Má 90 procent nových nebo přepracovaných dílů, a přesto vypadá hodně podobně jako předchůdce.
Neopakovatelné
Když se řekne Porsche, každému, kdo aspoň trochu rád auta, se vybaví klasická silueta s dlouhým čumákem, splývavou střechou, dvěma dveřmi a malým oblým zadkem. Je to taková klasika, že by si ji Porsche mohlo dát patentovat stejně jako Apple design svého iPhonu.
Ale neudělalo to: ví totiž, že případní plagiátoři by stejně neuměli vyrobit tak dokonalý stroj jako je německý originál. On totiž svým způsobem dosáhl opravdové dokonalosti: i když odhlédneme od legendární značky, jen málo automobilů současnosti i minulosti nabídne tak skvělý mix mezi schopnostmi supersportu se zrychlením z nuly na sto za čtyři a něco sekundy, a přitom pohodlím a jízdním komfortem normálního auta, s nímž bez problémů přejedete napříč Evropou a nebudete přitom nijak strádat.
První generace Porsche 911 z roku 1964
Nejenže vás nebudou bolet záda, ale ani uši a hlava, protože motor je skvěle umravněn a utlumen. Pokud ho ovšem nechcete slyšet: pak stačí zmáčknout tlačítko a rázem je za vámi ryk startující stíhačky...
Fyzika poražena
Devětsetjedenáctka ctí už padesát let architekturu, která podle všech učebnic konstrukce aut nemůže fungovat. Ale ona v podání Porsche funguje skvěle. Motor uložený za zadní nápravou - jako to měl předek 911 Volkswagen Brouk - uděluje vozu specifické jízdní vlastnosti: zadní náprava má na výjezdu z oblouku skvělou přilnavost, jenže příď se při akceleraci chce nadnášet a to pak porsche moc nechce zatáčet. Taková je teorie. Jenže v praxi dokázali podvozkáři Porsche fyziku pokořit. Nová 911 už není tak svéhlavá a náročná na řidiče, naopak, je velmi krotká.
Na letišti v kalifornské Santa Barbaře na nás čekal testovací okruh s rychlými zatáčkami, slalomem, dráhou pro zkoušení maximálního odpichu i brutálního brzdění, a taky okruh ve zcela pustých horách nad městem Santa Anna, kde jsme porsche nutili řezat zatáčky v serpentinách tak, že nám adrenalin prýštil ze všech pórů. Carrera to zvládla s přehledem, keramické brzdy nezvadly, jen pneumatiky nás po vystoupení oblažily vůní horké spálené gumy. Ale to ke sportovní jízdě patří.
Porsche 911 Carrera v číslech
|
Nemá vůbec cenu vypočítávat, jak rychle 911 projela kterou zatáčku a jak při tom seděla jako přibitá. Těm, co se vyznají, stačí říct, že při testech projela severní smyčku Nürburgringu za 7,40 minuty, o 14 sekund rychleji než předchozí model. Že z 0 na 100 km zrychlí za 4,8 sekundy, ostřejší verze Carrera S dokonce za
4,5 s. Že maximální rychlost je lehce pod 300 km/h, ovšem užijete si ji jen v Německu nebo na závodní dráze, což vřele doporučujeme.
A těm ostatním, co se tolik nevyznají, ale porsche se jim líbí a fascinuje je, stačí říct, že se s ním dá jezdit úplně normálně jako s kterýmkoli jiným autem, a to klidně i loudavě s průměrnou spotřebou kolem devíti litrů.
Tedy o 1,6 litru úsporněji než v předchozí generaci. Porsche dokonce snížilo obsah motoru z 3,6 na 3,4 litru, zato výkon i točivý moment ještě mírně vzrostly. Jak to? Tvůrcům porsche se totiž podařilo ušetřit při vývoji 98 kg váhy, z toho 80 kg odlehčením karoserie – a to už se někde projevit muselo.
Ekologické tažení za nižšími emisemi se nevyhnulo ani firmě Porsche. Nová carrera má poprvé start-stop systém vypínající motor při každém zastavení třeba na křižovatce – podle údajů automobilky má snižovat průměrnou spotřebu o 0,6 litru na 100 km. Je ho ovšem možné tlačítkem vypnout – což jsme dělali třeba při stání a zahřívání motoru na závodním okruhu.
Dokonalá přilnavost
Hlavní devizou pro každého, kdo by po 911 zatoužil, je schopnost auta držet s silnice neuvěřitelným způsobem, tak, že při jízdě na hranici vašeho zdravého rozumu a strachu má poršák pořád ještě solidní rezervu.
Automobilka k tomu přidává systém několikastupňové stabilizace podvozku, ve zlomku sekundy přestavitelných tlumičů a třeba i výrazně širších zadních pneumatik ve srovnání s předními.
Výhodou pro rychlou sportovní jízdu je i sedmistupňový automat PDK, protože je při řazení rychlejší než manuál, a v režimu manuálního řazení dovolí stejné zážitky jako on. Ale každopádně si můžete pořídit i sedmistupňový manuál, který je v nabídce jako světová novinka.
Klidně i na dlouhou cestu
Uvnitř je vše tak, jak je u Porsche už léta zvykem, žádná revoluce se nekoná. Přístrojovému štítu vévodí obří otáčkoměr, tachometr se krčí po jeho levé straně, místo vpravo patří budíku, v němž se zobrazují volitelné údaje - buď spotřeba a další cifry palubního počítače, nebo třeba mapa navigace. Mluvit o tom, že kůží obšitý volant padne skvěle do ruky, je taky zbytečné, ergonomie je u zuffenhausenského výrobce tradičně skvělá, stejně jako sedadla.
Vůbec se není třeba bát nějakého nepohodlí nebo omezení vyplývajícího z charakteru sportovního auta, naopak, 911 vás hýčká po všech stránkách.
Vyzkoušeli jsme si i launch control, což je hračka známá už z předchozích generací poršáků. Funguje jen v autech s automatem PDK, a spouští se tak, že levou nohou musíte zadupnout brzdu a pravou vytúrovat motor na maximum. Ve chvíli, kdy se na volantu rozsvítí nápis launch control, jen brzdu pustíte - auto vystřelí jak raketa, a za nějakých 15 sekund máte na tachometru dvoustovku... pak už ale musíme brzdit "do plných", zašlápnout tak, že tělo se vytlačí v sedačce nahoru, a v mžiku stojíme.
Užívat si budete ohromného zrychlení auta a všech specifických pocitů za volantem i na běžných cestách, to se dá i v rámci zákonných limitů. Vystřelit z křižovatky jen pro tu radost, předjet kohokoli tak bleskově, že to ani nezaregistruje - to jsou drobné radovánky majitelů porsche. To hlavní, co Porsche 911 poskytne svému majiteli, je ale pocit kontaktu s dokonalostí. Protože taková ikona automobilismu prostě je.
