Kdo jiný než on by to mohl dokázat.
A kdy jindy než letos.
„Po všem, co předvedl za poslední čtyři měsíce, nikdo nepochyboval, že schopnosti na to má,“ říká František Raboň, marketingový ředitel firmy Kalas Sportswear, která čtyřiadvacetiletého Nizozemce sponzoruje a vybavuje cyklistickou výstrojí.
V únoru se stal Mathieu van der Poel už podruhé světovým šampionem cyklokrosařů.
V dubnu ohromil dechberoucí stíhačkou a triumfem na worldtourové silniční klasice Amstel Gold Race.
A v květnu v Novém Městě poprvé ovládl Světový pohár horských kol, když ujel i sedminásobnému mistru světa Schurterovi.
„Kdyby chtěl, vyhrál by světový šampionát snad i ve snookeru,“ napsal poté na Twitter přední italský jezdec Matteo Trentin.
Přesto se letos útok na mistrovskou cyklistickou trojkorunu neuskuteční. Nejsem nezničitelný Superman, vzkazuje Van der Poel.
VÍTĚZ. Mathieu Van der Poel v short tracku na SP horských kol v Novém Městě na Moravě.
Spekulace, že se o všechny tři tituly pokusí, rázně utnul oznámením: „Kvůli silničnímu mistrovství obětuji to na horských kolech.“
Bitva o bikerský trůn se uskuteční 1. září v kanadském Mont Sainte-Anne. A 29. září se koná mistrovský závod na silnici v britském Yorkshiru. Navíc Van der Poel chce s vidinou přípravy na olympijské klání horských kol určitě absolvovat také jejich testovací závod 4. října v Tokiu.
„Kombinování tří odvětví nás automaticky nutí k obtížným volbám,“ sděluje tisková zpráva jeho týmu Corendon-Circus. „Analyzovali jsme do detailu všechny možné scénáře a zvolili takový, který bude Mathieuovi i celému týmu nejvíce vyhovovat.“
Kdyby se šampionát horských kol konal v Evropě, patrně by se pokusili zvládnout vše.
„Mathieu umí extrémně rychle přeskakovat mezi odvětvími,“ říká Raboň. „Ale tentokrát se on i tým řídili logikou, že přelety mezi kontinenty po trase Kanada - Velká Británie - Japonsko by byly příliš riskantní kvůli aklimatizaci i kvůli hrozbě onemocnění, přetížení a zranění. Abychom si potom za rok neříkali: Takový talent to byl, ale teď bohužel nemá kolena funkční, protože to přehnal.“
Logistika by byla v relativně malém týmu navíc složitá i pro mechaniky. „Musí pro něj dávat dohromady tři různé typy kol a jsou v zápřahu celý rok,“ zdůrazňuje Raboň.
TAK CHUTNÁ ZLATO. Mathieu Van Der Poel, když se v roce 2015 stal v Táboře poprvé mistrem světa v cyklokrosu.
Aby Van der Poel v září upřednostnil právě silnici, k tomu ho přemlouval kouč nizozemské reprezentace Koos Moerenhout. Ten si před měsícem okruh v Yorkshiru projel, načež mladé hvězdě oznámil: „Je stvořený pro tebe. Pokud řekneš, že pojedeš, okamžitě tě nominuju.“
Což se v pondělí i stalo.
Určitě by se nizozemský megatalent rozhodl jinak, kdyby byla trať silničářského šampionátu stvořena pro sprintery jako v Kataru 2016, nebo pro vrchaře jako loni v Innsbrucku. „Ale takový profil, který jeho klasikářským schopnostem vyhovuje, se opakuje třeba jen jednou za tři roky,“ připomíná Raboň.
Jinak ovšem nadále platí, že až do konce sezony 2020 chce Nizozemec pokračovat též v kariéře na horských kolech, s motivací v podobě olympijského zlata z Tokia.
Od sezony 2021 plánuje, že se bude více a více zaměřovat na silnici. Příležitost na trojkorunu ze tří odvětví se možná víckrát nevrátí. „Asi se mu to už nepovede,“ připouští rovněž Raboň.
Francouzka Pauline Prévotová se v roce 2015 stala první ženou, která držela současně světový titul ze silnice, cyklokrosu a horských kol.
Mezi muži neexistuje žádný závodník, jenž by v jedné sezoně dosáhl „aspoň“ na double cyklokros - silnice nebo horská kola - silnice.
Přinejmenším toto tvrzení stále může Van der Poel letos změnit.
