„Jsme hluboce znepokojení situací v Afghánistánu a (tím, jaký bude mít) dopad na rozvojové vyhlídky země, zejména na ženy,“ uvedl mluvčí. Instituce podle něj zjišťuje způsoby, jak v zemi nadále působit a zachovat „těžce vydobyté rozvojové úspěchy“. Situaci bude konzultovat s mezinárodním společenstvím a rozvojovými partnery.
Mezinárodní měnový fond a USA odstřihly Afghánistán od peněz |
Od roku 2002 Světová banka přiklepla Afghánistánu více než 5,3 miliardy dolarů (115,2 miliardy Kč) na rozvojové projekty. Získala také 13 miliard dolarů pro specializovaný fond pro obnovu země, který rovněž spravuje. Pro letošní rok přislíbila zemi prostředky v celkové výši 800 milionů dolarů, píše deník The New York Times.
Afghánistán nebude moci čerpat ani ze zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který zmražení financí pro zemi oznámil už minulý týden. Své rozhodnutí zdůvodnil nejasnostmi ohledně uznání vlády v Afghánistánu mezinárodním společenstvím.
Od MMF měla země tento týden získat zhruba 450 milionů dolarů (téměř 10 miliard Kč) z balíku pro pomoc rozvíjejícím se zemím s ekonomickými dopady pandemie.
Afghánistán už dříve odstřihly od peněz i Spojené státy. Na jejich území je uložena většina rezerv afghánské centrální banky, v celkové hodnotě zhruba 9,5 miliardy dolarů. USA odepřely zemi přístup k těmto zdrojům, podle guvernéra centrální banky tak má Tálibán přístup pouze k 0,1 až 0,2 procenta afghánských finančních rezerv.
V zemi však kvůli mezinárodní izolaci docházejí zásoby amerických dolarů zatímco se hodnota afghánské měny hroutí. Experti varují před finančním kolapsem země a hyperinflací.