Říkali mu Chodec. Na snímcích pořízených z dronů RQ-170 Sentinel to byla jen nezřetelná postava vysokého muže v tradičním paštunském oděvu, který se každý den procházel po dvoře podezřelé rezidence v pákistánském Abbottábádu.
Po letech mravenčí práce, spojování indicií a nemilosrdných výslechů waterboardingem ztrápeným zajatců si však analytici CIA byli téměř jisti, že Chodec není nikdo jiný než Usáma bin Ládin, nejhledanější muž světa.
„Rozhodně jsme neměli tolik zpravodajských informací, kolik bychom chtěli,“ vzpomíná pro agenturu AFP po letech někdejší ředitel CIA a Obamův hlavní protiteroristický poradce John Brennan. „Nic však neodporovalo domněnce, že to je Bin Ládin. A to bylo pro nás hlavní,“ vysvětluje předehru nejtajnější a nejprecizněji naplánované operace své kariéry.
 |
Ve hře bylo více možností. Bezpečnostní špičky zvažovaly, že trojúhelníkový komplex v Abbottábádu srovnají se zemí raketovým úderem. Jenže to by znemožnilo identifikaci a svět by se nikdy se stoprocentní jistotou nedozvěděl, zda je bin Ládin skutečně po smrti.
Obama se nakonec rozhodl pro útok komanda Navy SEALs. Ten ovšem zase skrýval riziko, že se americká elitní jednotka dostane do střetu s pákistánskou armádou, která měla nedaleko základnu. To ostatně podporovalo spekulace, že o bin Ládinově skrýši věděla.
Operace Neptunovo kopí dostala zelenou 1. května 2011. Dvě helikoptéry Black Hawk se vznesly z afghánského Džalálábádu a zamířily za bezměsíčné noci na východ. Dnes již slavná fotografie ukazuje, jak nervózní Obama, Joe Biden a další členové administrativy sledují v podzemí Bílého domu přímý přenos z přísně tajné mise.
3. května 2011 |
To nejdůležitější ovšem neviděli - v rozhodující okamžik vypadl signál. Asi po dvaceti minutách ovšem velitel 23členného komanda ohlásil: „Geronimo, Geronimo.“ Bylo to kódové označení, že Usáma bin Ládin je po smrti.
„Nikdo neslavil, nikdo netleskal. Byl to jen pocit, že jsme splnili úkol,“ vzpomíná po letech Brennan. Tělo nejhledanějšího teroristy světa bylo dopraveno na loď v Arabském moři a pohřbeno do vody. Američané nechtěli, aby se z jeho hrobu stalo poutní místo teroristů.
Stín dávné slávy
Bin Ládina tak po deseti letech konečně dostali, byla to však pro ně spíš jen cena útěchy ve vleklé válce proti teroru, ke které se v zaslepené zlobě po 11. září nechali vyprovokovat. Ta symbolicky končí až nyní: Američané se při příležitosti dvacátého výročí útoků na Dvojčata definitivně stáhnou z Afghánistánu.
Ale ani al-Káida nevyhrála: už to dávno není hrůzu nahánějící teroristická síť, která dokázala udeřit v srdci největší světové mocnosti a paralyzovat ji strachem. Bin Ládina nahradil v jejím čele Ajmán Zavahrí, brýlatý ideolog džihádu s nesrovantelně menším charismatem.
Pan Nepolapitelný. Usámův souputník vytrvale uniká, dál volá po džihádu |
Devětašedesátiletý rodák z Egypta se dnes skrývá zřejmě někde na pomezí Afghánistánu a Pákistánu a pravidelně se spekuluje, jestli je ještě naživu. Na počátku letošního roku se sice objevil na nahrávce odsuzující násilí na barmských muslimech, z videa se ovšem nedá přesně určit, kdy bylo pořízeno.
Otázky nad budoucností vedení al-Káidy zesílily loni v srpnu, kdy při atnetátu v Teheránu zahynul její muž číslo dvě Abdalláh Ahmed Abdalláh. Muže zodpovědného za krvavé útoky na americkou ambasádu v Nairobi z roku 1998 zastřelili z projíždějící motorky agenti Mosadu, podle listu The New York Times na objednávku amerických tajných služeb.
2. května 2011 |
Na Zavahrího hlavu je dnes vypsána odměna 25 milionů dolarů, podle expertů ovšem v Langley nikoho příliš neznepokojuje, protože nepředstavuje vážnější hrozbu. Předpokládá se, že vedení al-Káidy po něm převezme Saif al-Adel, někdejší důstojník egyptských speciálních sil, který v osmdesátých letech přešel k islamistům.
„Centrální vedení al-Káidy je už jen stínem sama sebe. Zavahrího největšího úspěch spočívá v tom, že ji vůbec udržuje při životě,“ řekl agentuře AFP odborník na terorismus Barak Mendelsohn. I podle dalších expertů je dnes al-Káida jen zastřešující značkou, ke které se hlásí různorodé džihádistické bojůvky od Sahelu po Sýrii.
CIA zveřejnila osobní deník bin Ládina a dalších 470 tisíc dokumentů |
Pověst nejsilnější teroristické organizace světa před sedmi lety převzal Islámský stát, který na čas dokázal ovládnout rozsáhlá teritoria v Iráku a Sýrii. Byl to teror nového typu: jeho stoupenci možná neznali tak dobře Korán, ideologický zápal ovšem doháněli brutalitou a propagandou umně šířenou přes sociální sítě.
Místo toho, aby spojily síly, obě teroristické skupiny spolu spíše bojují. Bin Ládin se tohoto rozkolu nedožil, a proto je dodnes uznáván napříč celým spektrem islámských extremistů. „Islámský stát se do jisté míry prezentuje jako jediný skutečný dědic bin Ládina,“ poznamenává k tomu analytik Aaron Y. Zelin.
Syn strůjce 11. září je mrtev. Dostali jsme Hamzu bin Ládina, hlásí Trump |
V muslimském světě se vousatá tvář saúdského mudžahedína stále objevuje na tričkách, polepech aut i transparentech během protizápadních demonstrací. Stará videa s jeho vzkazy si pouštějí bojovníci aš-Šabábu v Somálsku i islamisté v Sahelu. První emír al-Káidy si i deset let po smrti udržuje schopnost mobilizovat džihádisty po celém světě.
