„Ve chvíli, kdy by došlo k hraničnímu vyčerpání systému v České republice, tak je možnost zejména ty pacienty, kteří jsou lehčího charakteru, umísťovat do zařízení, která primárně nejsou určena k poskytování zdravotní péče. Mohly by to být i tělocvičny,“ řekl Blatný. Dodal, že to zmiňuje proto, aby si všichni uvědomili, že situace není dobrá.
O centru v Těchoníně ministerstvo neuvažuje. Pokud by stát chtěl centrum naplno rozběhnout, musel by stáhnout potřebný nemocniční personál odjinud. A ten není.
O využití tělocvičen uvažovala na podzim také Praha. „Máme vytipované tělocvičny a jeden internát, kam můžeme nakažené v případě potřeby umístit,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib.
Takhle to bylo připravené v Letňanech |
Blatný také poznamenal, že nebylo chybné rozhodnutí uzavřít od února záložní nemocnici v Letňanech. Klíčová jsou nyní lůžka intenzivní péče a těch nemocnice v Letňanech neměla velký počet.
Praktici nebudou jen očkovat, ale i sami registrovat své pacienty |
Armáda nemocnici postavila loni koncem října kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních, pomoc v ní mohlo podle plánů dostat 500 pacientů.
Blatný v pátek řekl, že od doby, kdy byla nemocnice aktivována, se hodně změnilo. Zásadní byla reprofilizace, tedy změna lůžek, která byla původně určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti, na covidová. „To, co jsme si neuměli v září představit, že by bylo možné, aby náš zdravotní systém absorboval, je nyní bráno téměř za standard,“ řekl.
Koncem října, kdy armáda letňanskou nemocnici postavila, bylo v Česku v nemocnicích kolem sedmi tisíc pacientů s covidem, začátkem listopadu pak přes osm tisíc. Intenzivní péče potřebovalo tehdy nejvíc 1 200 lidí. Nyní je hospitalizováno s covidem kolem 6 400 lidí, intenzivní péči ale potřebuje téměř 1 300 z nich.
