Přestože krajští radní výstavbu hal v minulosti několikrát zamítli a lidé i obce protestovali vůči znehodnocení půdy i krajiny, firma to zkouší znovu. Veřejnost a dotčené obce se k záměru mohou vyjádřit do 27. května.
„Věřím, že tentokrát uspějeme. Přepracovali jsme projekt, zmenšili zastavěnou plochu a došlo i k posunu hal. Nejrazantnější změnou proti původní dokumentaci je, že zmizela jedna hala a místo ní tam zůstane zeleň,“ říká Jan Benda, člen představenstva společnosti vlastnící pozemky, kde mají haly stát.
„Byť projekt zabírá nějaké území, okolí dál zůstane zemědělskou půdou. Pracovali jsme i na zasazení do krajiny, rušivý ráz je teď absolutně minimalizovaný,“ dodává Benda.
Před rokem krajský úřad firmě nařídil aktualizovat rozptylovou i hlukovou studii, optimalizovat výškové umístění hal nebo navrhnout opatření na snížení negativního vlivu záměru na krajinný ráz. K výstavbě se vyjádřilo celkem 160 subjektů a občanů.
„Byť bylo těch připomínek hodně, některé se opakovaly. Snažili jsme se s nimi vypořádat a myslím, že se nám to povedlo. Vyhověli jsme většině požadavků dotčených orgánů i veřejnosti,“ míní Benda.
Podle něj byla zpracována pohledová studie, která reálně ukazuje objekty zasazené do krajiny.
„Díky novým prvkům, jako jsou zelené fasády a střechy, už stavba krajinu neruší. Vypořádali jsme se i s frekvencí dopravy, která byla skloubena s plánovanou Kladrubskou spojkou, a také s vodou. Co tam naprší, tam i zůstane,“ zmínil Benda další změny.
Dle projektové dokumentace má areál stát čtrnáct kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem, na návrší severně od silnice I/63, tzv. teplického přivaděče k dálnici D8.
Haly zaujmou plochu přes 110 tisíc metrů čtverečních a mají sloužit ke skladování a lehké výrobě. Záměr počítá i s výstavbou dopravní infrastruktury a 700 parkovacími místy, z nichž 140 bude veřejných.
6. května 2019 |
„Náš názor je pořád stejný, my to tady prostě nechceme. V blízkosti je přírodní rezervace a haly se do toho místa vůbec nehodí. Máme i spoustu negativních ohlasů od občanů, takže to určitě budeme znovu připomínkovat,“ sdělil starosta Rtyně Jaroslav Liška.
„Podíváme se na dokumentaci a určitě k tomu znovu napíšeme připomínky. Tady to prostě nemá co dělat. Upřímně nevím, na čem budeme v budoucnu pěstovat obilí a další plodiny, když budeme mít všude betonové haly. Přitom volných hal je všude dost,“ poukazuje starosta Modlan Lukáš Bartoň.
Podle něj by se firma měla zamyslet a využít některý z dostupných brownfieldů. „Například v Úžíně, bývalý palivový kombinát. To je přesně místo, kde nikdo nic pěstovat nemůže, je taky u dálnice a takové věci tam patří. Ale rozhodně ne sem do přírody,“ míní starosta.
Business Park Teplice neuspěl, pak přišel PH-Real
Podle Bendy však obce ve svých územních plánech s podobnými záměry v tomto území přímo počítají. „Když jsme pozemky kupovali, obce si bez jakékoli naší účasti stanovily, že tam tohle být může. My jsme do toho s tou investicí šli, až když si to obce daly do územního plánu,“ řekl.
Příběh skladovacích hal u Malhostic se začal psát už v roce 2017. Původní oznamovatel v rámci zjišťovacího řízení se záměrem Business Park Teplice neuspěl, od projektu odstoupil a proces posuzování vlivu na životní prostředí na vlastní žádost ukončil. Místní si oddechli.
V roce 2019 však projekt převzala firma PH-Real, která ho pod názvem PH Park Teplice znovu přihlásila do zjišťovacího řízení. K dokumentaci však od dotčených obcí, veřejnosti i řady spolků přišlo přes 160 připomínek a krajští radní ji firmě vrátili k přepracování s tím, že pokud tak neučiní do tří let, posouzení vlivu záměru na životní prostředí bude ukončeno.
Proto firma nyní předložila přepracovanou dokumentaci. Kdo je investorem záměru, přitom dlouhodobě tají.
