Státní smutek za Kuberu a lavičku s popelníkem. Senátoři přišli s návrhy

Senát navrhne vládě vyhlášení státního smutku za zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu z ODS. Termíny hledání jeho nástupce ani posledního rozloučení zatím nebyly stanoveny. Horní komora bude maximálně respektovat přání Kuberovy rodiny, řekl novinářům první místopředseda Senátu Jiří Růžička ze STAN jako úřadující šéf horní komory.

Před zahájením schůze uctili v úterý památku zesnulého Kubery minutou ticha také poslanci v Česku i na Slovensku. O vyhlášení státního smutku pak chtějí zástupci českého Senátu jednat v úterý odpoledne se zástupci vlády i Hradu. S Kuberovými blízkými se senátoři chtějí sejít ve středu, uvedl Růžička k závěrům jednání organizačního výboru.

„Rodina by si přála, aby to bylo v co nejužším kruhu rodinném a my co nejvíc budeme respektovat přání rodiny,“ sdělil nicméně. Jednání o Kuberově nástupci v čele Senátu byla podle Růžičky odložena až po ukončení všech pietních akcí.

„Věřím, že nám vláda v tomto vyhoví,“ uvedl k návrhu na vyhlášení státního smutku předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. 

Na jednání výboru navrhl, aby ve Valdštejnském paláci, který je sídlem horní komory, byla na Kuberovu památku umístěna lavička s popelníkem. „Myslím, že by si to Jaroslav Kubera přál, že by se tomu zasmál, a jsem přesvědčen, že si to zaslouží,“ řekl Vystrčil. Kubera byl náruživý kuřák.

Kubera, který zemřel náhle v pondělí ve věku 72 let, patřil mezi nejvýraznější politiky ODS. Političtí pamětníci i souputníci oceňovali jeho humor, přímost a laskavost. Byl znám také svými provokativními či kontroverzními výroky. Téměř čtvrtstoletí stál v čele Teplic. Senátorem byl dvě desetiletí. Ve vedení horní komory působil od roku 2016 nejprve jako místopředseda, v závěru roku 2018 jako předseda.

Státní smutek v ČR:

• ČR nemá zvláštní zákon, který by upravoval, jak má den smutku či státní smutek vypadat. Tyto pietní dny může vyhlásit vláda, o čemž se zmiňuje zákon o užívání státních symbolů. Zde je pouze řečeno, že se vyvěšuje státní vlajka na znamení smutku na půl žerdi a že se tímto způsobem vyvěšuje v den smutku, nebo v den státního smutku vyhlášených vládou. Naposledy byl státní smutek vyhlášen loni 12. října na den pohřbu zpěváka Karla Gotta. Předtím se tak stalo po úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Třídenní státní smutek platil od 21. do 23. prosince 2011.
• Státní smutek byl v historii v samostatné České republiky vyhlášen ještě po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 (na 14. září 2001) a po letecké katastrově u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczynski a mnoho dalších významných občanů Polska (na 17. a 18. dubna 2010).
• Kromě státního smutku vláda může vyhlásit i den smutku. V lednu 2005 tak například Češi uctili oběti ničivého zemětřesení v jihovýchodní Asii a v dubnu téhož roku byl dnem smutku vyhlášen pohřeb papeže Jana Pavla II.
• Loni 17. prosince pak sirény po celé ČR uctily památku sedmi obětí střelby v ostravské nemocnici. V prosinci 2018 zase připomněly památku 13 horníků, kteří zemřeli při výbuchu v dole na Karvinsku. V srpnu 2018 se zase rozezněly na památku tří vojáků padlých v Afghánistánu.