Třiadvacetiletý Goolaerts byl v týmu Veranda’s Willems jeho vrstevníkem i kamarádem, často i hlavním pomocníkem. Byl...
Minulý čas je bohužel na místě.
Na kostkovém úseku 148 kilometrů před cílem klasiky Paříž-Roubaix v neděli upadl, mimo záběr televizních kamer. Ležel na zemi v bezvědomí, resuscitovali jej, helikoptéra jej transportovala do nemocnice v Lille.
„Lékaři u něj byli velmi brzy a odvedli skvělou práci,“ tvrdil ředitel jeho týmu Michael Elijzen. Záhy se však objevily zprávy, že se Goolaerts nachází v ohrožení života.
V neděli ve 22.40, s rodinou u svého lůžka, zemřel. Coby příčina smrti bylo uvedeno srdeční selhání.
Goolaertsův krajan Sep Vanmarcke z týmu EF Drapac vzápětí na sociální sítě psal: „Celý večer jsem doufal v to nejlepší, ale obával jsem se toho nejhoršího.“
Obával se právem. Také smrt je součástí cyklistické profese.
Wouter Weylandt zemřel po těžkém pádu ve sjezdu na Giru 2011.
Antoine Demoitié přišel o život předloni poté, co do něj vjel motocykl na klasice Gent-Wevelgem.
Micheleho Scarponiho zabila loni srážka s nákladním automobilem během tréninku na Giro.
To jsou však jen nejznámější případy, špička ledovce. Na různých úrovních cyklistiky - od mládežnické po profesionální - za posledních deset let zemřelo během závodů či na tréninku 33 jezdců!
Vysoko na seznamu příčin úmrtí ční právě selhání srdce.
Belgičana Nolfa postihl v roce 2009 infarkt ve spánku po etapě Kolem Kataru, aniž předtím hlásil jakékoliv zdravotní potíže. Obdobně zemřel na hotelu další Belgičan Goris v roce 2012. Předloni infarkt při závodě v Polsku předcházel smrti 21letého Nizozemce Verdicka a na etapách Critérium International také Belgičana Myngheera.
Selhání srdce během závodu připravila v posledním desetiletí o život i egyptského dráhaře Zakiho, portugalského silničáře Nevese, íránského paralympika Golbarnezhada.
„Michael nikdy neměl problémy se srdcem,“ tvrdí Goolaertsův manažer Jef Van den Bosch. Není ani jisté, zda k srdeční zástavě došlo během jízdy těsně před pádem, nebo až následkem pádu. Existují pouze neprůkazná fanouškovská videa.
„Vidím to spíše tak, že spadl a udeřil se při tom do hlavy,“ spekuluje Eugen Rašev, lékař českého týmu Elkov Author. „Dnes jsou ty přilby tak malé, že se mohl udeřit i do zátylku, nebo ze strany do hlavy. A i když je mozek chráněn lebkou, tak když se přenese ta rychlost a síla nárazu na mozkové tkáně, může dojít k takzvanému kolapsu.“
Přesto, jak si vysvětlit, že tolik trénovaných mladých cyklistů, podstupujících důkladné lékařské kontroly, umírá na selhání srdce?
Spojovat tyto případy s dopingem by bylo v éře stále těsnější antidopingové sítě prvoplánové a neobjektivní. Obzvlášť když přední lékaři poukazují, že samotná extrémní vytrvalostní sportovní zátěž může vést k trvalému přetěžování a poškození srdečního svalu.
James O’Keefe z kliniky Mayo provedl průzkum se 40 maratonci, triatlonisty a cyklisty a zjistil, že pět z nich má nápadné jizvy na pravé srdeční komoře. Další studie téže kliniky z roku 2017 prokázala, že především bílé muže, věnující se vrcholovému sportu, postihují předčasné potíže se zvápenatěním koronárních arterií. A ty jsou podle odborného časopisu Jama Cardiology často příčinou infarktů v mladším věku.
Chystaná pitva může napovědět víc. Ovšem Goolaertsovi nepomohou už žádná fakta ani spekulace.
Jeho život vyhasl příliš brzy.