Všechny překážky v okolí silnice musí být maximálně bezpečné. Ideální je, když tam vůbec nejsou a nebo jich je co nejméně. Právě proto se také bezpečnostní experti čertí kvůli billboardům a dalším reklamním plochám, kvůli kterým podél silnic rostou zbytečné překážky, jako jsou sloupy a různé nosné konstrukce.
Uspořádání komunikace i jejího bezprostředního okolí má podle expertů vliv na vznik více než 30 procent všech nehod. Odborníci na pasivní bezpečnost pozemních komunikací dokonce mluví o "agresivitě pevných překážek". Podle statistik tvoří dopravní nehody s tvrdou překážkou přibližně šestinu všech nehod, ale mají na svědomí čtvrtinu obětí.
"Platí zásady pasivní bezpečnosti, do české legislativy byly zahrnuty v uplynulém desetiletí," popisuje Pavel Foltýn ze společnosti FLOP, která se specializuje na dopravní značení. Při nárazu se překážka u silnice musí deformovat. To platí i pro sloupy. Ať ty, které drží značky, nebo i sloupy pouličních lamp. "U nás se nyní používají pevné sloupy, před které se dávají svodidla. I to je řešení, které je bezpečené," popisuje Foltýn.
Ve Skandinávii však vyvinuli elegantnější řešení, které se obejde bez svodidla. Už při nárazu ve třicetikilometrové rychlosti se sloup zlomí a neohrozí posádku vozu.
"Náraz na sloup je vůbec nejhorším typem nárazu," vysvětluje Martin Tichý, bezpečnostní expert TÜV SÜD. Sloup totiž může proniknout do kabiny. Při nárazu je třeba absorbovat velké množství energie, což mají na starosti deformační zóny vozu. Deformační zónou je ovšem třeba i svodidlo, které při deformaci "spotřebovává" energii nárazu. Kolem stromů a dalších překážek však deformační zóny nejsou.
A úzký sloup síly nerozloží do plochy, takže zajede do vozu jako nůž do másla. Hasiči znají nehody, kdy sloup pronikl skulinou vedle motoru přes motorový prostor až do kabiny posádky.
Speciální testy na střet se sloupem provádí i renomovaná nezávislá organizace EuroNCAP. Ta hodnotí střet se sloupem (průměr 254 mm) při bočním nárazu v rychlosti 29 km/h. To simuluje střet se sloupem nebo stromem.
Jen pro zajímavost: "lámací" jsou i závory na železničních přejezdech. Když zůstane auto na přejezdu, musí být schopné z něj odjet i když jsou závory dole. Když není zbytí, autem je lze prorazit. Více o tématu čtěte ZDE.
