„Sociální demokracie vzala rozhodnutí Ústavního soudu na vědomí. Znovu požádáme Nejvyšší soud, aby znovu odložila vykonavatelnost rozhodnutí,“ reagoval předseda ČSSD Jan Hamáček. „ČSSD má zajištěny prostředky pro případ, že by naše dovolání dopadlo negativně,“ dodal.
Hamáček uvedl, že po aktuálním rozhodnutí nehrozí straně exekuce. „Platí rozhodnutí exekučního soudu, že exekuce je zastavena do rozhodnutí o dovolání, takže z našeho pohledu exekuce nehrozí,“ uvedl.
Jiného názoru je ovšem advokát Altnerových Václav Veselý. Podle něj se exekuce, zahájená už v roce 2016, znovu rozběhne. Doposud byla přerušená. Doplnil, že nyní je nutné čekat také na další postup Nejvyššího soudu.
Ten má nyní dvě možnosti. Buď může opět rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, ovšem zohlednit při tom výtky ÚS a lépe vše zdůvodnit, anebo vynést definitivní verdikt o nároku vůči ČSSD. Filip připomněl, že dovolání bylo podáno už před třemi lety. „Nejvyšší soud už má nepochybně představu, jak by mělo být o samotném dovolání rozhodnuto,“ řekl Filip.
ČSSD měla ztrátu 33,2 milionů, neuvažuje o prodeji majetku kvůli Altnerovi |
Usnesení o odkladu vykonatelnosti je z 6. června 2016. NS tehdy konstatoval, že neprodleným výkonem rozhodnutí by mohla vzniknout ČSSD závažná újma. Altner podal proti usnesení ústavní stížnost.
V listopadu 2016 ale právník zemřel a Nejvyšší i Ústavní soud musely čekat na vyjasnění okruhu dědiců. Nyní tak jako stěžovatelé v řízení figurují právníkovi potomci Patrik a Veronika Altnerovi.
Podle Altnerovy ústavní stížnosti rozhodoval u Nejvyššího soudu senát, který si kauzu „sám přidělil“. Soud prý navíc usnesení o odkladu vykonatelnosti přiměřeně neodůvodnil. „Usnesení NS žádnou konkrétní závažnou újmu hrozící ČSSD nepopisuje,“ stálo v Altnerově stížnosti.
Podle ústavních soudců skutečně Nejvyšší soud porušil práva Altnera, respektive jeho dědiců. Konkrétně šlo o právo na řádný proces a právo na zákonného soudce. ÚS zkritizoval rozvrh práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, který dával širokou pravomoc řídícímu předsedovi senátu. Přidělení kauzy konkrétním soudcům tak nebylo dostatečně transparentní.
„Pravidla přidělování soudní agendy musí být stanovena přímo v rozvrhu práce, musí být transparentní, obecná a obsahovat záruky proti možnému zneužití,“ uvedl ústavní soudce zpravodaj Jan Filip v obsáhlém odůvodnění.
Po doručení dnešního nálezu bude verdikt o nároku Altnerových vůči ČSSD znovu pravomocný a vykonatelný.
Právník strany ČSSD
Zdeněk Altner byl jedním z právníků, kteří měli straně na přelomu tisíciletí získat dům zpět, a to společně s účtem, na který se ukládaly výnosy z něj.
Pražský městský soud přiznal Altnerovi peníze 31. března 2016 za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD měla zaplatit 18,5 milionu korun, hlavní část celkové nárokované sumy pak tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.
V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl NS, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u NS už by peníze od bývalého advokáta nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili.
Na podzim loňského roku vyzvali dědicové advokáta sociální demokraty, aby celou kauzu Lidového domu ukončili. Nabídli straně čtyřměsíční lhůtu k zaplacení dlužné částky, pokud ČSSD stáhne dovolání proti rozsudku městského soudu. Jan Hamáček tehdy reagoval, že ČSSD nemá důvod ke zpětvzetí dovolání.
Připomeňte si začátek kauzy v roce 2007:
