Kvalifikaci nejprve ovládla o 72 setin.
Pak postupně vyřadila Ukrajinku Annamari Dančovou, Rusku Jekatěrinu Chatomčenkovou, domácí Slovinku Glorii Kotnikovou a ve finále si poradila i s Claudií Rieglerovou.
Báječná olympijská sezona velenadané české obojživelnice pokračuje.
Bylo to v aktuální sezoně nejdramatičtější vítězství? Rakušanka Claudia Rieglerová na vás tlačila až do poslední brány, ve které ale zaváhala a vypadla.
Popravdě, já vůbec netuším, jak ona jela. Soustředila jsem se celou jízdu na sebe, abych se dostala do cíle co nejdřív. Ale je možná, že to pro vás a pro mě možná taky dramatické bylo, já jen nemám čas koukat kolem sebe.
Jaké to bylo jet finále s Rieglerovou, které je jednou tolik, co vám?
V tomhle je výjimečná. Má spoustu zkušeností a je výborná závodnice. Před ní fakt klobouk dolů, protože dneska zajela skvělé jízdy. Až jsme si dělaly legraci z toho, že spolu jedeme potřetí (jely spolu i kvalifikaci) a ona z toho měla hroznou radost. Prý se mnou jezdí ráda a já jsem si to taky užila.
V Rogle je to vaše třetí vítězství v řadě a čtvrté celkově.
Věděla jsem, že kdybych vyhrála, budu slavit vítězný hattrick. Ale já mám ohromnou radost z vítězství na jakémkoliv kopci.
Přesto, právě tady jste na snowboardu vyhrála svůj vůbec první závod. Je pro vás Rogla speciální místo?
Ta místní sjezdovka je zvláštní v tom, že je hodně rovná a tím pádem jsou tady všichni vyrovnaní. Není tady pasáž, která by byla nějak extrémně technicky složitá, kde by se oddělilo zrno od plev. Všechny holky tady jezdí fantasticky, i jejich kvalifikační jízdy vypadají hezky. Jsem ráda, že se mi to tady povedlo, protože v tomhle je ten kopec zvláštní. I ve finále jsou ty šance dost vyrovnané.
Nevyhrála jste tady pouze jednou, v roce 2015. Je to tak, že už sem přijíždíte a těšíte se?
Já se hrozně těšila na ten dnešní závod. Až jsem se toho trošku bála, že se možná těším až moc. Nakonec jsem si celý den skvěle užila. Možná bylo malinko škoda, že to dnešní finále bylo oproti minulým rokům o něco posunuté a na trati nebylo tolik sluníčka. Vlastně finále už bylo celé ve stínu, ale i tak to bylo super. Dokážou tady ten kopec skvěle připravit.
Pomáhá vám teď v závodech sebevědomí, které jste v průběhu sezony nabrala? Vždyť jste v obřím slalomu ještě neprohrála.
Je samozřejmě skvělé vstupovat do závodu s tímhle vědomím. Ale když stojím na startu, stejně máme obě dvě před sebou pár bran a ta, která kopec sjede rychleji, vyhraje.
Vyhráváte kvalifikace, závody… Baví vás to ještě pořád?
Samozřejmě, že mě to baví. Mám pořád spoustu rezerv, které můžu dohnat, ale taky jsem ráda za to, jak mi to teď jezdilo. Musím poděkovat celému týmu, který odvedl fantastickou práci - Kubkovi (fyzioterapeut Jakub Marek), Olsenovi(servisman Petr Kouřil), který připravil fantastické prkno, Justin (Reiter, trenér) byl pořád na trati a mamka s taťkou zase stáli v cíli jako podpora. Za to jim musím moc poděkovat, je to moje obrovská výhoda.
Neprosí vás už soupeřky, abyste je taky někdy nechala vyhrát?
To by klidně mohly zkusit, ale tohle nepřipadá v úvahu (zasměje se). Budu vždycky bojovat až do roztrhání těla.
