„Výnos z daní ve výši 85 miliard korun za příští rok zní poměrně ambiciózně,“ myslí si Štěpán Hájek, analytik finančních trhů ze společnosti XTB. Banky jako soukromé subjekty podle něj mohou příští rok zvýšit nákladovou základnu, spustit zpětné odkupy akcií, nebo zvýšit výnosy na spořících účtech a termínovaných vkladech, aby nebyly dodatečně zdaněny.
„Stejně tak úrokové sazby v pozadí přicházející recese pravděpodobně nezůstanou vysoko několik dalších let, což může být pro plánované příjmy do rozpočtu poměrně problém,“ dodal Hájek.
6. října 2022 |
Upozornil také na to, že některé bankovní domy mají sídlo v zahraničí, kde budou dělat maximum pro to, aby snížily základ pro výpočet daně. Je to podle něj možné přes různé konzultační objednávky nebo zvýšení úroků na spořicích účtech. „Nesmíme také zapomenout, že zhoršujeme pro podobné firmy prostředí pro podnikání v tuzemské ekonomice,“ doplnil.
Novela šitá horkou jehlou
Daň může podle daňového experta společnosti PwC Tomáše Hajduška přinést dlouhé spory do budoucna, protože se zákonodárcům nemusí podařit celý koncept windfall tax v zákoně srozumitelně popsat.
„Bojím se, že novela zákona o dani z příjmu bude šitá horkou jehlou. Obávám se, že parametry napsat tak, aby nebyl prostor pro obejití zákona, bude těžké. I mnohem snazší novely ukázaly, že mohou vyústit v dlouhé spory,“ upozornil Tomáš Hajdušek, daňový expert Pwc s tím, že i on si myslí, že finální částka nemusí odpovídat očekávání ministerstva. „Zaznamenal jsem i výpočty analytiků, kteří říkali, že téhle částky to nedosáhne,“ zmínil.
Propočty ministerstva očekávají, že největší částku na nové dani odvedou energetické podniky (55 miliard). Banky by pak měly do státního rozpočtu přinést dalších 33 miliard. Daň se týká také petrolejářství nebo těžby fosilních paliv. Tyto obory ale v české ekonomice nejsou tolik rozšířené, a proto jejich zdanění přinese do rozpočtu méně.
Zisky bank nejsou náhoda
Podle Dominika Stroukala, který je mimo jiné členem Národní ekonomické rady vlády, v případě bank o žádné mimořádné zisky nejde. „Zisky bank nejsou neočekávatelné, sazby nebyly zvýšeny náhodou. Takhle přeci funguje měnová politika. Sazby se při vysoké inflaci zvednou tak, aby se bankám nevyplatilo dávat hypotéky,“ vysvětluje svůj pohled ekonom.
Negativní dopad bude mít daň také na akcionáře zdaněných odvětví, což je pro ně podle Stroukala zbytečný trest. „Investorem může být dneska kdokoli, i obyčejný člověk. Tyhle lidi potrestáme za to, že udělali rozumné investiční rozhodnutí,“ míní Stroukal.
„Dle mého názoru by se situace měla řešit jinak. Pokud si stát myslí, že banky mají dlouhodobě nezasloužené vysoké zisky, měl by jinak nastavit fungování sektoru. Stát by měl brzy přistoupit ke zvýšení daňové zátěže fyzických a (nebo) právnických osob,“ myslí si Jiří Tyleček, analytik XTB. I on považuje za diskutabilní, zda banky vůbec nějaké nadměrné zisky, které jim nepřísluší, mají.
