Jablečné povídačky
Zhruba tak 8500 let zpátky nebo třeba ještě dřív se začal psát příběh o jablku. Zrodilo se ovoce plné vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, to jablko, které si umí poradit s různými neduhy.
Víte třeba, že dostatečná konzumace jablek může fungovat jako prevence před infarktem? Tušili jste, že jablka pomáhají při problémech s dnou, trávením, totálním vyčerpáním i svalovými poruchami? Sklenice jablečné šťávy před spaním pomůže překonat stres a usnout, jedno jablko nalačno zase nabudí jako šálek kávy, těhotným ženám pak pomůže s ranní nevolností, z jablečných slupek a medu se dá zase vyrobit čaj na nervy.
Zhubla jsem díky jablkům, prozradila čtenářka Renata |
Vypadá to, že jablko je ten nejkladnější hrdina světa. Ale… Kdysi nebylo jablko bráno úplně tak pozitivně, stačí se ohlédnout do minulosti. Co vám říká „jablko sváru“? K této nelichotivé podobě přišlo jablíčko, které v podstatě stálo za pádem Troji, vinou řecké bohyně sváru Eris, která se urazila, že nebyla pozvána na jistou svatbu, a tak tam aspoň vhodila jablko s nápisem „té nejkrásnější“.
Trojský princ Paris se zhostil role soudce a ze třech půvabných bohyní si vybral Afroditu, která mu pomohla unést ze Sparty sličnou Helenu, což vedlo k rozpoutání války. Také v pohanských a křesťanských tradicích se jablko vyskytuje a ne vždy má dobrou pověst. Třeba jako symbol hříchu v ruce Evině nebo coby říšské jablko, které představuje znamení moci.
Jablko v sobě zkrátka má něco jedovatého, přinejmenším pecky. Jablečná jadérka obsahují amygdalin, který se v těle mění na kyanovodík. Z jednoho jadérka se samozřejmě jen tak někdo neotráví, ale ve větším množství už to docela nebezpečné je. Ale to není nic v porovnání s tím, když narazíte na „plážové jablko“.
Roste v Karibiku a různých koutech Ameriky na stromě, který bývá označován za nejnebezpečnější strom světa. Jmenuje se mancinella obecná a je to nádherná dřevina, jen tedy zakousnout se do jejích plodů je doslova o ústa.
Sice chutnají sladce, ale pak začne působit jed, který obsahují. Už po malém kousku dojde k zažívacím problémům, které obvykle končí totálním kolapsem těla. A pak věřte těm blahořečeným jablkům!
Mléčné drby
Mléko bývá chápáno jako symbol života. Ano, je to to první, co ochutnají děti od matky, je to tekutina, pro kterou se během hladu a strádání téměř vraždilo.
Říká se, že Benito Mussolini byl prý živ pouze z mléka. Trpěl totiž chronickými bolestmi žaludku, a když každý den vypil aspoň tři litry mléka, cítil se údajně lépe. Jen mu to bylo trapné přiznat, cítil, že to není zrovna nápoj hodný pravého fašisty, a tak svou dietu tajil.
Každopádně mléko bylo vždy považováno za studnici zdraví a síly. Jenže ti, co trpí laktózovou intolerancí a alergií na mléko by to asi viděli jinak, stejně jako kolonisté, kteří objevovali Ameriku. Problémů tam měli samozřejmě víc než dost, ale ten mléčný je trochu děsil.
Roku 1818 opustila tento svět Nancy Lincolnová, matka budoucího amerického prezidenta Abrahama Lincolna. Bylo jí třicet čtyři let, jejímu synkovi jen devět. Zemřela jako mnoho dalších obyvatel Nového světa v 19. století – napila se mléka od dojnice, která se předtím pásla na louce, kde rostla Ageratina altissima, smrtelně jedovatá bylina, která se hojně vyskytovala právě v Severní Americe.
Když kráva spásla tuto rostlinu obsahující toxin tremetol, kontaminovalo se její maso i mléko. Pokud si následně hodlal pochutnat na mléku nebo masu takové krávy člověk, měl smůlu. Tzv. nemoc z mléka se stala všeobecným strašákem, otrávit se mohli i koně či ovce.
Pravda o mléku: nezahleňuje a pomáhá při hubnutí |
Mléko a jed spolu tedy tak nějak kooperují, zřejmě i přičiněním travičů. Ukázalo se totiž, že se v mléku dobře ztratí chuť nebezpečné látky, plus nezpůsobuje pocit něčeho špatného v žaludku, co je třeba vyzvracet.
Babské pověry zase odkazují na vypití mléka při otravě houbami. To však odborníci rozhodně nedoporučují, spíš to zdravotní stav postiženého jen zhorší. Každopádně neděsí vás, jak často je mléko zmiňováno v souvislosti s něčím jedovatým?
Rajčatová problematika
Rajská jablíčka jsou považována za proklatě zdravou zeleninku. Jejich pravlastí je území dnešního Peru a Ekvádoru, právě tam se do nich poprvé zakousli indiáni. Přes Atlantik se dostala rajčata v 16. století a tak jako další lilkovité rostliny byla nejdříve považována za cosi hodně nebezpečného.
Daleko od pravdy naši předkové nebyli, v zelených částech totiž rajčata obsahují jedovaté glykoalkaloidy solanin a tomatin. Takové zelené nezralé rajče obsahuje ve 100 gramech 3 až 14 miligramů jedu. Aby se průměrně rostlý dospělý člověk otrávil, musel by sníst několik kilogramů zelených rajčat.
Pravděpodobnost, že zemře po rajčeti, je tedy malá, i tak se ale vyplatí konzumovat spíš ta červená, ve kterých solanin už není přítomen. Stejně to funguje i u brambor, platí, že nazelenalé kousky rozhodně nekupovat a nekonzumovat!
Mandlová záhada
Známe to z detektivek, když něco voní po hořkých mandlích, očekává se, že vrah použil kyanid. Mandle v tom všem nejsou nevinně, sice jsou vřele doporučovány na povzbuzení i jako fantastická lahůdka povolená i při hubnutí, ale zároveň jsou docela nebezpečné.
Vlašské ořechy mají pozitivní vliv na naši náladu. Po mandlích se hubne |
Existují mandle sladké a hořké. Zatímco ty sladké obsahují jen 0,1 % amygdalinu, ty hořké v sobě mají až 5 % této látky. Právě z té se při trávení uvolňuje kyanovodík. Takových deset hořkých mandlí už může představovat pro dospělého jedince značné riziko, dvacet požitých hořkých mandlí pak už rozdýchá jenom málokdo.
Na co si dát pozor?
|
