Sedmičkou to v Kontiolahti pro vás ve vytrvalostním závodě začalo a sedmičkou nyní finský týden ve stíhačce i končí. Nejspíš tu máte k tomu číslu docela dobrý vztah, ne?
Mám. Hlavně kvůli výkonu, jaký jsem dnes předvedla. S tím jsem spokojená nejvíc.
Vzbuzovala jste dnes na trati dojem, že jste nabuzená pořádně si zazávodit.
Jo, ta stíhačka mě vážně bavila, což se nejspíš odráželo i na tom, jak můj běh navenek vypadal. Měla jsem navíc super lyže. Psychicky vám pomáhá vědomí, že z kopce můžete na soupeřky i něco najet.
Kolo a půl jste se držela Elviry Öbergové, nejlepší běžkyně poháru. Nevybralo si toto úsilí ke konci závodu svoji daň?
Nemyslím si. Nepřišlo mi, že by Elvira jela extrémně rychle a že bych s ní nebyla schopná jet. Ovšem je fakt, že ona má poslední kola extrémně rychlá.
A vaše poslední kolo? Jaké bylo?
Měla jsem pocit, že pořád můžu. Jela jsem ho v rámci svých možností.
Markéta Davidová na trati stíhacího závodu v Kontiolahti
Ze závěrečné položky jste vyrážela nedaleko za Francouzkou Colombovou. Věřila jste, že byste ji ještě mohla předstihnout?
Doufala jsem, jenže ona dnes běžela moc dobře a rozestup mezi námi zůstal celé kolo víceméně stejný. Nemám však pocit, že bych předchozí kola nějak přepálila, nebo že by mi vyloženě došlo. Takový pocit jsem měla ke konci spíš ve čtvrteční štafetě.
Úžasná čísla každopádně nabízejí statistiky vašich dvou položek vestoje, obě byly za pouhých 25 sekund. Tomu byste před rokem nevěřila, že?
Rozhodně ne.
Posun o patnáct míst. Davidová skončila ve stíhačce v Kontiolahti sedmá |
Jak si svoji rychlou střelbu vysvětlujete? Už nejde jen o jeden závod, opakujete ji pravidelně.
Já se takhle snažila střílet celé jaro a léto, abych držela stále stejný rytmus na všech trénincích. Teď se tedy o totéž snažím i ve všech závodech. Kdybych měla položky za 25 sekund a dávala trojky, nemělo by to samozřejmě smysl, ale to se zatím neděje. Přesto radši počkám, jak si ta střelba sedne a jak bude vypadat, až bude mé tělo cítit přece jen větší únavu.
Zatím se dá říci, že jste v 25 letech dozrála do rychlejší střelkyně. Prostě to chtělo čas.
Potřebujete nejprve získat sebevědomí, že vám terče padají v určitém vašem komfortu, a potom můžete začít něco provádět s rychlostí. Ale nemám pocit, že na sebe v tomto směru kdovíjak tlačím, abych střílela rychle.
Což je ideální varianta, když vám zrychlení připadá přirozené.
A je to taky jediná možná cesta.
Ve statistikách máte dnes jedenáctý střelecký čas.
To je docela posun, co? Ne tak dávno jsem mívala šedesátý.
Sedmá Davidová nabádala: Ještě neříkejte, že najednou střílím strašně rychle |
Pokud shrnete celý zahajovací pohárový týden v Kontiolahti, tak až na jednu položku vestoje, která vás stála přední pozici v sobotním sprintu, s ním můžete být docela spokojená. Je to tak?
Ano. I když se mi hrozně špatně dělají podobná hodnocení po jednom týdnu. Sezona je dlouhá a pořadí se bude různě přelévat, proto bych nerada po týdnu nějak jásala. Ale myslím, že nešlo o špatný vstup do sezony.
Nyní míříte do Hochfilzenu. Jaký k němu máte vztah?
Neutrální. Hlavně se těším, až zmizíme ze skandinávské tmy. V Kontiolahti byla tma už v půl třetí odpoledne a ve čtyři jste si připadali jako o půlnoci. Proto se těším na normální světlo. Co se týče areálu v Hochfilzenu, mám ho docela ráda. Ačkoliv je fakt, že se tam střílí hodně dobře a pořadí je pak dost nasekané. Proto takové lehčí areály nejsou úplně ku prospěchu. Jedna rána mimo vás tam přijde dráž než jinde.
