Návrh pravidel určených k podpoře čistého průmyslu (Net Zero Industry Act) stanovuje seznam technologií, jejichž domácí produkci hodlá EU usnadnit s cílem, aby do roku 2030 dosahovala 40 procent celkového využívaného množství. Jsou mezi nimi solární panely, tepelná čerpadla, větrné turbíny či obnovitelný vodík. Unie by měla u těchto projektů usnadnit schvalovací procesy, aby se staly atraktivnějšími pro investory. Vybrané strategické projekty mají získat výhodu v podobě zkrácených povolovacích lhůt.
Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové se nová pravidla nijak nedotknou toho, že si jednotlivé členské státy mohou stanovit svůj energetický mix, a umožňují podporu jaderné energie. „Budeme rozvíjet čisté nízkouhlíkové technologie, včetně moderních jaderných technologií,“ uvedla k návrhu Jourová. Na výrobu energie z jádra se orientuje například Francie nebo Česko.
„Čeká nás zásadní transformace evropského průmyslu a energetiky. Nelze se spoléhat na neomezené dodávky surovin a příliv technologií ze zahraničí. Pro Evropu je nezbytné zachovat si vlastní konkurenceschopnost a nabídnout firmám takové podmínky, které je na území EU nejen udrží, ale podpoří další rozvoj technologií,“ říká k návrhu Kateřina Novotná, která je analytičkou projektu Evropa v datech a portálu CSRD.cz.
„Ve světle ekonomické krize, ruské invaze na Ukrajinu a s USA podporující vlastní trh se EU musí zaměřit na svůj průmysl a podpořit odvětví, která zajistí naši nezávislost a energetickou dostatečnost a budou v souladu se zelenou politikou EU,“ dodává Novotná.
Konec závislosti na čínských solárech. Brusel chce dostat výrobu do Evropy |
Související norma o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) počítá s rozšířením produkce lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích. Komise navrhuje, aby EU produkovala desetinu, zpracovávala 40 procent a recyklovala 15 procent své každoroční spotřeby strategických materiálů.
K tomu má pomoci usnadnění administrativních procesů. Povolování strategických těžebních projektů by mělo podle návrhu trvat nejdéle dva roky, u zpracování a recyklace významných surovin to má být nejvýše rok.
„Chceme být lídry v produkci zelených technologií budoucnosti. K tomu potřebujeme kritické suroviny, po nichž v příštích letech poroste poptávka,“ řekl ve čtvrtek místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Komise očekává, že poptávka po lithiu, které je klíčové při výrobě autobaterií, vzroste do konce desetiletí dvanáctkrát. Kovů ze vzácných zemin využívaných pro větrné elektrárny bude ve stejném časovém období potřeba až šestkrát více než v dnešní době. Podle Dombrovskise je EU v dovozu řady z nich závislá pouze na jediném dodavateli, což není žádoucí.
Největším dovozcem kritických surovin do Evropy je Čína, která dodává například okolo 90 procent vzácných zemin i většinu spotřeby některých dalších kovů. Komise navrhuje, aby z jediné mimoevropské země mohlo pocházet nejvýše 65 procent dodávek konkrétního materiálu.
„Především Čína, ale také Rusko, jsou předními vývozci kritických surovin s masivním podílem na světovém trhu. To jim dává obrovskou moc nad cenou na trhu a nad státy jako je Česko, které musí suroviny dovážet,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Čepelka.
„Závislost na surovinách těžených jen v několika málo státech světa se ukázala na začátku ruské války na Ukrajině, když pouhá nejistota ohledně stability dodávek ruského niklu vedla k přechodnému zdvojnásobení jeho ceny na světovém trhu,“ uzavírá Čepelka.
