V případě půlmilionu elektromobilů by se špičkové zatížení sítě mohlo zvýšit téměř o 1 898 MW. Loni nejvyšší denní zatížení české sítě dosáhlo 10 901 MW. V současnosti je v České republice k dispozici zhruba 600 veřejných dobíjecích stanic, podle nejdramatičtějších odhadů by jich však už za 15 let mělo být zapotřebí přes 154 tisíc.
„Nejvýraznější dopady budou nepřekvapivě čekat Prahu, Brno a Ostravu. Například právě Ostrava bude podle středního scénáře studie od společnosti Euroenergy potřebovat dodatečný dobíjecí výkon 18 megawattů, podle vysokého scénáře ale až 49 megawattů,“ uvedla Adéla Denková z analytického projektu Česko v datech.
Pro stabilizaci energetického systému již nyní vznikají nové způsoby a nástroje. V případě elektromobility například mohou distributoři elektřiny sníženou cenou motivovat řidiče k tomu, aby odebírali proud mimo dobíjecí špičku. Další možnost nabízí rozložení dobíjení tak, aby se všechny elektromobily připojené v určitém časovém úseku nenabíjely najednou.
Takový způsob vyžaduje pokročilé digitální technologie pro vzájemnou komunikaci mezi vozidlem, dobíjecí stanicí a elektrickou soustavou. Naděje se také upínají k chytrým technologiím pro výrobu a využívání energie, včetně jejího ukládání. V Česku prozatím běží pilotní provoz tří velkokapacitních baterií s kapacitou mezi 1,2 a 2,8 MWh spuštěných mezi lety 2017 a 2019.
Podpora elektromobility
Podle dat Svazu dovozců automobilů je v ČR zhruba 8,1 milionu vozidel všech kategorií. Elektromobilů je nyní registrováno přes 3 000 kusů, dalších téměř 200 000 aut má pak plynový nebo hybridní pohon.
Cílem Národního akčního plánu čisté mobility je postupné zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Doprava totiž v ČR patří podle plánu k největším zdrojům emisí skleníkových plynů. Podle plánu by se tak v následujících letech měl zvyšovat počet automobilů s ekologickým pohonem na úkor vozidel se spalovacím motorem.
Hlavním tahounem ekologizace dopravy by se měly stát elektromobily. Pro jejich počet státní orgány určily pro následující dekádu dvě cílové hranice – nižší počítá s 220 000 vozy, horní pak až s půlmilionem elektromobilů. K dosažení by měly pomoci programy, které by podporovaly výrobu i užívání těchto vozidel. Klíčovou částí je zejména rozšíření počtu dobíjecích stanic. Těch je nyní v zemi přes 400, za deset let by jich podle plánu mělo být až ke 30 000.
PlynPlán se věnuje i podpoře dalších alternativních paliv, zejména plynových. Těch je nyní v ČR výrazně více než aut na elektrický pohon. Jejich počet by se ovšem měl zvýšit pouze mírně. Například počet vozů na zemní plyn (CNG a LNG) by do roku 2030 mohl ze současných 20 000 vzrůst na více než 50 000, nižší desetitisíce aut by pak mohly přibýt i u dalších alternativních pohonů. |
Nástup elektromobilů v Česku se předpokládal v letošním roce v souvislosti se zavedením pokut pro automobilky za neplnění emisních limitů v jejich flotilách. Právě elektromobily průměr emisí výrazně snižují. Prodeje ale zasáhla epidemie koronaviru.
Elektromobilita je v mnohých ohledech stále nové téma. Svaz průmyslu a dopravy ČR společně se svými členy, zástupci ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva průmyslu a obchodu a Sdružení automobilového průmyslu připravil příručku, která má podnikatelům osvětlit nejasnosti v daňových postupech při provozu elektromobilů.
Příručka například vyjasňuje, jakým způsobem účtovat dobíjení firemních elektromobilů v domácnosti zaměstnanců nebo režimy pořízení dobíjecích wallboxů a jejich využívání pro služební i pro soukromé účely (příručka ke stažení zde).
Kromě podpory nákupu vozidel a související infrastruktury bude podle Národního akčního plánu čisté mobility nutné řešit například také parkování vozidel v podzemních garážích, splnění požadavku dosažení 14procentního podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě, podporu vzdělávání a výzkumu v této oblasti, snižovat emise z dopravy a podpořit rovněž český automobilový průmysl a energetiku.
Akční plán byl oproti předchozím rokům aktualizován, když reaguje na nové skutečnosti v oblasti snižování emisí zejména CO2 v dopravě a reflektuje nejnovější vývoj legislativy EU. Nejvýraznější změnou, kterou plán reflektuje, je přijetí tzv. Pařížské dohody o změně klimatu, ve které se signatářské země zavázaly udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
