Dálnice byla schválena již 4. listopadu 1938 a vzápětí se začalo se stavbou "silniční magistály" Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice.
160 km/h už před 80 lety
"Dé-jednička" měla být zapojena do německé dálniční sítě a proto byl projekt upravený podle protektorátních pravidel. Počítal s návrhovou rychlostí 160 km/h a v některých úsecích s šesti jízdními pruhy. Poválečné úsporné varianty ovšem tyto velkorysé plány notně změnily.
Omezený stavební ruch panoval na dálnici mezi Prahou - Brnem až do roku 1942, kdy byla stavba zastavena. V té době stojí 77 kilometrů rozestavěné dálnice a víc než 60 mostů.
Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena.
Po jejím obnovení před čtyřiceti lety se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov.
Prvních 20 kilometrů za tři roky
Výstavba vůbec prvního dálničního úseku u nás mezi Prahou a Mirošovicemi trvala tři roky. 8. září 1967 byla stavba zahájena, slavnostní otevření prvních 21,3 kilometrů dálnice se konalo 12. července 1971.
Z Prahy až do Brna bylo možné dojet po dálnici poprvé 8. listopadu 1980 po dokončení humpoleckého úseku D1. V roce 1992 se "Dé-jednička" protáhla až k Vyškovu.
Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojí Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem by D1 měla dosáhnout délky 377 km.
První návrhy s Prahou nepočítaly
První návrhy na stavbu dálnice napříč republikou se objevily v třicátých letech dvacátého století. První projekty počítaly s trasováním mimo obydlená území (například z Plzně do Košic, nebo z Chebu do Chrustu na Zakarpatské Rusi).
Zajímavou vizi představil Jan Baťa ve své knize "Budujeme stát pro 40 milionů lidí", který navrhoval vést dálnici z Chebu do Velkého Bočkova na dnešních ukrajinsko-rumunských hranicích, opět mimo městská centra, dokonce nechal na své náklady vypracovat projekt.
Po Mnichovské dohodě bylo třeba pracovat na novém projektu, nový návrh trasy Praha - Jihlava včetně pražského okruhu byla připravena během 12 dnů.
Díky neustálému přetěžování dálnice jsou připraveny plány na rozšíření na šest jízdních pruhů, podobně jako na úseku Praha - Mirošovice. Bohužel projekt naráží na nedostatek financí a vysokou technickou náročnost.
Dálnice D1 je nechvalně proslulá také jako nejnebezpečnější dálnice. Kritickým úsekem je například Praha-Mirošovice, kde se stalo v posledních letech nejvíce nehod z celé D1 (v roce 2005 to bylo 71 a v roce 2006 potom 66). Nejvíce nehod se také stává v okolí Humpolce, Brna a na Jihlavsku.
České republice zbývá dobudovat 320 kilometrů dálnic a 800 kilometrů rychlostních silnic. Celkové náklady na dostavbu se podle údajů Ředitelství silnic a dálnic vyšplhají na 360 miliard korun. Síť by se měla dobudovat do roku 2013, překážkou je však nedostatek peněz. Nyní mají motoristé k dispozici necelých 630 kilometrů dálnic a 350 kilometrů rychlostních silnic.
| DÁLNICE D1 V ČÍSLECH |
|
Předpokládaný konec výstavby: 2013, úsek Říkovice-Přerov |
|
Dálnice má dva jízdní pruhy v každém směru, vzhledem k vysoké intenzitě dopravy bylo prvních 21 km z Prahy do Mirošovic přebudováno v letech 1996 - 1999 na dvakrát tři pruhy, stejné rozšíření je plánováno i okolo Brna |
|
Počet mimoúrovňových křižovatek: 37 |
|
Počet odpočívek: 31 |
|
Nadmořská výška: |
|
Intenzita dopravy: |
|
Nejvyšší most: most Vysočina ve Velkém Meziříčí, 76 m vysoký |
|
Nejdelší most: most přes Sázavu u Hvězdonic, 462 m dlouhý |
|
Počet nehod: |
|
Některé kritické úseky D1: |
|
Ostatní: Podél D1 je řada nevyužitých dálničních staveb z let 1939-42 a 1945-50, nejvíce na úseku kolem vodní nádrže Želivka mezi Souticemi a Humpolcem (rozestavěné mosty, náspy ap.) a v moravském pohoří Chřiby, naopak především v blízkosti Prahy byla řada těchto starších staveb pro D1 využita. |
| Zdroj: ŘSD |
_nahled.jpg)
| Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1 | |
|
12. července 1971 |
Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa - úsek dálnice D1 Praha-Mirošovice (délka 21,3 km) |
|
6. září 1972 |
Kývalka - Brno-západ (8,2 km) |
|
3. listopadu 1973 |
Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km) |
|
Květen 1975 |
Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km) |
|
Prosinec 1975 |
Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km) |
|
28. října 1976 |
Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km) |
|
Prosinec 1976 |
Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km) |
|
Červenec 1977 |
Mirošovice - Hořice (54,1 km) |
|
30. září 1978 |
Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km) |
|
28. listopadu 1978 |
Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí- východ (7,5 km) |
|
6. října 1979 |
Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979 |
|
22. listopadu 1979 |
Pávov - Řehořov (15,3 km) |
|
7. listopadu 1980 |
Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979 |
|
8. listopadu 1980 |
Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem |
|
Prosinec 1982 |
Brno-východ - Holubice (7,6 km) |
|
9. září 1983 |
Brno-jih - Brno-východ (6,8 km) |
|
11. listopadu 1988 |
Holubice - Tučapy (9,1 km) |
|
30. července 1992 |
Tučapy - Vyškov (9,6 km) |
|
24. října 2005 |
Vyškov - Vrchoslavice (17,5 km); D1 se prodloužila na současných 247,5 km |
| Rozestavěné a připravované úseky D1 | délka | předpokládaný termín zprovoznění |
|
Mořice - Kojetín |
6,6 km |
podzim 2009 |
| Kojetín - Kroměříž západ | 4 km | listopad 2008 |
| Kroměříž západ - Kroměříž východ | 3 km | 2008 |
| Kroměříž východ - Říkovice | 11,3 km | 2010 |
| Říkovice-Přerov | 10,1 km | 2013 |
| Přerov-Lipník nad Bečvou | 14,3 km | 2011 |
| D47: Lipník nad Bečvou - Ostrava - Polsko | 80,2 km | 2009 |
