Naposledy Václav Klaus zhodnotil svého předchůdce v úřadu, dnes již zesnulého Václava Havla, v pondělním rozhovoru pro polský týdeník Do Rzeczy (podrobněji jsme o tom psali zde). Rozhovor se zdaleka netýkal jen Václava Havla, v českých médiích však vzbudila největší ohlas Klausova poznámka, že Havel byl "extrémní levičák" (více o ostatních tématech v přepisu rozhovoru zde).
Portál iDNES.cz shromáždil hodnotící výroky, které Václav Klaus ve funkci prezidenta na adresu svého předchůdce pronesl. Seřadili jsme je chronologicky.
Rozhovor pro Hospodářské noviny, 11. prosince 2002
"Václav Havel se pořád snažil vyčleňovat z politiky. Po mém názoru neoprávněně. Ale čím byla nezávislejší, tím větší konflikty vyvolával. Takže já myslím, že každý další prezident musí být daleko pokornější vůči celému politickému systému. (...) Myslím, že Václav Havel byl nesmírně stranický a stranící prezident. A skoro mám pocit, že nikdo, kdo by se tolik chtěl vměšovat do politického života, už po něm v historii naší země ani nebude. (...)
Prezident, který vyšel z lůna jedné politické strany, bude na tu svou původní politickou stranu neskonale přísnější, protože si nebude moci ani v náznaku dovolit, aby tam vyčnívala nějaká forma favoritismu. To právě bylo tragédií dnešního prezidentování Václava Havla: Bylo na favoritismu jednotlivců bytostně založeno." (zdroj zde)
První kandidátský projev, Pražský hrad, 15. ledna 2003
"Dovolte mi, abych odcházejícímu prezidentovi poděkoval za všechny významné pozitivní věci, které pro naši republiku - právě v zahraničně politické oblasti - učinil. I když na širší zhodnocení jeho přínosu pro věc České republiky není ještě ta nejvhodnější doba, tu přinese až klidnější a objektivnější historický odstup, jsem přesvědčen, že v jeho hodnocení bude převažovat znaménko plus. Odcházející politik si sotva může přát více." (zdroj zde)
Esej pro MF DNES, 31. ledna 2003
"Autoritu prezidentského úřadu velmi dobře využíval a svůj vliv na politické dění si po celou dobu udržoval. Velmi zručně se mu podařilo distancovat se od své spoluodpovědnosti za celá tato léta i za dílčí neúspěchy transformace.
Ač odpůrce trhu i standardních mechanismů politického života parlamentního typu, Václav Havel podpořil počátky transformace našeho společenského systému, který se nepochybně ubíral tímto směrem a tím je učinil pro lidi u nás přijatelnější a stravitelnější. I když v průběhu celých třinácti let řadu potřebných kroků tohoto typu torpédoval, v rozhodujících chvílích frontální útok proti systému - ač se mu podle mého názoru leckdy chtělo - neudělal. To bylo velmi cenné.
Václav Havel se sice často obracel proti trhu a parlamentní demokracii, ale neakceptoval bezbřehou negaci všeho a každého, onu negaci z osobní frustrace, která se stala tak nepříjemným průvodním jevem našeho obnovitelského snažení.
Václav Havel se však na vzniku některých frustrací či „blbých“ nálad sám podílel, protože přímo či nepřímo podporoval naivní lidovou představu (či nenaivní postoj privilegovaných), že by bylo možné dělat všechno jinak." (zdroj zde)
Projev k občanům po zvolení prezidentem, 10. března 2003
"Nedochází k žádnému revolučnímu zvratu. Naše země si za léta, kdy opět žijeme ve svobodě, pro svou budoucnost vytvořila dobré předpoklady. Zahajuji své prezidentství s pocitem, že je na co dobrého navazovat a tím mám na mysli i práci svého předchůdce prezidenta Václava Havla." (zdroj zde)
Dopis nemocnému Havlovi, 19. červen 2011
"Vážený a milý Václave, moc Ti děkuji za velmi hezké přání k mým narozeninám, které mě velmi potěšilo. Usmívám se Tvému výroku, že jsi pořád o těch pět let přede mnou a budu rád, když to ještě dlouho tak bude. Ten význam zdraví si už také začínám více a více uvědomovat. Dlouho jsem to podceňoval. Vím, že Ti není nejlépe a moc Ti přeji, aby se to co nejvíce a co nejrychleji zlepšovalo. Kdybys měl pocit, že by Tě potěšila má návštěva, rád bych za Tebou do Karlových Varů přijel. (...) Ještě jednou moc děkuji za přání a hlavně Ti přeji, aby se Ti co nejlépe dařilo." (zdroj zde)
Rozhovor o rozdělení státu v knize Jak praskaly švy, 2. 12. 2011
(v reakci na dotaz, zda Havel napomohl radikalizaci Slováků poté, co po svém zvolení nejel nejprve na Slovensko) "Pan exprezident je dnes svou nemocí oslabený muž, kritizovat jeho jednání po dvaceti letech je zbytečné a mohlo by vypadat nefér. Ale objektivně to tak bylo."
"Myslím, že Slovensko nejvíce zlobily dvě věci. Za prvé, Havlův záměr, pod líbivým, populistickým pacifistickým heslem zlikvidovat zbrojní výrobu. To bylo něco, co nesli na Slovensku těžce. (...) Ty Havlovy výroky o zrušení zbrojařského průmyslu byly v této továrně - a nejen tam - skutečně tématem č. 1. Pustili se tam do mě, že všechny jiné státy světa mají zbrojní výrobu. Hájil jsem se tam slovy, že to pan prezident nemyslel jako útok na Slovensko. Jenomže přesvědčení Slovenska bylo, že ano, neboť většina zbrojních fabrik v republice byla primárně na Slovensku. (...) Dopustil se několika dalších zbytečných výroků. On třeba říkal, že nechápe, jak lidé mohou bydlet v 'králikárnách' a myslel tím paneláky. A to se dotýkalo i mě. Já jsem také byl neofrněný obyvatel sídliště. (zdroj zde)
Smuteční projev po smrti Václava Havla, 21. prosinec 2011
"S jeho jménem navždy zůstane spojena naše sametová revoluce a éra obnovy svobody a demokracie. (...) Sešli jsme se, abychom si připomněli život a dílo státníka, který byl natolik světově uznávanou osobností, že se stal symbolem boje za demokracii a lidská práva. Člověka, který se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě. (...) Byl přesvědčeným zastáncem a obhájcem hodnot humanity, demokracie a lidských práv a těžce nesl jejich nerespektování některými diktátorskými režimy současného světa." (zdroj zde)
Rozhovor pro polský týdeník Do Rzeczy, 11. února 2013
"Václav Havel nazýval trh hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství (...) Bylo to extrémní levičáctví (...) Byl to také výbojný zahraničněpolitický intervencionismus (a humanitární bombardování) místo respektu ke kterékoli zemi světa." (zdroj zde)
