Jihočeský statek, kde hlavní roli při rekonstrukci sehrály city

Často jsme svědky, jak se historické hospodářské budovy a statky mění na hypermoderní loftové bydlení nebo dovolenkové chalupy, které s minulostí nemají moc společného. To o jihočeském statku rozhodně neplatí.

Když máte k nějakému místu silné citové pouto, nechcete, aby se úplně změnilo, i když je už na spadnutí. Majitel statku na jihu Čech nepatří mezi ty, kteří si vyberou starou hospodářskou stavbu a chtějí z ní mít moderní bydlení. Naopak, k místu i stavení má velmi intenzivní citový vztah.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.

Proto bylo prvořadým cílem projektu zachránit objekt po stavební stránce, zachovat jeho atmosféru a génia loci. Zároveň však měl zabezpečit pohodlí, které v domě postaveném ve stylu venkovského baroka z 19. století nebylo (teplá voda, koupelna, WC).

Majitel zadal projekt architektce Petře Kocourkové ze studia Mooza Architecture, která na něm pracovala několik let. Teď je hotová první fáze, obytné prostory. Celý komplex hospodářských budov má tvar U. Zrekonstruovaný obytný prostor je jen částí z celé stavby.

Poznámka: Na přání majitelů nejsou použité fotografie exteriéru.

Pestré a veselé, ale nenásilné

Styl proměny vás zaujme: žádná násilné moderní prvky v interiéru nenajdete, naopak, architektka naplno vyzdvihla charisma místa a podpořila jej hravým stylem.

Osvěžující barevnost interiéru není jen estetickou záležitostí. Použití bílých omítek zvýrazňujících modré a žluté prvky odkazuje na původní řešení obydlí sedláků, které se neslo ve stylu venkovského baroka.

Světle modrá byla i původně použitá na peci, žlutou barvu měla někdejší fasáda domu. Dnes ji vidíme na dveřích, její odstíny zvýrazňují historické prvky. Ostatní barvy interiéru jsou neutrální: šedá, béžová, hnědá.

Pro pecivály a zápecníky

Srdcem obytné části je velká místnost se zděnou kachlovou pecí. Spojuje v sobě všechny denní funkce: kuchyň, jídelnu, obývací pokoj, kousek vedle je hned knihovna plná knih. Původní pec se už nedala uvést do provozu, opakované pokusy skončily neúspěšně. Části, které bylo možné použít, najdete i v nové podobě, jejímž autorem je Jaroslav Prokop z Jihočeského kamnářství. 

Repasovaná, prakticky nově postavená pec s modrým obkladem má tvar jako původní, které se neslo ve stylu venkovského baroka a dokonce pár vylepšení navíc. Je plně funkční a skrývá jedno tajemství, které není zepředu vidět.

Nad pecí v zadní části je příjemně ukrytý a hlavně dobře vyhřívaný prostor na relaxaci s matracemi. Je to také skvělý koutek na čtení: po ruce máte poličku, na kterou si můžete odložit knihu či nápoje.

Minulost hraje důležitou roli v každé místnosti

Ze čtecího koutku na peci je krásný výhled na celou místnost..

Renovované vitríny, skříně, nový nábytek ve stylu venkovského baroka potěší nejen váš zrak, ale vyvolává i silné emoce. Všimněte si místa s komodami, trojdílným zrcadlem a gramofonem, nad kterým je sbírka černobílých rodinných fotografií.

Charismaticky působí i ložnice s masivními skříněmi s historickým kováním a postelí s dřevěným čelem: je to původní, odborně zrepasovaný nábytek. Samozřejmě, efekt dotvářejí i textil, například modrobílé povlečení připomínající modrotisk, do jakého povlékaly i naše babičky.

V aktuálně zrekonstruované obytné části statku najdete mnoho originálních detailů, které vždy na něco odkazují, cosi vyjadřují. Ani jedna maličkost není prvoplánová nebo jen „na parádu“.

Z minulosti pocházejí i skleněné a porcelánové nádoby v kuchyňských skřínkách, jako noční stolky jsou použité nádoby na kysané zelí. Zachráněné obkladačky z původní pece architektka využila v rámci jídelního stolu. Kromě dekorativní funkce jsou i praktické, slouží na odkládání horkých nádob.

V ložnici je původní nábytek, ale po pečlivé repasi.

I nové dřevěné prvky mají svůj emocionální potenciál: mnohé jsou vyrobené z dubu, který zničila bouřka a roky se sušil ve stodole. Všimněte si například bílých stoliček, které vypadají, jako kdyby byly zapuštěné do stěny. Jejich opěradla vytvářejí zajímavou hru světla a stínu, navíc představují pozůstatky z minulosti domu a dají se i prakticky využít. Například jako věšák na oblečení nebo police na dekorace.

Autorka projektu

Ing. arch. Petra Kocourková, Mooza Architecture

Petra Kocourková a Klára Císařovská založily studio Mooza architecture na základě společného porozumění při navrhování v roce 2013. Obě vystudovaly fakultu architektury na ČVUT a sbíraly pracovní i studijní zkušenosti v zahraničí (Holandsko, Španělsko, Německo).

Rozdílnost jejich povah jim paradoxně pomáhá vytvářet návrhy, které jsou vzletné, ale zároveň stojí oběma nohama pevně na zemi. V současnosti do studia zavál čerstvý vítr, přidali se mladí architekti Markéta Knobová a Štěpán Svejkovský.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.