V létě minulého roku ruská vláda pozměnila výnos 1134. Uprchlíci podle něj mají nárok na nouzovou a neodkladnou lékařskou péči, stejně jako na bezplatnou medikaci. „Jediným požadavkem je lékařsky potvrzená diagnóza, která jedince opravňuje k tomu, aby dostal potřebné léky,“ uvádí právnička Olga z jedné charitativní organizace.
„Nicméně, v praxi pacienti často všechny potřebné léky nedostanou,“ dodává. Například ukrajinští pacienti s rakovinou sice obdrží chemoterapeutické léky, ale nikoliv ty proti bolesti.
Podle nové státní politiky se ukrajinští uprchlíci nemusejí vzdávat svého pasu, aby zdravotnickou pomoc získali. Dobrovolníci a lékaři oslovení portálem The Insider ale upozorňují, že ruské nemocnice se mohou na věc dívat jinak.
„V Rostovu na Donu jeden chirurg může být ochoten vás ošetřit, rozříznout absces či předepsat léky bez nutnosti jakýchkoli dokumentů. Mezitím s vámi může jiný chirurg odmítnout mluvit, pokud nemáte povinné zdravotní pojištění. Naštěstí se situace zlepšila s tím, jak zdravotnické instituce získávají lepší povědomí o tom, že mají povinnost pomáhat uprchlíkům,“ uvádí moskevská pediatrička Evženie.
Tvrdili, že zůstanou navždy. Ukrajinští kolaboranti prchají do Belgorodu |
Evženie připouští, že za léky a pomoc uprchlíkům sama platí. Podobně se revmatoložka Irina dohodla s klinikou, kde působí, že její konzultace jsou pro Ukrajince zadarmo, zatímco ostatní služby kliniky s padesátiprocentní slevou. Často tuto slevu platí z vlastní kapsy.
Ani získání ruského pasu nemusí ukrajinským uprchlíkům pomoci. Pokud mají dočasný azyl, jejich zdravotní potřeby pokrývá federální rozpočet. Pokud ale získají pas, odpovědnost se přesouvá na konkrétní region.
„Někdy jsou pacienti nemocnicí odmítnuti, protože místní rozpočet nemá dostatečné prostředky na pokrytí jejich léků. To by nemělo být starostí pacienta, protože region si může vyžádat potřebné finance. V některých případech se ale zdráhá,“ uvádí Olga.
Ruští dobrovolníci pomáhají Ukrajincům, tajně je dostávají do Evropy |
I když pětašedesátiletá Maria obdržela ruský pas, nemocnice v Moskvě ji nechtěla poskytnout léčbu HIV s tím, že nemá v Rusku trvalé bydliště. Nemocnice chtěla, aby odjela zpět do svého místa trvalého pobytu, což je území nyní pod ruskou okupací. Žena podala žádost na ministerstvo zdravotnictví, až pak obdržela bezplatné léky, na které měla právo.
Vladimir Igorevič z Charkova měl ruský pas ještě předtím, než opustil Ukrajinu. Během válečného zmatku jej ale ztratil. Jeho zdravotní stav se velmi zhoršil, skončil na nemocničním lůžku v Petrohradu. Z nemocnice ho vyhodili, protože jeho dokumenty nebyly podle doktora v pořádku. Dobrovolníci, kteří se o starého muže starali, doktorům ukázali obrázky ztracených dokumentů, lékaře to ale nepřesvědčilo. Dobrovolníci Igoreviče proto odvezli do Estonska.
Kromě toho všeho se Ukrajinci v Rusku v oblasti zdravotnictví potýkají i s těmi samými problémy jako běžní Rusové. V mnoha městech je nedostatek lékařů, případně je jejich kvalifikace nízká.
Ukrajinští uprchlíci jako vítězství pro Rusko
OSN odhaduje, že do Ruska odešlo více 2,8 milionu Ukrajinců. Někteří uprchli v prvních měsících války ze separatistických republik na východě Ukrajiny. Americké ministerstvo zahraničí odhaduje, že asi 900 tisíc až 1,6 milionu Ukrajinců Rusové násilně přemístili.
Mnozí uprchlíci si tedy nemohli určit, kam odejdou. Řada z nich skončila v odlehlých končinách na Sibiři.
Rusové násilně deportují statisíce Ukrajinců, zastavte to, žádá Zelenskyj |
Jejich pouhá přítomnost je už vítězstvím pro Kreml, uvádí Nathaniel Raymond, výkonný ředitel Humanitarian Research Lab Yaleovy univerzity. Rusko totiž potřebuje více lidí. „V mnoha částech země nemají dostatek občanů, aby tyto obce fungovaly,“ uvádí. Moskva též využívá ukrajinské uprchlíky k propagačním účelům, aby podpořila svá tvrzení, že chrání Ukrajince před „nacisty“.
