Až potkáte na výletě do Paříže, Milána nebo Londýna zvláštně polepené auto na zvýšeném podvozku, které se snaží tvářit tak nenápadně, až je nejnápadnější ze všech, potkali jste nový Range Rover Evoque. Oficiální představení sice už proběhlo, ale než se nový "babyrange" dostane do prodeje, musí ještě najezdit miliony testovacích kilometrů.
Než aby se testovací řidiči v novém Range Roveru Evoque snažili ujíždět před zvědavými objektivy paparazza, poslala je automobilka do deseti významných metropolí a udělala z nich poutavou pojízdnou reklamu. Můžete na ně narazit v Londýně, New Yorku, Sao Paulu, Paříži, Miláně, Madridu, Berlíně, Sydney, Šanghaji a Moskvě. Každý polepený vůz hraje jinou barvou, pozměněným vzorem připomínajícím mapu a má na boku pozdrav, v Itálii zdraví Ciao Milano, v Austrálii Hello Sydney...
Range Rover Evoque definitivně odloží kamufláž po autosalonu v Paříži, který se chystá na začátek října. Nejmenší model, který značka kdy vyrobila, se začne prodávat od příštího roku.
Brzdy se zkoušejí v Alpách
Na vstup do prodeje se připravuje i nový Ford Focus. Jak bude vypadat, to se ví už déle než půl roku. Důležité ale je i to, jak bude jezdit. A tak klouzal po zamrzlých arktických jezerech, potil se v rozpálené poušti a plně obsazený a naložený šplhá do nejstrmějších alpských průsmyků.
Nadmořská výška má na automobily podobný vliv jako na lidi. Čím výše se ocitnete, tím méně obsahuje vzduch kyslíku, a dýchání se proto stává obtížnějším. A tak se focus musí šplhat do horských výšin. Testovací týmy proto pravidelně vyrážejí do rakouských Alp. I inženýři Fordu mají rádi proslulou silnici na Grossglockner. Klikatá a velmi prudká asfaltka dokončená v roce 1935 se vine po úbočích hor přímo do srdce národního parku Vysoké Taury.
Silnice měří 48 kilometrů, má 36 zatáček a vede až do nadmořské výšky 2 504 metrů. Je poutním místem pro motocyklisty i vyznavače zatáček. Zároveň představuje dokonalou lokalitu pro horské zátěžové testy.
Bernd Herweling z vývojového střediska Fordu tam každý den najezdil 200 km nahoru a dolů. "Testujeme focus nové generace s celou řadou motorizací jak zážehových, tak vznětových," vysvětluje.
"Hodnotíme použitelnost na strmých horských silnicích z pohledu zákazníka. Grossglockner je k tomu ideální, zdejší silnice má velmi dobrý povrch," libuje si.
"Pro testy využíváme prvního úseku, kde je stoupání nejstrmější. Prakticky celou cestu až do výšky 2 400 metrů nad mořem činí stoupání téměř konstantních 12 procent. Tady nahoře je vzduch mnohem řidší, takže motor se musí více snažit. A trasa je docela dlouhá, což nám umožňuje získat velké objemy dat," prozrazuje.
Harwelling popisuje, jak testování probíhá. Když testovali nový přeplňovaný zážehový motor 1,6 l, měli vzadu naložených několik plastových kanystrů , které tvořily zátěž, jejíž hmotnost odpovídá třem urostlým dospělým. Jeho kolega zatím sledoval na notebooku klíčové provozní údaje.
"Po zaplacení 28 eur mýtného se závora zvedá a silnice začíná okamžitě stoupat v sérii ostrých zatáček," líčí. Jede se většinou na dvojku nebo trojku, ale do nejostřejších vlásenek musí občas podřadit i na jedničku.
Na vrcholu Harwelling zastaví a okamžitě natáhne kolem motorového prostoru plachtu, která má zachytit teplo. "Chceme, aby motor zůstal co nejteplejší," vysvětluje. "Cestou nahoru podrobně sledujeme chladicí soustavu, teplotu chladiče i oleje a u vozů se samočinnou převodovkou také teplotu převodového oleje. Máme na palubě více než 100 elektronických kanálů, které zaznamenávají údaje o vozidle. Mým úkolem je jet poměrně rychle, ale nikoliv na limitu."
Když testeři vůz zastaví, snaží se zvědavci nahlédnout dovnitř. Maskované auto s flekatými polepy budí velkou pozornost.
Po pěti minutách zamíří kamuflovaný focus dolů. Cestou nahoru nejvíc trpí spojka a motor, při sjezdu jsou zase nejnamáhanější brzdy. Řada dopravních značek podél cesty proto upozorňuje řidiče, aby zařadili nižší rychlostní stupeň, brzdili tak motorem a šetřili brzdy.
Cestou dolů míjí jiný maskovaný focus, který za sebou táhne mohutný dvounápravový přívěs. Harwelling vysvětluje, že řidič má za úkol držet celou cestu konstantní rychlost 30 km/h. Při tomto tempu se k chladiči dostává jen velmi slabý nápor studeného vzduchu, což znamená zatěžkávací zkoušku pro chladicí soustavu.
"Testování s přívěsem je velmi důležité," vysvětluje Harwelling. "Na úrovni moře může vůz s touto motorizací táhnout až 1 500 kg. Zde je však řidší vzduch, proto je motor zatěžován mnohem více. Jdeme až na limit, abychom zjistili, jakou hmotnost vůz do kopce utáhne a jak spojka zvládne rozjezdy do kopce ve vysokých nadmořských výškách." Pokud auto splní požadované úkoly na Grossglockneru, zvládne podle testovacích jezdců cokoliv.
