Podle zprávy serveru irozhlas.cz, která mapuje platy a odměny pracovníků Hradu za období 2010 až 2014, měl například kancléř Vratislav Mynář v roce 2014 měsíční plat v průměru kolem 120 tisíc, některé měsíce méně. Důvod není znám. Na odměnách si od začátku působení ve funkci, tedy od března 2013, přišel jen do konce roku 2014 na téměř jeden a půl milionu korun.
Podobného platového ohodnocení jako Mynář dosáhl i bývalý kancléř Jiří Weigl, který na Hradě působil za prezidenta Václava Klause. Jeho odměny však dosáhly hranice milionu a půl oproti Mynářovi až po třech letech práce.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček měl ve zmíněných letech plat asi o polovinu nižší - průměrně kolem 60 tisíc. Od května 2014 do konce téhož roku byl pak Ovčáček „oceněn“ odměnami ve výši přesahující 200 tisíc. Plat bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta se rovněž v průměru pohyboval kolem 60 tisíc měsíčně.
Zajímavý je vývoj platu bývalého ředitele zahraničního odboru Hynka Kmoníčka, který nyní působí jako velvyslanec v USA. Při nástupu do hradní funkce v roce 2013 dosahoval jeho měsíční plat částky 65 tisíc. Na konci roku 2014 to už bylo 90 tisíc.
Dokument obsahuje výši platů a odměn i dalších zaměstnanců Hradu jako například zástupce kancléře Petra Mužáka, ředitelky tiskového odboru Hany Burianové, ředitelky odboru sekretariátu Zuzany Rýcové, bývalého ředitele politického odboru Ladislava Jakla a dalších.
Znovu k soudu?
Spor o zveřejnění platů hradních zaměstnanců se táhne již od roku 2014. V tomto roce vydal Nejvyšší správní soud precedenční rozsudek, podle nějž jsou platy státních zaměstnanců až na naprosté výjimky věcí veřejnou. Hrad přesto o platech dále mlčel (psali jsem zde).
Hradní ředitel odboru legislativy a práva Václav Pelikán na obranu uvedl, že prezidentská kancelář není „povinným subjektem s předmětnou působností“ dle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím (paragraf stanoví, že „povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky“ - včetně výše poskytnutých prostředků).
Novinář Radek Kedroň musel po zamítavé odpovědi Hradu podat žalobu k městskému soudu. Teprve ten donutil Kancelář prezidenta republiky zveřejnit informace o platech a odměnách svých zaměstnanců. Odpověď podle serveru irozhlas.cz přišla - na příkaz soudu - až v dubnu 2017.
Server irozhlas.cz se znovu obrátil na Pražský hrad s tím, kolik prohraný soudní spor kancelář stál. Stručná odpověď přišla od Jiřího Ovčáčka a to ve znění, že mají redaktoři plně využít možnosti, kterou jim dává zákon o svobodném přístupu k informacím, napsal server irozhlas.cz.
Hrad se o zveřejnění platů soudil již dříve. Konkrétně v roce 2012, kdy Kancelář prezidenta republiky prohrála soud s Lidovými novinami o uveřejnění platů vicekancléře Petra Hájka a tajemníka Ladislava Jakla (více čtěte zde). Taktéž v roce 2016 prohrála kancelář soud o sdělení výše platů Mynáře, Ovčáčka a Forejta. Žalobu v tomto případě podal aktivista Luděk Maděra (psali jsme zde).
