O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad je popřel.
Dokument, který je shrnutím reakcí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik, „smrtící pomoc“ nebo zbraně, je jedním z desítek tajných materiálů, které se v posledních týdnech objevily na internetu a které by mohly být nejzávažnějším únikem z amerických tajných služeb za poslední roky.
Zpráva s názvem „Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt“ uvádí ve formě tabulky „vyhodnocené postoje“ 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Vyplývá z ní, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ale zavázalo se k zaslání „smrtící pomoci“, nebo ji už poskytlo. Bylo v ní také uvedeno, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.
Dokument je označen jako tajný a NOFORN, což zakazuje jeho šíření zahraničním zpravodajským službám a armádám. Je datován 2. března a opatřen razítkem kanceláře náčelníků štábů.
Agentura Reuters nemohla nezávisle ověřit pravost dokumentu. Kancelář srbského prezidenta Aleksandara Vučiče ani ukrajinské velvyslanectví na žádost o komentář bezprostředně nereagovaly. Pentagon na dotazy ohledně zmínky o Srbsku v dokumentu rovněž bezprostředně neodpověděl a již dříve odmítl jakýkoli komentář k uniklým dokumentům.
Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň však udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem. Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se ale přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Srbsko, které se prohlašuje za vojensky neutrální, má tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.
„Pokud je tento dokument pravdivý, buď ukazuje na Vučićovu dvojakost vůči Rusku, nebo je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby dodal Ukrajině zbraně,“ řekl Janusz Bugajski, expert na východní Evropu ze zahraničněpolitického institutu Jamestown Foundation.
Tabulka Pentagonu rozdělila odpovědi na žádosti Ukrajiny o pomoc do čtyř kategorií: země, které se zavázaly poskytnout výcvik a smrtící pomoc; země, které již poskytly výcvik, smrtící pomoc nebo obojí; země s vojenskými schopnostmi a země s politickou vůlí „poskytnout v budoucnu smrtící pomoc“. Rakousko a Malta byly jediné dvě země s označením „Ne“ ve všech čtyřech kategoriích.
Zveřejnění tabulky přichází jen zhruba měsíc poté, co proruský telegramový kanál informoval, že srbský výrobce zbraní v listopadu dodal Kyjevu střely ráže 122mm do raketometů Grad. Dokumenty obsahovaly seznam položek a osvědčení ukrajinské vlády o konečném uživateli. Již předtím některá srbská média informovala o tom, že srbské zbraně se dostávají přes prostředníky na Ukrajinu.
Moskva v březnu uvedla, že požádala Bělehrad o oficiální vysvětlení údajných dodávek. Srbský výrobce, společnost Krušik, popřel, že by Ukrajině poskytl rakety nebo jiné zbraně. Vučić označil tato obvinění za „notorickou lež“. „Nevyvezli jsme žádné zbraně ani munici do Ruska ani na Ukrajinu,“ řekl během návštěvy Kataru 5. března.
