„Vládě jsme nabídli efektivní řešení, které jsme zveřejnili už dříve,“ uvedla, výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun.
Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhlo MF, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Daň se bude týkat šesti největších bank, mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Vyměřovací základna pro banky má být z let 2018 až 2021, která se zprůměruje, a přidá se dvacet procent navíc. Vstupním parametrem pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021.
Evropská unie navrhuje zdanění i fosilních firem a počítá i s odebráním příjmů výrobců elektřiny nad hranicí 180 eur za MWh. Tyto dodatečné zdroje by mohly být použity na kompenzace vysokých cen energií. Celkový výnos těchto dodatečných daní zatím není přesně určený, dříve se mluvilo o sedmdesáti miliardách korun, premiér Petr Fiala ve středu odhad ještě zvýšil.
„Na windfall tax pracuje ministerstvo financí. Budeme vycházet z toho, co evropské nařízení umožňuje. Schváleno by to mělo být během podzimu a odhad je, že v příštím roce bychom mohli získat až 100 miliard korun,“ uvedl Fiala.
Podle Davida Marka ze společnosti Deloitte je tato daň mimořádný nástroj, a proto by se mělo velmi pečlivě zvážit jeho použití. „Nese s sebou určité znejištění podnikatelského prostředí v Česku. Letos to mohou být energetické firmy a banky, příští rok někdo jiný. Nikdo si tak nemůže být jistý, že vláda v nouzi nesáhne na jiné odvětví,“ upozornil na možná rizika Marek.
„Vzhledem k mimořádné situaci, ve které se nacházíme, se taková mimořádná řešení hledají. Bude ale potřeba postupovat pečlivě, aby to přineslo žádoucí fiskální efekt a co nejméně narušilo podnikatelské prostředí v Česku,“ doplnil.
