Objeví-li se dnes podezření na selhání tajné služby, začne případ řešit poslanecká komise. A ta má vlastně jen jednu možnost, jak do věci nahlédnout – pozvat si na kobereček ředitele a věřit jeho vysvětlení.
Už letos v září však podle zjištění MF DNES předloží premiér Bohuslav Sobotka návrh na další stupeň kontroly špionů – radu respektovaných osobností, podobnou té, která tajné služby hlídá například ve Spojeném království nebo Nizozemsku.
„Počítáme s druhým stupněm kontroly tvořeným například bývalými soudci s vysokým stupněm prověření,“ potvrdil Sobotka. „Než však návrh upřesníme, chci o něm ještě debatovat s experty parlamentních stran. Chci širokou politickou shodu,“ dodal.
Kdo je osobnost?
Kdo tyto osobnosti vybere, případně zvolí, však Sobotka zatím promyšlené nemá. „To vše je věcí další debaty,“ uvedl.
Podle Marka Bendy (ODS), předsedy parlamentní komise, která kontroluje BIS, by radu měli volit poslanci. „Jsem pro volbu Sněmovnou asi v nějaké kooperaci s vládou,“ řekl Benda, podle něhož by se v radě osobností mohli objevit třeba i bývalí politici.
Bendův kolega z komise Jeroným Tejc (ČSSD) míní, že rada by mohla být tříčlenná. „Ideální složení by bylo: bývalý zpravodajec, bývalý soudce nebo státní zástupce a další respektovaná osobnost,“ řekl Tejc. Konkrétní jména se však politici zatím zdráhají uvést . „Typově například bývalý ombudsman Pavel Varvařovský, i když vím, že by nabídku určitě nepřijal,“ řekl Tejc.
V praxi by rada mohla fungovat následovně: v případě pochyb o činnosti tajné služby by sněmovní komise požádala radu osobností, aby záležitost prověřila. Její členové by pak mohli – například pod dohledem státního zástupce nebo soudce – kontrolovat svazky tajných služeb, což dnes poslanci dělat nemohou. Výsledek svého bádání by rada následně Sněmovně předala.
Zatím zdrženlivý postoj zastává ministr obrany Martin Stropnický (ANO), pod jehož resortem působí Vojenské zpravodajství a který bude spolu s ředitelem BIS Jiřím Langem a ministrem vnitra Milanem Chovancem spolupředkladatelem záměru.
„Vím o tom zatím málo, ale obecně je kontrola služeb nepochybně nutná. Na druhou stranu – s rostoucím počtem kontrolorů se zvyšuje pravděpodobnost úniku informací. Není asi úplně dobré, když jsou tajné služby více veřejné než tajné,“ podotkl Stropnický.
Podobně opatrný je ředitel civilní rozvědky ÚZSI Jiří Šašek. „Vítáme, že bude upravena kontrola našeho úřadu. Rada nezávislých osobností je jednou z variant, ale uvidíme, jak bude nakonec návrh vypadat,“ řekl Šašek.
Kontrolou proti atakům
Jeho úřad přitom rovněž čeká zásadní změna – samostatný zákon o civilní rozvědce, který dosud neexistuje. Zatím se ÚZSI řídí jen obecným zákonem o zpravodajských službách. Zákon by mělo předložit ministerstvo vnitra, pod které ÚZSI spadá, během příštího roku, Šaškův úřad se na jeho vzniku také podílí.
Důvodem je hlavně zřízení parlamentní komise, která by ÚZSI kontrolovala. Dnes mají parlamentní kontrolní komisi jen kontrarozvědka BIS a Vojenské zpravodajství. Na první pohled se zdá nelogické, že sama ÚZSI chce, aby ji poslanci kontrolovali. Důvod však ukázala nedávná aféra s údajně nevýhodnými nákupy nemovitostí.
Případ vyšetřovala sama rozvědka a podle informací MF DNES je výsledkem šetření konstatování, že ÚZSI nevznikla žádná škoda. Nebyla přitom žádná autorita, která by mohla o věci promluvit veřejně a spekulace vyvrátit. To by měl nový zákon změnit.
