Zaměstnavatelé nesouhlasí s vládní plánem na zvýšení minimální mzdy o dvanáct set korun. V pondělí o tom jednala tripartita. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by se měla minimální mzda od ledna příštího roku zvýšit na 12,2 tisíce korun. Čistý příjem by tak dosáhl úrovně 10 477 korun měsíčně.
„Vládou navrhované dosud nejvyšší skokové zvýšení minimální mzdy o 1 200 korun na 12 200 korun zaměstnavatelé odmítají. Takový návrh vnímáme jako politickou diskuzi bez navázání na ekonomické parametry,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Podle Hospodářské komory ohrozí růst konkurenceschopnost českých podniků. „Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Vláda se s průmyslníky míjí v číslech
Podle Hospodářské komory by tato vláda neměla minimální mzdu navyšovat už vůbec. Svaz průmyslu pak navrhuje, aby se zvýšila jen o 800 korun. To je podle Hanáka v souladu s programovým prohlášením vlády, které počítá s postupným přiblížením minimální mzdy čtyřiceti procentům průměrné mzdy.
Podle materiálu ministerstva práce a sociálních věcí, který má iDNES.cz k dispozici, by se však právě navýšením minimální mzdy o 1 200 korun její poměr k průměrné mzdě dostal v příštím roce na 40,5 procenta. Koaliční závazek by tedy byl překročen jen velmi mírně. Současná výše minimální mzdy by podle propočtů resortu měla letos dosáhnout na 38,2 procenta průměrné mzdy.
Vláda se se zaměstnavateli míjí i v odhadech, na kolik by je zvýšení ročně přišlo. Paradoxně přitom ministerstvo předpokládá vyšší částku. „Podle kvalifikovaného odhadu z dostupných údajů lze předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů celkem o zhruba 3,4 miliardy korun ročně,“ uvádí se v podkladech resortu. Podle Hospodářské to komory to bude jen dvě miliardy korun.
