Na plénu České konference rektorů jste oznámil, že už nebudete obhajovat post předsedy. První otázka je nasnadě - proč ne?
Rozhodl jsem se tak po důkladné úvaze, a to především ze dvou důvodů. Jednak jsem přesvědčen, že by pravidelné střídání rektorů po dvou letech na této pozici bylo pro vysoké školy prospěšné. Mezi rektory jsou výrazné osobnosti, s různými styly řízení a s různými prioritami. Jejich pravidelné střídání by bylo občerstvující a lépe by garantovalo stabilitu reprezentace všech vysokých škol.
Měli by se tedy podle vás rektoři volit, nebo pravidelně střídat jako je tomu například v předsednictví Evropské unie?
Určitě ano. Je to správná a téměř třemi desetiletími ověřená cesta. Klidně bych ale tuto volbu omezil jen na jedno funkční období.
A ten druhý důvod, proč nechcete znovu kandidovat?
Souvisí s mou profesní specializací a s velkým projektem Chytré krajiny, na kterém poslední roky se svým výzkumným týmem pracuji. Rád bych se mu ještě více věnoval, protože jeho úspěšné dokončení považuji za prioritu svoji i svého výzkumného týmu. Jeho dokončení je ale podle mě důležité i pro schopnost společnosti kvalitně žít v budoucnu, v rychle se měnících klimatických podmínkách. Cítím i jisté povinnosti vůči mnoha českým partnerům a kolegům z Izraele a Holandska, kteří na projektu spolupracují. Jako předseda jsem musel část svých aktivit opustit nebo utlumit.
Takže se budete primárně věnovat výzkumu?
I nadále chci být co nejlepším rektorem. Hodlám kandidovat letos na podzim do druhého funkčního období na ČZU. Chci provést univerzitu touto těžkou dobou. Na univerzitě bude třeba nastavit některé nové mechanizmy, formulovat nové cíle a změnit některé priority v reakci na pandemii. Nejde jen o to, jak minimalizovat ztráty. Tato doba je plná nových výzev a je třeba na ně správně reagovat. To rozhodne o úspěších v dalších letech. Rektor by proto dnes měl být současně krizovým manažerem i vizionářem.
A kromě „rektorování“?
Vedle toho chci více času věnovat výzkumným projektům, které děláme v Centru pro vodu, půdu a krajinu. Adaptace krajiny a společnosti na klimatickou změnu, potravní bezpečnost a další velká témata nabízejí široké možnosti pro zajímavý a hlavně strategický výzkum.
S pandemií bojujeme, jako bychom šli s kanónem na zajíce. Špatně sbíráme a vyhodnocujeme socioekonomická data o průběhu covidu, takže neumíme rozlišit, které naše aktivity jsou neškodné a které naopak velmi nebezpečné. Je alarmující, že dodnes neumíme zmapovat cesty, kterými se virus šíří nejvíce a kterými naopak vůbec ne.
Petr SkleničkaPředseda České konference rektorů
Mandát předsedy je na dva roky. U vás byla většina času ve znamení koronaviru, který stále nekončí. V jakém stavu je a v jakém bude české školství v nejbližších letech? Situace se dotýká všech stupňů od mateřských škol až po vysoké a univerzity.
Máte pravdu, v první polovině mandátu jsem měl možnost se soustředit na cíle, které jsem si na počátku předsevzal a v druhé části byly z velké části překryty permanentní a téměř každodenní potřebou reagovat na vývoj pandemie. To samozřejmě neplatí jen pro vysoké školství, ale pro různé oblasti života společnosti. V tuto chvíli neumíme popsat všechny dopady koronakrize a míru jejich škodlivosti na české školství.
Jak to myslíte?
Tušíme, že negativní vlivy budou poměrně zásadní a že generace dnešních žáků a studentů jimi bude do určité míry duševně poznamenána. Do jaké míry a jestli vůbec budou dnešní absolventi horší, než obvykle záleží na tom, jak dlouho bude distanční nebo kombinované výuka pokračovat. Záleží ale také na oboru studia a na poctivosti, s jakou jednotliví kantoři a studenti k bezkontaktní výuce přistoupili.
A kdy se ty dopady podle vás dozvíme?
Na dostatečně reprezentativní výsledky budeme muset čekat až do doby, kdy začneme opět normálně učit. U vysokých škol jasně vidím, že další rok v distančním režimu bude někde již kritický. Valíme před sebou kouli s nedostatečně odučenými předměty, které vyžadují přímý kontakt studentů s učitelem. Jde o převážnou část předmětů uměleckých oborů, jde i o laboratorní a jiná praktika. Koule se dál nabaluje a předměty loňského a letošního rozvrhu spolu stále více kolidují. To vše odučit bude velmi problematické, ne-li nemožné, protože budou chybět prostorové i personální kapacity.
Zmínil jste dopady na vysoké školy a jejich studenty. Nyní se mluví o návratu maturantů, mají se tedy vrátit i vysokoškoláci?
Rektoři samozřejmě vnímají vážnost situace a jsou proti zbrklému rozvolnění protipandemických opatření. Na druhou stranu jednáme s ministrem školství o možnostech bezpečného urychlení návratu kontaktní výuky v předmětech, které učit distančně nelze, a to v první fázi alespoň pro poslední ročníky. Zvažujeme možnosti autotestování studentů i pedagogů, výuku v malých skupinách a další opatření, která by postupný návrat do škol umožnila co nejdříve.
Vadí mi zkouška z toho, co se doma nenaučím. Maturanti protestovali svíčkami |
Další rok v distančním režimu u vysokých škol vidíte jako kritický. Jak dlouho je současná situace vůbec udržitelná? Studenti a žáci už protestují. Zapaluji se svíčky za maturity, žáci chtějí ven a návrat podle nich nemusí být nutně do lavic. Stěžují si na to, že distanční výuka dopadá na jejich duševní zdraví, potvrzují to i průzkumy.
Já netrpělivost studentů naprosto chápu, i mezi učiteli vidím rostoucí nechuť učit pouze distančně. Návrat k normálu si přejeme všichni, ale věřím, že drtivá většina za podmínek, které zbytečně nepřispějí k nárůstu hospitalizovaných nebo dokonce k nárůstu obětí pandemie. Na vysokých školách jsme již dlouho připraveni na všechny alternativy, včetně postupného rozvolňování bezpečnostních opatření. Věřím, že dostupnější, rychlejší a snad i přesnější testy přispějí k dřívějšímu rozvolňování na školách. Jsem si také jist, že k tomu významně přispěje i efekt vakcinace. Tam, kde to jde, hledáme i netradiční způsoby výuky mimo uzavřené prostory. V tuto chvíli ale můžu jen požádat studenty a pedagogy, aby ještě chvíli vydrželi.
Neumíme při pandemii sbírat data, zvládl by to i elév
I vy sám jste říkal, že žáci další semestr takto nezvládnou, ale čísla se nelepší. Jak by měl vypadat návrat do škol?
Největší problémy s pokračující distanční výukou hlásí umělecké vysoké školy, velká část oborů technických univerzit, chemické a biologické obory a v neposlední řadě lékařské a veterinární studijní programy. Tam, kde se potřeba kontaktní výuky dala úspěšně nahradit, tam se to již stalo v minulém semestru. Nevypadá to, že by se virus sám od sebe vyčerpal, budeme tedy muset vyčkat, až zabere očkování a doufat, že případné další mutace situaci dále nezkomplikují. Osobně však vidím náš paušální přístup boje s pandemií jako velmi nešikovný, který celou řadu možných a neškodných rozvolnění předem znemožňuje.
Co takovým paušálním přístupem myslíte?
S pandemií bojujeme, jako bychom šli s kanónem na zajíce. Špatně sbíráme a vyhodnocujeme socioekonomická data o průběhu covidu, takže neumíme rozlišit, které naše aktivity jsou neškodné a které naopak velmi nebezpečné. Je alarmující, že dodnes neumíme zmapovat cesty, kterými se virus šíří nejvíce a kterými naopak vůbec ne. Proto pak musíme zavřít a omezit téměř všechno, tedy i aktivity, které k přenosu třeba vůbec nepřispívají. Má to zbytečné až fatální dopady na ekonomiku celé země, na osudy firem, podnikatelů, zaměstnanců i studentů.
Co tedy podle vás chybí pro úspěšné zvládnutí pandemie?
Stačilo jinak sbírat data o jejím průběhu. Design takového stratifikovaného sběru socioekonomických dat a jejich hodnocení by přitom zvládl navrhnout i vědecký elév. Podobnou metodu výzkumu můj tým používá například pro zjištění určujících socioekonomických faktorů desertifikace nebo degradace půdy. I tam běží určité přírodní procesy, ale člověk je může výrazně ovlivnit. Pozitivně i negativně.
Zmiňoval jste, že komunikujete s ministrem školství Robertem Plagou. Jak s rektory jeho resort komunikuje?
Komunikace s ministrem Plagou i s celým ministerstvem funguje velmi dobře. Podařilo se rychle přijmout poměrně dobré novely zákonů a další předpisy, bez kterých by vysoké školy nemohly v pandemii fungovat. Občas se shodneme i na některých věcech, které ovšem dál nejdou prosadit přes jiná ministerstva. Pochválit musím i spolupráci se školskými výbory Sněmovny i Senátu.
Česká konference rektorů žádala na začátku ledna toto: V zájmu co nejrychlejšího znovuotevření kontaktní výuky na vysokých školách zařadit pedagogy vysokých škol mezi epidemií ohrožené skupiny, a tedy profese preferované při vakcinaci na úrovni učitelů ostatních typů a úrovní škol. Stanovisko je stále stejné, i když se ze strany vlády nedá mluvit o nějakém jeho plnění?
Na rozdíl od učitelů všech ostatních typů a úrovní škol návrh strategie očkování tehdy nepochopitelně nezahrnul vysokoškolské učitele mezi prioritizované skupiny. Znamenalo by to, že by se znovuotevření vysokých škol oproti ostatním školám zdrželo. Jsem ale rád, že po naší urgenci vláda vše napravila. Očkování spolu s častějším testováním jsou v tuto chvíli jediné reálné možnosti, jak otevření všech škol urychlit. Samozřejmě nevidím rád, že se nedaří zajistit dostatečné rychle tolik vakcín, kolik je potřeba.
Propady rozpočtů, nástupce ale čekají lepší časy
Když se dostaneme k samotné konferenci. Teď se bude volit Váš nástupce. Co ho podle vás čeká? Přeci jen bude předsednictvo přebírat v situaci, která tady nikdy nebyla.
To máte pravdu. Necelý rok trvající mimořádná situace klade výrazně větší požadavky především na čas členů předsednictva. Na druhou stranu, nejhorší byla situace na začátku pandemie, kdy se teprve hledaly způsoby, jak se účinně bránit šíření viru, aby to mělo co nejmenší dopady na průběh a kvalitu vzdělávání. Nového předsedu, věřme, bude čekat především rozvolňování a návrat k normálnímu životu. Bude ale také muset reagovat na propady rozpočtů vysokých škol v důsledku ztráty některých příjmů a zvýšených režijních nákladů. Pokud by se rozvolnění na vysokých školách dále odkládalo, bude nový předseda patrně muset řešit zmíněnou narůstající sociální krizi mezi studenty.
Jste zemědělský inženýr, který se věnuje ochraně krajiny a půdy. Globálně se v delším horizontu neřeší jen koronavirus, ale i sucho. V Česku je to problém posledních let, i když teď byl po letech sucha mokrý rok. Jak je to výhledově problematika sucha v Česku i ve světě?
Tady u nás se po loňském roce může zdát, že se vše k lepšímu obrací a sucho je již minulostí. Bohužel dlouhodobé trendy a celosvětová data hovoří o stále se zrychlující klimatické krizi. Neumím říct, jaký bude letošní rok, ale na základě mnoha studií renomovaných vědeckých institucí a týmů musím varovat před podceněním situace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Jak moc dlouhodobém?
Cokoli dnes podceníme, odskáčou si naše děti a vnoučata. Stále častější a úmornější sucho je zřetelnou a na rozdíl od covidu dobře předpověditelnou hrozbou. Bylo by neodpustitelné na ni adekvátně nereagovat.
Dají se poznatky, které vědci získali při řešení sucha, nějak aplikovat i do současné koronavirové krize? Obě jsou globální.
Současná pandemie je tady a teď. Ohrožuje naše zdraví, ale také omezuje naši svobodu. Je logické, že na ni vláda musí reagovat i z hlediska posílení dalšího výzkumu v této oblasti. Byla by ale veliká chyba zapomenout na jiné hrozby. Za posledních pět let jsme svědky hned čtyř velkých mimořádných událostí: dvou ukázek extrémně suchých roků, ojedinělé likvidace našich lesů kůrovcem a jedné pandemie. Nevíme, co nás čeká v dalších letech. Musíme reagovat na aktuální nebezpečí, ale současně se musíme připravit na další možné hrozby. Více se spoléhat na doporučení vědců, méně hledat politické kompromisy. Poslední roky ukázaly, jak křehká a snadno zranitelná je současná společnost.
Petr Sklenička (57)prof. Ing. Petr Sklenička, CSc. se narodil 1. února 1964 v České lípě. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a od 1. února 2018 rektorem České zemědělské univerzity. Je také koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajiny při ČZU a od 1. srpna 2019 předsedou České konference rektorů, kde nahradil rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu. Je odborníkem na ochranu půdy. Specializuje se na ochranu krajiny a půdy z pohledu krajinně-ekologického, krajinně-architektonického, ekonomického i plánovacího.  |
