Takový soumar určitě do zatáčky nechce, těžiště má příliš vysoko. Já míval za Jawou přívěs s jedním kolem, s tím to jelo daleko lépe.

V letech 1956 až 1966 jsem najel na dvou Jawách přes 200 tisíc km, tehdy nebyly silnice ještě tak frekventované auty, jako dnes. Také se jezdilo daleko pomaleji, časté zatáčky ani víc nedovolily.

Samozřejmě jsem několikrát spadl, vždy na železné kolejnici nebo poklopu, jednou mně srazilo auto s DDR- ambasády. Sešívali mi však jenom jednou nohu pod kolenem a jindy jizvu na čele, jinak jsem, jak vidno, přežil. Hlavně se motorkář musí naučit padat a najít škvíru, kudy se v případě chaosu před sebou dokáže protáhnout. Při pádu je důležité, odpoutat se od mašiny, dnešní stroje mají kolem 300 kg i mnohem více a rozdrtí vám kosti v těle.

A já se už roky zdráhám vyrazit na jedné stopě do přiblblého Chorvatska...

Chorvatsko na motorce nebrat. Mají tam nějaký jiný asfalt, který klouže. To je lepší si zajet přes Alpy do Itálie.

tiše závidím...

Igorova firma mi dělala v bytě parkety. Když přijel obhlédnout, přijel na téhle motorce a naprosto mne dostal. Je to fajn kluk, který umí žít a přitom si na nic nehrát.

frajer.. před lety jsem sledoval Igorovy cestu po Americe od Aljašky až na jih (píše deník na svém webu).. Nevěřitelný.. PAN cestovatel. . Takže zdravím, přeju šťastnou cestu a těšíme se na další zážitky z cest

Motorka, co naložená váží jak dva Přibáňovy trabanty. Nářez :)

Kdyby opravdu tolik vážila, tak se rozpadne na prvni díře....

Nádherný cvok, tyhle lidi vždycky moc rád potkávám. Příjemné setkání bylo třeba s tímhle: http://www.rideforsmiles.com/

Tak teď hlavně, aby ho v tom Iráku s takovou výbavou nepovažovali za sebevražedného útočníka... To by mohl zjistit, že nejenom Redbull dává křídla...

Jak se dívám tak pán by mohl sloužit jako demonstrační ukázka "jak se nebalit na cesty"

Beru že motorka chce pár specifických dílů, ale veškerý zbytek je prostě veteš kterou je třeba redukovat. Já cestuji většinou pěšky (a občas na kole či motorce) a to mě naučilo věci redukovat co to jde - jak do váhy tak do kusů.

Nejde jen o tu váhu kterou člověk nese, ale když to má člověk denně vybalovat a zase balit, pořád něco hledat, přehrabovat se v tom atd, tak je to už na palici.

Jinak Igorovi přeju samozřejmě nekonečno šťastných cest..

Není to jeho první cesta, takže poucovani podle mě není na místě.

To bude jeho občasné poblouznění po zemi která je nějakou dobu ve válce a kde bude hledat jinak útočiště venku,když je to tam samý nezvaný zločinec.I v pustině jsou tací,že přepadávají takovéto dobrodruhy a taky se nemusí vrátit vůbec.Je to jeho rozhodnutí a jeho věc,kam se chce vydat,ale měl by počítat stím,že ho tam třeba nebudou chtít.A v poušti kde natankuje,to aby za ním jela cisterna .