„Kéž bychom mohli vzít váš model a rozšířit ho do dalších zemí. Na desetimilionový stát jste neuvěřitelně úspěšní, máte hráčky v Top 10, světové jedničky v deblu,“ chválil Haggerty. „A když se podívám na to, kolik českých tenistek se dere nahoru, budete silní ještě mnoho let.“
To znamená další možnosti k blahopřáním, jen je otázkou, jak budou vypadat okolnosti.
Právě Haggerty totiž prosadil změny Davis Cupu, o nichž český boss Kaderka i většina hráčů hovoří s trpkostí. Jsou dle nich přespříliš radikální. Neuctivé k tradici. Bořící podstatu. Však i svazový šéf Kaderka hned po vítězném finále říkal: „Budeme bojovat, aby Fed Cup nepotkal stejný osud.“
Co na to mocný americký sportovní funkcionář? „Lidé mají rozdílné názory a je to tak správně. Prošli jsme si určitým procesem a nakonec vše odsouhlasilo 71 procent zemí,“ hájí se šéf ITF. „Pro nás bylo klíčové zachovat princip prvního kola domu-venku a najít správnou lokalitu pro finále. Ve Fed Cupu použijeme podobný přístup.“
Roku 2019 se to ještě nedotkne, Češky jej zahájí v únoru v Ostravě proti Rumunsku, pak by následovalo semifinále a finále.
Může to být naposledy. Zde jsou Haggertyho priority.
„Strategie je jasná, osm týmů ve Světové skupině prostě není dostačující,“ řekl v Praze. „Rádi bychom expandovali na 16, je to ale i otázka kalendáře a závazků hráček; citlivé téma. Spolupracujeme s WTA. Chceme dialog. To nejlepší pro ženský tenis.“
Konkrétní nutné kroky zní: „Je tu naděje, že by se za Fed Cup zase dávaly body do žebříčku, to by byla důležitá věc. Rádi bychom zvýšili prize money. A ještě větším plusem by byla kalendářní shoda.“
Jednou z variant je slavit (či truchlit) mnohem dříve. První kolo by se dál hrálo v únoru, druhá runda v dubnu by už se ale proměnila ve finále. Boj o Fed Cupu by se tak vklínil mezi velké americké turnaje v Indian Wells, Miami a Charlestonu - a ostrý začátek evropské antukové sezony ve Stuttgartu.
„To zní jako dokonalé načasování,“ kývnul Haggerty. „Z pohledu hráček to nyní vypadá následovně. OK, v únoru můžu jet na Fed Cup, protože vím, jestli bude doma, nebo venku. Ale pak? Budeme hrát v dubnu? A kde? Budu muset letět přes půl světa? Nemáte jistotu. Věříme, že taková změna by vyřešila problémy a tenistky by mohly daleko efektivněji využívat svůj čas.“
Podle Haggertyho je příliš nabitý kalendář důvodem, proč v Praze absentovaly americké hvězdy Sloane Stephensová a Madison Keysová. „Současné načasování je vážně velká výzva. Takhle to může vypadat, když se finále hraje v listopadu,“ uvedl.
Z nápadů se brzy může stát realita. Davis Cup už nové šaty obléká, příští rok se finálový turnaj koná v Madridu.
„Dává nám to smysl,“ tvrdí Haggerty. „Nechceme hledat místo, z nějž vytěžíme co nejvíc peněz, ale místo se správným balancem pro hráčky a fanoušky. Víme, že můžeme akci v Madridu propagovat rok dopředu. Pak je to jednodušší se sponzory, vy máte víc peněz a také můžete víc předat národním svazům a ty vychovávají další generace…“
Takhle to zní idylicky, realitu ukáže budoucnost. A pokud by podobné změny časem potkaly i dámy, nabízí se jeden tip na lokalitu.
„Praha je nádherná,“ říká Haggerty. „Máte tu arénu pro 15 tisíc lidí, co je pořád natřískaná. Atmosféra je skvělá, město krásné a pohodlné pro návštěvníky, ekonomicky dostupné. Možné je všechno. Praha by klidně mohla být velmi dobré řešení.“
