Před třemi týdny vyzvala Česká lékařská komora vládu k přijetí krizového plánu na záchranu českého zdravotnictví. Upozornila, že kvůli nedostatku personálu už není schopna garantovat kvalitu péče. Stát podle ní musí zdravotnictví přidat peníze. Bez rychlého růstu platů zdravotníci v nemocnicích nezůstanou, varovala komora (více o její výzvě jsme psali zde).
Na podporu svých požadavku spustila stavovská organizace sérii tiskových konferencí. Na jedné zveřejnila příklady nemocnic, které kvůli nedostatku personálu omezily v poslední době provoz. Například pražská Nemocnice Na Františku uzavřela neurologické oddělení, kolínská nemocnice sloučila cévní chirurgii s chirurgickým oddělením a nemocnice v Městci Králové omezila provoz chirurgie.
K nedostatku lékařů v regionech přispívá podle profesní organizace i současné komplikované vzdělávání, které je nutí dlouhodobě pobývat při přípravě na atestaci ve fakultních nemocnicích. Nemocnice aktuálně hledají za pomoci inzerátů kolem tisíce lékařů. Kdyby měly dodržovat zákoník práce a povolené přesčasy, musely by jich podle komory hledat až tři tisíce.
Chybí chirurgové i gynekologové
Česká lékařská komora (ČLK) na čtvrteční tiskové konferenci uvedla, že plný provoz nedokáže v nemocnicích zajistit 92 procent chirurgií, 75 procent interen a 63 procent gynekologií a porodnic. Přední čeští profesoři tří zmíněných oborů varovali, že bezpečnost pacientů je ohrožena.
Podle prezidenta ČLK Milana Kubka je české zdravotnictví podfinancované, lékaři odcházejí do privátu nebo do ciziny. Vláda by měla urychleně přijmout krizový plán na záchranu zdravotnictví. „Nemůžeme si dovolit čekat, až začnou umírat pacienti,“ řekl Kubek v reakci na výsledky průzkumu, které profesoři představili.
V oboru chirurgie odpovědělo 60 nemocnic. „Na otázku, zda jsou schopni primáři zajistit provoz oddělení a současně dodržovat zákoník práce, který dovoluje 416 přesčasových hodin za rok, 92 procent řeklo, že toho schopni nejsou, a tedy porušují zákoník práce,“ řekl člen výboru České chirurgické společnosti profesor Pavel Pafko.
V průměru měli chirurgové za rok tisíc přesčasových hodin, tedy 2,5 krát víc, než povoluje zákon. Kubek při té příležitosti vyzval ministerstvo práce a sociálních věcí, aby úřady práce, které pod tento úřad spadají, kontrovaly personální zajištění nemocnic. Připomněl snahu ČLK zjistit počty lékařů přímo od vedení nemocnic. Asociace českých a moravských nemocnic to odmítla s odkazem, že na to komora nemá právo.
Nervozita v nemocnicích roste, poukazuje opozice
Podle poslankyně Soni Markové (KSČM) je situace vážná zejména v regionálních nemocnicích, kde musejí některá oddělení kvůli nedostatku personálu omezovat provoz. Jedním z řešení je podle ní růst platů. Podobně reagují i další zástupci opozice.
„Nervozita v nemocnicích se výrazně zvyšuje. Něco má na svědomí současné ministerstvo a zrušení regulačních poplatků, které ubralo zhruba čtyři miliardy korun. Ty by se teď hodily na růst platů,“ řekl například bývalý ministr zdravotnictví a poslanec Leoš Heger (TOP 09). Podle něj jsou i objektivní příčiny napětí jako nákladnější technologie a problémy s dodržováním povolených přesčasů.
ČLK, odbory, nemocnice i ministerstvo se shodly na plánu zvýšit do tří let mzdy o 30 procent, vláda na to má zajistit peníze. Heger podotkl, že součet nárůstu z let hospodářské krize 2011 až 2013 dává 20 procent. „Jestliže teď není vláda schopná pokračovat v tom, aby se memorandum podepsané s odbory naplnilo stoprocentně, tak to je velké selhání,“ řekl.
Pro splnění memoranda by nárůst měl být ještě o 15 až 20 procent. Heger ale soudí, že i když vláda platy zvýší méně, odliv lékařů větší nebude. Ne každý má povahu na to jít pracovat do ciziny. V odchodech lékařů vidí i výhodu, zkušenosti získané v cizině využijí po návratu pro české pacienty.
