Szijjártó v odpovědi na novinářský dotaz hovořil o tom, že Maďarsko při řešení migrační krize nejen mluvilo, ale také skutečně konalo. Když začalo stavět plot na ochranu své jižní hranice, byla podle něj země označována za fašistickou, i když dnes řada zemí postupuje stejně, jen barierám, které staví, neříká plot.
Své vystoupení Szijjártó zakončil slovy německé kancléřky „wir schaffen das“, tedy zvládneme to. Tato slova v minulosti v souvislosti s migrační krizí použila i Merkelová, jejíž vláda ale začala postupně měnit svůj velmi otevřený postoj k přijímání uprchlíků.
Slova maďarského ministra zahraničí nenechal bývalý nizozemský ministr zahraničí Timmermans bez povšimnutí. „Musím reagovat na něco, co řekl zástupce Maďarska, nemohu si pomoci. Předně podpásovky na adresu německé kancléřky nepomohou vyřešit problém,“ prohlásil.
„Abychom ten problém zvládli, musíme pracovat spolu jako Evropané. Nemá smysl se ukazovat: ‚Já to dělám lépe, ty to děláš hůř, my jsme úspěšní, vy jste neúspěšní‘. Všichni selžeme, pokud v tom budeme pokračovat,“ uvedl také místopředseda EK. Zakončil tím, že věří ve slova německé kancléřky o zvládnutí migrace.
Západobalkánský fond pomůže stabilizovat region
Ministři zahraničí visegrádské čtyřky, Slovinska, Chorvatska a šesti zemí západního Balkánu podepsali v Praze smlouvu o založení západobalkánského fondu, který má napomoci regionální spolupráci. Stabilita této oblasti je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka klíčová pro stabilitu a prosperitu nejen střední, ale celé Evropy. Nesmí ji narušit ani migrační krize.
„Očekávám, že tento fond přispěje k tomu, že se stane klíčovým nástrojem regionální spolupráce,“ uvedl Zaorálek na tiskové konferenci po ustavení fondu, jehož vznik iniciovala ČR před čtyřmi lety během svého minulého předsednictví visegrádské skupině.
Každá z členských zemí Západobalkánského fondu do něj vloží třicet tisíc eur (asi 813 tisíc Kč), země V4 společně přispějí částkou osmdesát tisíc eur (zhruba 2,17 milionu Kč) na expertní pomoc při zahájení jeho činnosti.
„Balkán se nesmí destabilizovat, to je náš zásadní zájem,“ konstatoval šéf české diplomacie. Podobně hovořil i místopředseda Evropské komise Timmermans, podle něhož je i proto extrémně důležitá integrace zemí západního Balkánu do unie.
Západobalkánský fond bude sídlit v albánské Tiraně a jeho prvním ředitelem bude albánský diplomat. Ze západního Balkánu, přes nějž v posledních týdnech míří do unie rekordní počty uprchlíků, pozvalo Česko na jednání ministry zahraničí Srbska, Albánie, Bosny, Makedonie, Černé Hory a Kosova. Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008, uznává ji ale jen 23 z 28 zemí EU, včetně ČR.
