V garážích usedáme do luxusního elektromobilu Audi e-Tron (podrobnou recenzi vozu si můžete přečíst zde) s příplatkovou výbavou, jako vždy nejprve seřizujeme sedačku tak, aby nám byl příjemný sklon opěradla a aby se natažená ruka dotkla věnce volantu zápěstím. Přichází na řadu nastavení zrcátek, ale tam, kde normálně vidíme lesklou plochu s odrazem okolního prostoru, je jen tykadlo kamery. Obraz je o něco níže, na displejích v horní hraně dveří, žádná ovládací tlačítka zde nejsou.
Stačí však prsty přiblížit displeji a zobrazí se menu, v němž lze nastavit výřez obrazu, který chcete vidět (více prostoru vedle vozu, více do dálky, zda chcete vidět hranu dveří vozu, nebo více doširoka). Kamera se fyzicky nehýbe, volí se jen zobrazený výřez. Ačkoli bychom raději nevybírali výřez obrazu, ale zobrazili jej celý, naráží to na rozměry displeje, při zobrazení celého obrazu by bylo vše příliš drobné.
Virtuální zpětná zrcátka. Oranžové lemování displeje varuje před blížícím se vozem, zelené signalizuje aktivní směrová světla.
Nastaveno, vyrážíme na cestu. Prvních pár kilometrů je spíše nepříjemných. Nalevo mám tendenci koukat na kameru a ne na displej. Napravo není úhlový rozdíl tak velký, a tak mi to nevadí. Při změnách pruhů se častěji otáčím a kontroluji okolí okny. S přibývajícími kilometry se nepříjemné pocity vytrácí.
S virtuálními zrcátky jsme za tři dny najeli 550 kilometrů a zvykli si na ně. Oceňujeme nepostřehnutelné zpoždění mezi záběrem kamery a zobrazením na displeji, naprostou plynulost vykresleného obrazu a jeho digitálního zpracování do velmi kontrastní podoby. Vše na displeji vidíte zřetelněji a výrazněji než v klasických zpětných zrcátkách.
Obavy jsem měl z oslnění kamery, ale i s tím si systém poradí. Na displeji to sice poznáte, ale informační hodnota obrazu se výrazněji nezhoršila. Další obavy jsem měl z lesklého povrchu displejů. Tím, že jsou umístěné ve dveřích, na ně však jen málokdy přímo svítí. A když, tak je vysoký jas použitých displejů s jeho automatickou regulací spolehlivě „přezáří“. Oslepující odraz jsme během zkoušení nezažili.
Virtuální zrcátko u spolujezdce. Ve skutečnosti jsou barvy velmi přirozené (odchylka vznikla při focení).
Příjemně je integrovaná signalizace objektu ve slepém úhlu, okraj displeje se rozsvítí oranžovou barvou a pokud mám zároveň spuštěn blinkr v daném směru, oranžová se zvýrazní a rozbliká. Malá část okraje ve stejném duchu signalizuje i samotné spuštění směrových světel, tentokráte zeleně.
Ve finále nám vadily jen dvě věci. Nemožnost úpravy úhlu pohledu v zrcátku pohybem hlavy, na displeji pochopitelně stále vidíte to samé. To mi chybělo při spojení dvou sbíhajících se silnicí ve tvaru „Y“, rád bych se koukl do větší šířky a lépe viděl i druhou „větev“. A také fakt, že pokud jste zvyklí opírat si loket o horní hranu dveří (ano, víme, že se to nemá), tak si displej zcela stíníte.
Kdy nás však „virtuální zrcátka“ nadchla, je jízda v šeru a v noci.
V noci skvělé
Večerní šero v zrcátkách skoro nepozorujete, čipy kamer jsou dostatečně citlivé a obraz tak má stále skvělé rozlišení a je téměř bez šumu. Jas displejů je navíc řízen tak, že neoslňují a neodvádí pozornost od dění za čelním sklem.
Co nás potěšilo ještě více, je jejich funkčnost v noci. V situacích, kde v klasických zrcátkách vidíte jen černočerné nic, totiž kamerám stačí světlo od zadních obrysových světel k tomu, abyste v displejích viděli krajnici. Trochu zašumělou, hodně dočervena, ale zřetelnou.
V protisměru projíždějící auta obraz rozzáří na prakticky plnohodnotné barvy i detaily, vyrovnávání expozice je velice rychlé (to je v našem videu trochu zkreslené expozicí při záznamu). Stejně tak pokud vás dojede auto, mimo několika okamžiků v situaci kdy se světelný paprsek schová a poté opět nárazově plně posvítí do kamery, máte dobré povědomí o tom, co se za vozem děje. Určitě podstatně větší než s běžnými zrcátky.
Výborně kamery fungují při noční jízdě.
Pokud bychom měli hledat chyby, v průjezdu pod pouličním osvětlením ve vesnici někdy bylo patrné lehké zpožděné „dýchání“ expozice, ovšem v míře, kterou bychom kritizovali u televizoru, u zrcátek v autě nijak nevadí.
Bez klíčků, jen se smartphonem
Chytré telefony do sebe absorbovaly funkce mnoha různých předmětů a zařízení a v případě Audi e-Tron mohou zastat i funkci klíčku. Jak pro odemčení vozidla, tak nastartování.
Stačí k tomu chytrý telefon s operačním systémem Android a NFC rozhraním, v našem případě posloužil Samsung Galaxy S9+, registrace uživatele a vozidla v aplikaci MyAudi a vygenerování unikátního klíče, kterým se telefon vozidlu prokáže.
Podívejte se, jak funguje startování a odemykání mobilem:
Hlavní uživatel vozidla může klíče vygenerovat pro vícero telefonů, takže pokud se budete o vozidlo střídat s více lidmi, nemusíte řešit předávání klíčů, každý použije svůj telefon. Při generování klíče je nutné z bezpečnostních důvodů zadat multimediálním systémem vozidla náhodně vygenerované číslo s velmi omezenou časovou platností, takže nikomu nemůžete jen tak od stolu na dálku vytvořit přístup.
S telefonem s vytvořeným klíčem stačí přijít k vozu, přiložit jej ke klice dveří řidiče a zhruba sekundu počkat. Zámky cvaknou a směrová světla zablikají. Po nástupu vložíte telefon do kapsičky s bezdrátovou nabíječkou ve středovém tunelu, kde je i další NFC rozhraní vozidla, a můžete nastartovat a vyjet. Po vystoupení z vozu telefon položíte ke klice a během sekundy je zamčeno.
Ne vždy to vyjde takto hezky, přiložení telefonu k vozu je někdy potřeba opakovat, nicméně na druhý či třetí pokus jsme byli úspěšní vždy. S rádiovým klíčkem v kapse je odemykání a startování vozu stále jednodušší, ale pokud z nějakých důvodů nechcete brát klíčky s sebou, nebo potřebujete přístup k vozu umožnit více lidem, je to elegantní řešení.
Závěr
Virtuální zpětná zrcátka nás upoutala kvalitou obrazu s velmi kontrastním zobrazením okolí a zejména výbornými výsledky při noční jízdě. Nakolik se absence rozměrných zrcátek projeví na spotřebě, to bychom museli jet s oběma vozy stejnou trasu v tandemu, takovou možnost jsme neměli. Ale u elektromobilů platí, že každá ušetřená watthodina se hodí. V další generaci bychom rádi viděli větší úhlopříčky displejů a ideálně i širší záběr na nich.
Bezklíčkové otevírání je funkční alternativou užívání klasického klíčku, někdy to nezafunguje na první pokus, ale vždy jsme se do vozu dostali. Pokud se vám ale telefon vybije, jdete pěšky.
