V diskuzích k Ondrově nehodě (došlo k ní před týdnem, ve čtvrtek 10. července) často zazněl názor: "Zvažuju, že motorku prodám a nechám toho, protože Ondrovi nesahám ani po kotníky."
Je to na našich silnicích opravdu tak dramatické? Ti, kteří znali Ondru Lelka z okruhů, o něm hovoří jako o "panu motorkáři". Nebyl žádný nezkušený mladík. Patřil mezi velmi rozumné motorkáře, neměl zapotřebí na okreskách testovat maximálku nebo někomu dokazovat, jaký je machr.
| Poslední rozloučení s Ondrou Lelkem bude tento pátek 18. července 2008 ve 14 hodin ve velké síni krematoria v Praze − Strašnicích. |
Byl i velmi zkušený motorista, který dokázal předvídat, dobře odhadovat a vyhýbat se nebezpečným situacím. Zkrátka jeden z mála řidičů, za kterého bych se v klidu posadil a jel s ním třeba na konec světa. Jenže i on jednou neodhadl situaci správně a to se mu stalo osudným.
Nikdo není dokonalý
V mnoha případech si za nehody mohou motorkáři opravdu sami, byť třeba není přímo prokázána jejich vina. Jsou lehkomyslní, riskují a osudná chyba tak na sebe dlouho nedá čekat.
Jenže někdy se prostě jen nešťastně sejde několik okolností. Stačilo, aby se Ondra Lelek v Mostě zdržel o pár sekund déle, nebo naopak vyrazil do Prahy o pár sekund dřív, a byl dál mezi námi.
Stačilo, aby se řidič dodávky lépe podíval do zrcátka, možná stačilo, aby dal blinkr, když už odbočoval, kde nemá, nebo možná stačilo, aby najel víc vlevo. Zkrátka se to sešlo.
Je utopie domnívat se, že když vše zakážeme, omezíme a dáme všude radary, nebude docházet ke smrtelným nehodám. Stále je s námi nevypočitatelný lidský faktor. I ten nejlepší řidič má prostě den, kdy něco přehlédne, opomene, nesoustředí se, udělá chybu. A ti nejhorší bohužel chybují stále!
Nikomu nevěř
Časté diskuse o tom, zda měl Ondra předjíždět, nebo ne, zda tedy nese svůj díl viny, považuji za zcestné. Kdyby dodávka nečekaně nezměnila směr, k nehodě by nikdy nedošlo. Včasný blinkr by Ondra jistě zaregistroval a brzdit uměl líp než kdokoliv z nás.
Nejspíš se totiž nejednalo vůbec o předjíždění, nýbrž o objíždění prakticky stojícího auta.
Motorkáři však u těchto typů nehod dopadají velmi špatně. Náraz do stojící překážky, kterou vozidlo napříč vozovky bezpochyby je, bývá v rychlostech nad 50 km/h většinou smrtelný nebo přinejmenším s vážnými následky.
Je nám pomoci?
Berme to, že ostatní chybují, jako trvalý fakt! Nespoléhejte na to, že na hlavní máte přednost, že na vaši zelenou ostatní stojí, že za horizontem nebo zatáčkou je volno, zkrátka nespoléhejte na bezchybnost druhých.
Přijde-li krize, na motorce nelze strhnout řízení! Co nedobrzdíte, už neukecáte. Počítejte vždy s tou nejhorší variantou a jezděte podle toho.
| Zkuste dodržovat pět jednoduchých pravidel |
|
• jezdit vždy s ohledem |
| • jezdit vždy s rezervou |
| • počítat s tím, že mě ostatní nevidí |
| • nepředjíždět s větším rozdílem rychlostí než 20 km/h |
| • nejezdit rychleji než 50 km/h přes křižovatky, kde se motají jiná vozidla |
VÍCE SI PŘEČTETĚ V 29/08 VYDÁNÍ ČMN
