Václav Havel byl v očích veřejnosti mercedesář. Jenže na začátku 90. let objevil v Česku pozapomenutou značku rychlých řidičů... to byste neuhádli, řídil lancie. Tyhle italské elegantní fešandy vystřídal hned dvě, a pořádně rychlé.
A právě exemplářem s poznávací značkou AHJ 81-60, který vidíte na fotkách, jezdil nadšený řidič Václav Havel klidně i napříč Evropou do své portugalské vily.
My se k autu dostali před několika měsíci po dlouhém vyjednávání, přesvědčování a slibech, že mu neublížíme - jinak by ho majitel AAA Auto Anthony Denny nikdy nedal z ruky. Nakonec jsme ale klíčkem, na jehož přívěsku zůstalo typické Havlovo srdíčko, vítězoslavně kappu nastartovali.
Václav Havel a lanciePrezident strávil 16 let s vozy italské značky, která dnes už spíš jen vzpomíná na zašlou slávu jednoho z nejstarších a velmi progresivního výrobce aut (Lancia mimo jiné vymyslela samonosnou karoserii). Nejprve bylo jméno Václava Havla zapsáno v technickém průkazu mohutného hranatého sedanu Thema, pak zaoblené Kappy. "Themu dostal v roce 1990 jako osobní dar od tehdejšího šéfa Fiatu Gianniho Agnelliho," vzpomíná jeden z pamětníků. "Ovšem tři roky to auto stálo na Hradě pod plachtou, pan prezident s ním skoro nejezdil," říká. A tak uspořádali v červnu 1997 dražbu, v níž se vínová lancia (SPZ ADP 00-20) s necelými 13 tisíci najetými kilometry prodala. Themu s dvoulitrovým přeplňovaným čtyřválcem vydražili v autosalonu tehdejšího prodejce lancií Ital Auto v pražském Motole za pět minut. Dražba startovala na 190 tisících, nakonec se prodala za skoro dvojnásobek. Generální ředitel pojišťovny Generali Harald Mayer-Rönne za ni zaplatil 370 tisíc korun. Z toho šlo 170 tisíc na Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, zbylých dvě stě posloužilo jako protiúčet na novou lancii. |
Jak auto po letech provozu vypadá? Sem tam nějaký šrám na karoserii prozrazuje, že kappu poslední československý a první český prezident opravdu používal. Má promáčklinu v pravých zadních dveřích a pár škrábanců na náraznících, jinak je ale poznat vzorná péče. Interiér auta se 31 tisíci na počítadle kilometrů je netknutý. Jen občas stávkovalo elektrické stahování okénka u řidiče, jinak šlapala jak hodinky.
Tohle je auto, kam se hrabou ty německý!
Petrolejově modrou Lancii Kappa s přeplňovaným dvoulitrem pod kapotou si Václav Havel domů odvezl 23. ledna 1997, jen den před svatbou s Dagmar Veškrnovou.
"Dodnes si pamatuji, jak v ní odjížděl a vezl v ní svého boxera," líčí jeden těch, kdo byl předávání exotické limuzíny hlavě státu přítomen. "Mám to před očima: po první jízdě vystoupil, měl sluneční brýle a říká: 'Mně budete něco vyprávět o německých auťácích. Tohle je auto!'," vypráví pamětník. Dvousetkoňová lancia totiž opravdu jela.
Zbrusu novou lancií přijel prezidentský pár po své svatbě do Lán, kde novopečená první dáma pochválila manžela jako rychlého, ovšem spolehlivého řidiče. Za první rok s ní najel dva tisíce kilometrů.
Dobře zamaskovaný dravec
Lancia Kappa chtěla patřit mezi luxusní kočáry, k prezidentským a ředitelským speciálům jí ale možná stupínek chyběl. Oplývala ale jinými kvalitami – lehkostí, dravostí a charismatem. Dravého řidiče, jakým Václav Havel byl, musela nadchnout. Koráby německé konkurence se valily dálnicí, kappa je s lehkostí dohnala. Umírněnými uhlazenými tvary to maskuje, ale je dravec.
Koneckonců, prezidentův mluvčí Ladislav Špaček vzpomínal, že lancií jezdil prezident tak rychle, že policejní ochranka měla co dělat, aby jí neujel.
Chceme vyzkoušet, jestli dravý naturel po letech neztratila, a pořádně kappu protáhneme po dálnici i po okreskách.
Pocity? Temperamentní limuzína je skvělým dálničním rychlíkem, to pravé však ukáže až v zatáčkách, do nichž se vrhá jako o život. Namísto velké jedenapůltunové kappy máme pocit, že řídíme malý obratný sporťák. Podvozek se zdá být nejdřív houpavě komfortní, v prvním oblouku ale zjišťujeme, že drží jako přibitý, jen se nesmíte leknout velkých náklonů. Auto je v bezvadném stavu, nic na něm netluče ani nevrže.
Lancia Kappa 2,0 Turbo 16V v číslech
|
Turbobenzinová verze má navíc oproti umírněnějším variantám na přední nápravě viskózní spojku, která funguje jako samosvorný diferenciál. A to z ní dělá v podstatě sportovní náčiní. Druhé tajemství skvělých jízdních vlastností je skryto v propracované a hodně komplikované zadní nápravě.
Pohodlí jako v obýváku...
Kappa měla ve své době odlákat zákazníky BMW a Mercedesu. Jejich luxusu však nikdy nedosáhla. Jak už to u italských značek občas bývá, z rýsovacích prken konstruktérů vyšlo totiž něco trochu jiného, než původní zadání požadovalo. Namísto šéfovské limuzíny vyjel sporťák. Jeho elegantní tělo však ukrývalo kabinu, která má rozhodně blíž k obýváku než k tělocvičně.
Měkoučká velká křesla předních sedadel skoro postrádají boční vedení, jsou hlavně velmi pohodlná. V obou řadách je spousta místa. Vepředu si spolujezdec libuje, protože přístrojovka je díky vykousnutí hodně mělká, o to víc místa je na nohy. Totéž vzadu: cestující si tu dají bez uskrovňování nohu přes nohu. Však ve své době vozily kappy italské velvyslance a vládu.
Posádku hýčkala automatická klimatizace, vyhřívaná sedadla a dokonce byl v nabídce i telefon. Později dostala boční airbagy i navigaci. Konstruktéři si dali hodně záležet na odhlučnění a potlačení vibrací. Dobové testy oceňovaly také skvělou tuhost karoserie.
... a motor jako ze sporťáku
Dvoulitrový přeplňovaný čtyřválec patřil k vrcholům nabídky značky Lancia. Výkon 205 koní (151 kW) není na auto z poloviny devadesátých let vůbec špatný. Ani dnes se díky svému říznému charakteru neztratí. Má skvělý zátah motoru nedušeného ekonormami. Turbodmychadlo přišpendlí posádku do sedačky u nějakých tří tisíc otáček - a táhne až do šesti tisíc.
Však taky kappa vysprintuje z nuly na stovku za sedm sekund a umí uhánět přes 230 km/h. Točivý motor lancie má hezky sportovní říz - znalcům stačí říct, že jeho původ sahá ke kultovnímu závodnímu modelu Delta Integrale. Rychle a bezprostředně reaguje na plyn a má rád otáčky. Na to, co umí, je docela střídmý - průměrná spotřeba se podle zkušených kappistů dá udržet kolem 10 až 11 litrů, s lehkou nohou jezdí za devět.
Zloději o unikát nestáli
Kappa je dodnes nádherné elegantní auto, které má duši. Milovníci značky pasou po fešném kombíku, fajnšmekři shánějí vzácné kupé. Skoro 20 let stáří byste tvaru karoserie rozhodně nehádali. Do nadčasových, jednoduchých měkce tvarovaných linií ji oblékli designéři studia IDEA, kombíka upravoval Pininfarina.
V 90. letech byla Kappa jedinou lancií dostupnou na českém trhu. Pár prodejců ji nabízelo asi tři roky. Auto se startovací cenou kolem milionu se prodávalo docela slušně - snad i díky tomu, že v něm jezdil prezident.
Prezidentská kariéra tmavomodré kappy se uzavřela v roce 2006, kdy ji Václav Havel prodal do bazaru za 159 tisíc korun. Majitel největšího českého autobazaru AAA Auto Anthony Denny ji hned zařadil do své sbírky a prohlásil, že ji nikdy neprodá. V pražské centrále je k vidění s cedulí "Prezidentský vůz. Auto vlastnil Václav Havel".
Obyčejnou ojetou kappu dnes koupíte za dvacet, třicet tisíc. I proto, že o lancie bohužel Češi ani nezavadí. Důkazem toho je i nezájem zlodějů. Před pražským panelákem, před kterým se auta kradou a vykrádají pravidelně, zůstala prezidentská kappa nevědomky několik dní odemčená kvůli zlobivému zámku zadních dveří. Chmatáci o ni vůbec nestáli. Naštěstí nevěděli, jaký je to unikát...
OpravaVážení čtenáři, v původní verzi textu byl uveden chybný údaj o najetých kilometrech tohoto vozu. Auto má nyní najeto něco přes 31 tisíc kilometrů. Podle původní servisní knížky mělo v roce 2005 najeto necelých 27 tisíc kilometrů. V roce 2006 ho koupil Anthony Denny, zařadil ho do své sbírky a od té doby prakticky nejezdilo.  |
