„Neví někdo, kde ještě mají jogurt?“ ptá se žena v chatovací skupině. Pomoci jí nikdo nemůže, ale jiný člověk objevil v jednom havanském obchodě cement a dlaždice. „Pospěšte si. Fronta už je dlouhá,“ radí. „Kdo vymění toaletní papír za šampón?“ táže se další.
Komunistická Kuba uvolní podnikání, donutila ji ekonomická krize |
V obchodech chybí potraviny a věci denní potřeby. Když přece přivezou dodávku zboží, hned vznikají dlouhé fronty. Čekání a stání ve frontách patří ke každodennímu životu většiny Kubánců více než kdy dříve.
Protože má ale na Kubě stále více lidí připojení k internetu, pokoušejí se na plánované hospodářství vyzrát pomocí techniky. Mobilní internet je v zemi k dispozici od roku 2018. Podle stranického listu Granma jsou k němu připojeny více než čtyři miliony z 11,3 milionu obyvatel země.
Surfování je ale velmi drahé. Tarify se pohybují od pěti dolarů za 400 MB do 20 dolarů za 2,5 GB. Průměrná mzda přitom na Kubě činí 35 dolarů za měsíc (asi 807 Kč), píše agentura DPA.
I přesto jsou chatovací skupiny, jako je Mercadillo Habanero (Havanské tržišťátko) nebo Lo que quieran (Co chcete), mezi Kubánci a cizinci stále oblíbenější. Šetří jim hlavně čas. Lidé totiž mnohdy stojí hodiny před obchodem, jen aby - když už se dostanou na řadu - zjistili, že požadované zboží je vyprodané.
Prostřednictvím služeb jako je Messenger je tak shánění věcí mnohem efektivnější. „Vrátili jsme se zpátky k původní formě obchodu,“ řekla agentuře DPA Claudia Santanderová, která jednu z chatovacích skupin spravuje. „Uživatelé řeknou, co chtějí a co nabízejí, a zorganizují výměnný obchod - úplně bez peněz.“
Santanderová si nejdříve informace o tom, kde je co k mání, vyměňovala jen s kamarádkami. Pak založila pět chatovacích skupin, z nichž každá má 240 členů.
Koronavirová krize Kubu zasáhla velmi těžce. Úplně položila cestovní ruch - druhý největší zdroj deviz po lékařích a zdravotních sestřičkách, které země vyváží do zahraničí. Vláda v Havaně tak má k dispozici stále méně finančních prostředků na dovoz. Situaci ještě zhoršují americké sankce a hospodářská krize ve spojenecké Venezuele.
Vzhledem k rozsáhlému nedostatku cítí svou šanci i pochybní podnikatelé. Státem subvencované výrobky z prodejen stále mizí a prodávají se za dvojnásobek či trojnásobek na černém trhu. V poslední době se ve státem kontrolovaných médiích, která o kriminalitě téměř nepíší, objevují zprávy o policejních zátazích proti lichvářům.
„Úřady mě varovaly před nelegální činností, před výrobky nejasného původu a před přemrštěnými cenami,“ svěřil se DPA administrátor jedné chatovací skupiny na telegramu. „Navrhli mi, abych skupinu uzavřel, ale nakonec mě k tomu nedonutili,“ dodává. Lidé v této skupině tak dál mění plenky za cibuli, mycí prostředky za kávu a mléko za šrouby, uzavírá DPA.
