Byl ten letošní titul nejtěžší?
Jednoznačně, Dukla hrála celou sérii fantasticky. I ten poslední zápas byl nesmírně těžký. Já jsem úplně psychicky vyčerpanej.
Čím to, při vašich zkušenostech?
Už od čtvrtfinále jsem to prožíval. Třeba na dnešek jsem spal jenom hodinu, ještě ve čtyři ráno jsem byl v obýváku a nemohl zabrat. Děkuji klukům, že makali od první do poslední minuty. A teď můžeme jít slavit (úsměv).
Bylo to horší, protože jste věděl, že se s Plzní loučíte?
Nemyslel jsem na to, že jdu pryč. Chtěl jsem vyhrát. Teď jsem rád, že máme třetí titul v řadě. Plzni budu fandit i nadále.
Ono vůbec na celém mančaftu byla patrná nesmírná touha po vítězství. Kde se to vás bere?
Věřili jsme i v základní části, kdy se nám až tolik nedařilo. Znovu se potvrdilo, že play-off je úplně jiná soutěž. Semkli jsme se, každý odvedl maximální výkon.
V základní části jste skončili třetí, ale pořád jste mluvili o titulu. Nic jiného jste nebrali?
Já musím říct, že jsem malinko skeptický. Nehráli jsme dobře... Ale od čtvrtfinále jsme se zvedli. Šlapali jsme jako správný tým.
Co podle vás rozhodlo ten poslední zápas? Kdy jste Duklu zlomili?
Když jsme se jim urvali v úvodu druhého poločasu, kdy jsme skoro devět minut nedostali gól. A odskočili jsme jim na 15:10.
Myslíte v brance na to, že jste dlouho neinkasoval?
Musel už jsem něco chytit, v té první půli to nebylo nic světoborného. Tušil jsem, že když něco pochytám, kluci je v útoku zlomí.
A kdy jste měl definitivně jasno, že už vám Dukla titul nevezme?
Asi dvě a půl minuty před koncem.
Proto jste si v brance střihl i oslavný taneček?
On přišel malinko přišel dřív, až jsem se lekl. Ale bylo to parádní loučení. Já vždycky měl sen slavit titul tady se skvělýma fanouškama.
Co bude následovat?
Teď si budeme užívat slávu (smích).
