Po příjezdu jsem se trápila, teď jsem spokojená, hlásí Vítková z Norska

Čtyřikrát za sebou dojela Veronika Vítková ve sprintu v nejlepší desítce, i v norském Oslu k ní byla blízko. V závodu Světového poháru po jedné chybě na střelnici skončila jedenáctá a dál tak drží šesté místo v celkovém hodnocení biatlonového seriálu. „Tím, že je to pro nás poslední kolo, jsem ráda, že se mi ten sprint povedl,“ vyprávěla pak devětadvacetiletá biatlonistka.

Před týdnem jste v Kontiolahti mluvila o tom, jak bylo po olympiádě náročné vrátit se do tréninku. Bylo to tentokrát lepší?
Já se do Osla těšila. Těšila jsem se totiž už do Kontiolahti, ale tam to bylo ovlivněné tím týdnem po olympiádě, který nebyl úplně jednoduchý. Člověk si úplně neodpočinul, ale i tak jsem si ve Finsku zajela pěkné výsledky, když pominu štafetu dvojic. Proto jsem se těšila na další závody a tím, že je to pro nás poslední kolo (Češi finále SP v Rusku bojkotují), jsem ráda, že se mi tady sprint povedl.

Sprint biatlonistek

Podrobnosti o závodu v Oslu

Takže tréninkově už to před závody bylo lepší?
No vlastně úplně ne. První den po cestě příjezdu to bylo náročné. Trápila jsem se na střelnici i na trati. Bylo to něco, co už jsem dlouho nepředvedla, fakt mi to nesedělo, až jsem si říkala: To není moc dobrý. Ale další trénink už byl lepší a i dneska jsem z nástřelu odjížděla s dobrým pocitem.

Takže ten nepovedený trénink byl asi opravdu jen náročným cestováním.
Určitě. Od rána do večera jsme byli na cestě. Z Kontiolahti jsme jeli autobusem do Helsinek, pak jsme letěli do Osla. Ale naštěstí to na závody nemělo úplně vliv.

Byl to pro vás i střelecky povedený sprint. Pouze poslední ranou jste těsně minula terč.
Já byla hlavně ráda, že se mi povedla ležka, protože o to lépe se mi pak jede v dalších kolech. A ta poslední rána… Nevěřila jsem si na ni, tak jsem ji lehce podržela na terči, vypadla z rytmu a potom ji lehce trhla dolů. Byla to blbá chyba, protože kdybych tu položku odstřílela v rytmu, možná by to dopadlo líp. Ale stalo se, jedenácté místo je pořád pěkný výsledek.

Veronika Vítková hned za Laurou Dahlmeierovou ve sprintu biatlonistek v Oslu.

Říkáte, že jste ránu odložila. Nakolik to bylo dané tím, že jste ve druhém kole jela za rychlou Laurou Dahlmeierovou?
Nejdřív jsem si taky myslela, že to bylo tím, ale ona mi před střelnici trochu poodjela a já si zvolnila. Takže jsem nepřišla v nějakém vysokém tempu. A kdyby jo, asi by to mělo vliv spíš na ty první rány. Zas tak špatně se mi dneska nejelo, Laura tady taky není v úplné top formě, tak jsem byla ráda, že jsem se s ní ve druhém kole dokázala držet.

Běžecky to z vaší strany opravdu nebylo špatné, odstup na další biatlonistky, bleskurychlou Kuzminovou nepočítaje, nebyl zas tak velký.
Sama jsem byla překvapená, že jsem dokázala bojovat s ostatními holkami v běhu. O to větší je to povzbuzení do dalších závodů - sobotní štafety a nedělní stíhačky.

Čtyřikrát za sebou jste ve sprintu skončila v elitní desítce, nyní jen těsně za ní. Čím to je, že vám letos sprinty tolik jdou?
Sama si to nedokážu vysvětlit. Jestli je to tím, že jsou to dvoupoložkové závody a já se jich tak nebojím? Nedokážu na to odpovědět, i když se mě na to ptá víc lidí. Ty čtyřpoložkové závody ale úplně nezvládám, většinou si to v nich pokazím na střelnici.

V neděli tak budete mít ideální šanci si ve čtyřpoložkovém závodu spravit chuť. Navíc pro Čechy v posledním závodu sezony.
Přesně tak. Věřím, že si ten poslední závod užiju a zajedu si nějaký pěkný výsledek.

Předtím máte ještě v pátek volno a v sobotu vás čeká štafeta. Docela nezvyklá kombinace.
Ten volný den je důležitý. Sezona je pro každého dlouhá a každý den odpočinku mezi závody pomůže. A že máme štafetu před stíhacím závodem? Takhle to je, je to pro všechny stejné. Už se to takhle jednou jelo tuším v Hochfilzenu. My určitě budeme spokojené, když dojedeme do šestého místa. A snad mi pak štafeta nesebere tolik sil a zkusím ve stíhačce zabojovat. Tu smůlu čtyřpoložkových závodů chci zkusit prolomit.