Bělehradská Kombank Arena byla ztichlá a prázdná. Dobrovolníci v zelených tričkách se po závěru českého tréninku na palubovce promísili s několika hráči, co si ještě zkoušeli střelbu. Když Češi mířili do šatny, střídali je v největší basketbalové aréně Evropy Japonci, s nimiž se za pár hodin utkají.
„Samozřejmě je to důležitý zápas. Kdo vyhraje, jde dál, kdo prohraje, jede domů. Měli bychom to zvládnout,“ uvedl reprezentační pivot Petr Benda. Podle něj by v tom úterní porážka 59:71 s Lotyši už neměla hrát žádnou významnou roli: „Tohle už jsme pustili z hlavy.“
Co tedy od Japonska čekat? Byť basketbalisté logicky varují před podceněním, které by se jim mohlo vymstít, budou Češi jasnými favority. Kvalita hovoří pro ně - a proti by mohl být snad jen atypický styl soupeře.
„Jde vyloženě o hru rozehrávačů. I podkošoví hráči hrají čelem ke koši a motají to hodně dokola, než získají volnou střelu. Taky hodně střílejí po clonách,“ říká jeden z asistentů trenéra Pavel Beneš, který měl přípravu na Japonsko na starosti a protivníka „scoutoval“.
Japonci skončili na posledním asijském šampionátu na 4. místě, v Bělehradě se uvedli krutou prohrou s Lotyšskem 48:88. „Záleží na tlaku obrany. Když je necháte hrát, jsou dobří střelci, ale pod tlakem se jejich procento snižuje,“ říká Beneš. „Pokud na ně vyvineme tlak, tak bychom je eliminovat měli. Pokud ovšem budou mít svůj den, může se stát cokoli.“
Takto je to před duelem s Japonci prakticky se vším. V první řadě půjde o to, co jim Češi (ne)dovolí. Potenciální zbraně sok má, ale při důkladném přístupu by nemusel vůbec dostat šanci k jejich použití. „Hodně hrají zónovou obranu. Jelikož jsou malí a pohybliví, vytvářejí velký tlak na hráče s míčem,“ dodává Beneš. „Taky jsou spolu dlouho a odehráli hodně přípravných utkání.“
Klíčová je nejspíš věta, kterou po úvodní české porážce s Lotyši řekl Tomáš Satoranský. „Musíme se připravit hlavně mentálně, bude to úplně jiný typ zápasu,“ uvedl rozehrávač. „Japonci jsou malý tým s dobrými střelci, hraje hodně zónu. Určitě budeme mít nějaké video a dobře se připravíme.“
Matematika je jasná. Prohra = český konec v olympijské kvalifikaci. Výhra = postup do semifinále z 2. místa, a tím pádem s velkou pravděpodobností páteční semifinále proti domácímu Srbsku.
„Jestli chceme na olympiádu, musíme porazit kohokoli. Jestli skončíme v pátek, nebo v sobotu, to už je jedno,“ soudí Satoranský. Pokud ve středu večer český tým potvrdí roli favorita, vybojuje si šanci na duel pravdy.
