Raketa Falcon Heavy se do vesmírného prostoru nepodívala tři roky. Tehdy, podobně jako u běžné rakety Falcon, přistál její centrální stupeň, ale také dva pomocné. Při novém letu s tajným nákladem USSF-44 se však s návratem centrálního stupně nepočítá.
Nejsilnější raketa současnosti letěla naposledy v červenci 2019 a následně byly její další starty neustále odkládány kvůli problémům s družicemi pro následující mise. Tomu je teď konec, protože raketa pro misi USSF-44 už na rampě absolvovala statický zážeh před svým startem, naplánovaným na úterý odpoledne našeho času.
Tajná mise
USSF-44 je označení mise pro americké ministerstvo obrany, při které Falcon Heavy vynese na oběžnou dráhu tajný náklad s přibližnou hmotností 3 700 kg. Bude to teprve čtvrtý start této rakety, která měla svou premiéru v únoru 2018, kdy v rámci demonstrační mise vyslala do vesmíru červený elektromobil Tesla Roadster Elona Muska.
6. února 2018 |
Mise USSF-44 byla původně v plánu už na podzim 2020, ale poté byla neustále odkládána, protože se objevily problémy při výrobě a přípravách blíže neurčené vojenské družice, kterou Falcon Heavy při této misi vynese. Vše se nakonec vyřešilo a start je definitivně plánován na začátek listopadu. Na palubě pak kromě primární tajné družice zřejmě bude ještě vypouštěč LDPE-2 s šesticí nákladů, mezi které patří TETRA-1, LINUSS, USUVL a další, avšak oficiálně potvrzena byla přítomnost pouze prvního z nich.
Falcon Heavy pro misi USSF-44 bude celý nově vyrobený a poprvé poletí přímo na geosynchronní dráhu. Dosažení této náročné orbity vyžaduje hodně paliva, což bude mít za následek, že centrální stupeň rakety se nepokusí přistát a skončí na dně oceánu. Vůbec poprvé tedy nebude vybaven přistávacími nohami a roštovými kormidly.
Boční stupně rakety měly podle dřívějších informací přistávat na dvou mořských plošinách, ale nakonec došlo ke změně a stupně budou přistávat na pevninských plošinách LZ-1 a LZ-2 na Mysu Canaveral. Stejným způsobem přistávaly boční stupně při všech dosavadních misích Falconu Heavy. Pokud bude přistání úspěšné, stupně by měly letět znovu na některé z dalších misí USSF, které jsou v plánu na příští rok.
Přímý let na geosynchronní dráhu bude navíc vyžadovat několik různých zážehů horního stupně s mnohahodinovými prodlevami, během kterých hrozí zamrzání nebo naopak odpařování pohonných látek. Horní stupeň rakety proto bude mít speciální šedý pruh, který zlepšuje termální vlastnosti nádrží při dlouhodobém pobytu na oběžné dráze.
Finální přípravy na misi USSF-44 začaly v druhé polovině října, kdy SpaceX po misi Crew-5 zahájilo úpravy startovní rampy LC-39A pro Falcon Heavy. To zahrnuje především dodatečné držáky na vypouštěcím stole a také konektory pro zásobování bočních stupňů pohonnými látkami, technickými plyny nebo daty a elektřinou. Po dokončení těchto úprav byl modifikovaný transportér-erektor převezen do montážní haly, kde na něj byl usazen Falcon Heavy (prozatím bez připojeného nákladu). Následně byla celá sestava vyvezena na rampu a po vztyčení byl v pátek 28. října proveden zhruba 7sekundový zážeh všech 27 motorů Merlin.
Test prověřil raketu i techniku rampy a zřejmě byl úspěšný, protože společnost SpaceX následně na Twitteru potvrdila jeho provedení a zároveň oznámila, že start je v plánu na úterý 1. listopadu. Předtím však byl k raketě v hangáru připojen aerodynamický kryt s nákladem. Raketa však nakonec byla sklopena a odvezena do integrační haly až v neděli, takže není jasné, jestli je úterní termín stále dosažitelný. SpaceX totiž v minulosti po statickém zážehu potřebovalo alespoň 3 dny na připojení nákladu a opětovný vývoz rakety na rampu (například v případě předchozí mise STP-2 následoval start 4 dny po sklopení rakety a odvozu do hangáru).
Na návrat Falconu Heavy se čekalo přes tři roky, a tak případný odklad o den či dva ostřílené fanoušky už nejspíš nerozhodí.
Další plány s Falconem Heavy
Mise USSF-44 nakonec bude jediným letošním startem Falconu Heavy, i když jich původně bylo v plánu až pět. Všechny ostatní nakonec sklouzly do příštího roku. Tentokrát už ovšem rozhodně nebudeme muset čekat několik let, protože mise Viasat-3 Americas a USSF-67 jsou momentálně plánovány hned na leden.
Někdy během prvního čtvrtletí příštího roku by pak měla následovat mise Jupiter-3 s rekordní 9tunovou družicí a v dubnu má startovat další armádní mise USSF-52. Aktuálně byl také vyjasněn osud vědecké mise Psyche, při které sonda NASA navštíví kovový asteroid. Start byl původně v plánu už na toto léto, ale softwarové problémy během testování sondy vedly k odkladu na říjen příštího roku.
Jen v roce 2023 bychom se tedy mohli dočkat až pěti misí Falconu Heavy a v plánu jsou i mise na další roky. V roce 2024 by se tímto nosičem měla vydat do vesmíru meteorologická družice GOES-U, evropská sonda Europa Clipper, moduly PPE/HALO pro lunární kosmickou stanici Gateway a také by měla odletět lunární mise Griffin Mission 1 s vozítkem Viper. V roce 2026 se pak počítá s vynesením kosmického dalekohledu Roman Space Telescope.
Text byl převzat ze serveru ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde .
