Kde je bič, musí být i cukr
Guilbeault má pro Kanadu v repertoáru i pozitivní prvky motivace. Jedním z nich je – už od roku 2019 fungující – program iZEV. Občané země si z něj mohou zažádat o proplacení až 5 000 kanadských dolarů za nakoupený nový elektromobil. To je asi desetina průměrné ceny auta na baterky.
Dále je tu tzv. net-zero accelerator, program podporující sektor zaměstnanosti a výroby v segmentu elektromobility. Vláda si pro něj do dalších let uchystala 8 miliard kanadských dolarů. A dalších 700 milionů je připraveno ve fondech na výstavbu 50 000 nabíjecích stanic.
KOMENTÁŘ: Na chalupu jen na koloběžce. O smutném konci cenově dostupných aut |
Přes 100 milionů pak má jít na stavební úpravy a zpřístupnění pozemků a nemovitostí tak, aby v nich bylo možné instalovat domácí dobíjecí stanice. V debatě je také 1,5 miliardy na podporu trhu s ojetými elektromobily. Díky ní by příspěvek od vlády mohli dostat i řidiči, kteří si pořídí auto na baterky z druhé ruky.
Do dalších let velmi přímočaře nalinkovaný plán kanadské vlády je rozhodně odvážný a neskrývá ambice, že do roku 2030 už bude polovina všech prodejů nových lehkých užitkových vozidel tvořena vozy s nulovými emisemi.
Ona nekompromisnost plánů ovšem není bez komplikací. Na což upozorňují i ti, kteří je jinak podporují. Clara Clairmanová, šéfmanažerka neziskovky Plug’n Drive, například zmiňuje, že i kdyby si Kanaďané elektromobily chtěli koupit, tak zatím moc nemohou.
Češi a elektromobily: Optimismus vs. opatrná realita aut, na která nemají |
To proto, že v celé zemi jich není v autosalonech a prodejnách dostatek, a pořadníky a čekací listiny zájemců jsou mnohde plné na dva roky i více dopředu. A třeba plnohodnotný elektrický kamion, který by nahradil ty klasické se spalovacími motory ve všech disciplinách, jednoduše neexistuje. Ne, Tesla Semi to opravdu nedokáže, i když to Elon Musk tvrdí, stejně jako Scania přiznává, že její bateriové náklaďáky jsou vhodné jen pro specifické použití.