Jsou roztěkaní a za volantem ještě nervózní, jednají zkratovitě a ve stresu, nemají dostatek potřebných zkušeností ani odježděných kilometrů, nechají se mnohem snadněji rozptýlit. Čerství řidiči do dvou let praxe jsou podle expertů na českých silnicích velkým rizikem a získaný řidičák se pro ně snadno může stát poukazem na smrt. Navíc se smutně podepisují do českých statistik dopravních nehod.
Od roku 2014 zemřelo jejich vinou na silnicích 505 lidí a dalších 2013 bylo těžce zraněno. Jen loni zahynulo jejich zaviněním 94 lidí, což je 17 procent z celkového počtu obětí dopravních nehod. Přitom by to tak vůbec nemuselo být.
„Příčinou této nehodovosti jsou často chyby spojené s nezkušeností těchto řidičů. Data prokazují, že s rostoucím věkem začínajícího řidiče klesá riziko, že způsobí dopravní nehodu. Vliv zde hraje i pohlaví. Mladí muži riskují víc než mladé ženy. Méně se poutají a častěji se přeceňují a hazardují, považují se za zkušené řidiče,“ uvedl Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu.
Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropské unii, která ještě nezavedla nový model přípravy nových řidičů, jako to mají například v Rakousku. „U sousedů byl řidičský průkaz na zkoušku zaveden v roce 1992 a v roce 2003 došlo k jeho podstatnému zefektivnění. Rakušané s ním mají jen dobré zkušenosti. Nehodovost nových řidičů se během prvních tří let jejich samostatné praxe snížila o třicet procent. O 34 procent nižší je výskyt tzv. sólo nehod mladých šoférů,“ vzkázal dopravní expert z Platformy Vize0 Roman Budský.
Manévry na polygonechJak lépe připravit čerstvé žadatele o řidičský průkaz |
Dopravní experti proto chtějí systém přípravy a zkoušení uchazečů o řidičský průkaz modernizovat a zasadit se o zavedení řidičského průkazu na zkoušku do zákona č. 361/2000 Sb. Nový systém by mohl jít do Sněmovny už v příštím roce. Platforma Vize0 s Asociací autoškol ČR a za účasti policie, politiků i zástupců polygonů a autoškol proto před nedávnem uspořádaly odborný seminář, kde vystoupil dopravní psycholog Gregor Bartl, jenž stál u zrodu řidičského průkazu na zkoušku v Rakousku. Před pár dny také poprvé zasedala pracovní skupina v rámci Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu, která se zaměří na vytvoření návrhu koncepce, jak by mohl řidičák na zkoušku vypadat v Česku.
„Důraz na bezpečnost a zaměření se na začínající řidiče jsou již v programovém prohlášení vlády z roku 2018 a také v Akčním programu aktuální Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Zavedení řidičského průkazu na zkoušku je mnohaletý proces. Nyní nastal čas udělat odpovídající kroky, které by postupně vedly k tolik potřebné změně ve vzdělávání mladých řidičů,“ apeloval Budský s tím, že aby bylo možné změny v co nejkratším čase uvést do života, musí mít podporu z nejvyšších pater politického světa i státní správy.
Jízdy s mentorem a dopravní psycholog
Jak by měla v budoucnu příprava mladého řidiče vypadat? S učitelem autoškoly stráví žák asi třicet hodin a najezdí maximálně pět set kilometrů. „Aby zvládl základy bezpečného samostatného řízení, měl by nový řidič najezdit aspoň sto hodin nebo tři tisíce kilometrů,“ míní místopředseda Asociace autoškol ČR Aleš Horčička.
Jenže česká praxe je jiná. Žák si většinou v autoškole odbude jen nejnutnější a je bez pořádných zkušeností vypuštěn do provozu. Navíc učitelé se dále systematicky nevzdělávají.
Nově by se například mohli do praktické přípravy nových řidičů zapojit i jejich blízcí. To by doplnilo praktické jízdy povinně absolvované v autoškolách. „Jednalo by se například o rodiče nebo další blízké rodinné příslušníky, kteří už jsou zkušenými řidiči a v provozu se nedopouštějí přestupků. Tito tzv. laičtí učitelé by velmi úzce spolupracovali s příslušnými autoškolami a před jízdami s novým řidičem by museli projít krátkou metodickou přípravou,“ vysvětlil dopravní expert.
Povinný by tento model přípravy nebyl. Nicméně do budoucna by měly být řidičské zkoušky náročnější. Zkušební komisaři už nebudou brát ohled na to, co se během povinných praktických jízdních lekcí stihl uchazeč o řidičák v autoškole naučit. „Nově by naopak měli posuzovat, zda je budoucí řidič skutečně kvalitně připravený na samostatnou praxi v řízení motorových vozidel,“ dodal Budský.
Jinak za jízdy i u počítače
Samotná zkouška pak řidiče prověří jak v centru města, tak i za městem a na dálnici. Komisař by například mohl nově žákovi zadat pouze cíl jízdy a uchazeči o řidičský průkaz by směli jet podle navigace. A zároveň dokázat předvést, že umějí ovládat auta vybavená moderními asistenčními systémy.
Ještě dříve, než projde legislativním procesem řidičák na zkoušku, projeví se změny u písemných testů. Zmizí zastaralé otázky plné citací ze zákona, které se stačí nabiflovat, a dvacet let staré statické křižovatky, které už dávno neodpovídají realitě. Naopak přibudou obrázky, grafiky a test vnímání rizik. Podrobněji o změnách jsme psali zde.
Body a rychlost mladé omezovat nebudou
Řidičské oprávnění by úspěšný uchazeč získal nejprve na dva roky. Během dvou let by pak musel absolvovat například skupinovou diskuzi s dopravním psychologem, což se v zahraničí ukázalo daleko účinnější než pouhé testy psychiky. „V Rakousku jsou to dvě vyučovací hodiny, každá po padesáti minutách pro uchazeče o řidičský průkaz skupiny B. Pro motorkáře jsou to pak tři vyučovací hodiny, protože podstupují větší riziko,“ uvedl rakouský dopravní psycholog Gregor Bartl.
Řidič podle Bartla způsobí devadesát procent dopravních nehod, deset procent nehod pak způsobí náhoda, která se nedá ovlivnit. „Instruktoři v autoškolách se snaží řidiče připravit na externí rizika v dopravě. Kdežto dopravní psychologové pracují s interními riziky řidiče, jako je alkohol za volantem, nepozornost či rychlá jízda,“ vysvětlil Bartl.
Podle Bartla je zavedení tohoto systému nutné a osvědčil se, protože například téma nepozornosti se s nováčky za volantem jinak efektivně řešit nedá. „Nejprve jsou plní dojmů a vše dělají vědomě, ale až s časem a prvními řidičskými zkušenostmi v provozu si dovolují být nepozorní a věnovat se při řízení i jiným věcem,“ uvedl Bartl.
Během zkušebních dvou let by také čerstvý řidič absolvoval jízdu na polygonu s instruktorem, který by jeho zkušenosti posoudil a na konci jej upozornil na řidičské chyby. Dalším krokem by pak byl kurz defenzivní jízdy. Poté by dostal řidič papíry natrvalo.
Experti na semináři zavrhli variantu, že by čerství řidiči v rámci řidičáku na zkoušku přicházeli o papíry po nasbírání šesti trestných bodů. „To by totiž nezkvalitnilo přípravu nových řidičů, ale urychleně je dostalo ze silnic pryč,“ míní Roman Budský. Stejně nesmyslné je podle něj i zavedení snížených rychlostních limitů pro nové šoféry, což potvrzuje i zahraniční zkušenost.
Řidičský průkaz na zkoušku v RakouskuV Rakousku byl řidičský průkaz na zkoušku zaveden v roce 1992. Délka zkušebního období po získání řidičského oprávnění je tříletá. V roce 2003 byl tento institut výrazně zmodernizován. Aktuálně se skládá z následujících částí:
Nehodovost nových řidičů během prvních tří let jejich samostatné praxe se snížila o 30 procent. O 34 procent je nižší výskyt tzv. sólo nehod nových šoférů. |