. Anketa je uzavřena.
