Pravda o mléku: nezahleňuje a pomáhá při hubnutí

Z jedné strany slyšíme argumenty, kolik sklenic mléka vypít denně, protože prospívá zdraví, z druhé strany varování, že škodí, zahleňuje a tloustne se po něm. Podle nejnovějších průzkumů to vypadá, že mléko v našich životech představuje kladného hrdinu, nikoli záporáka.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vybavujete si krásnou Salmu Hayek, herečku „krev a mlíko“, jak se mohla přetrhnout pro skleničku bílého moku? Šlo sice o kampaň Got Milk?, ale pro fanoušky Salmy a krav příjemně uvěřitelnou. Odpůrci však odmítají, že je mléko fajn a že nám prospívá. Prostě ho nepijí. Škodí pověsti mléka oprávněně? A škodí sami sobě?

Podle Jana Krejska z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové sami sebe rozhodně ochuzují. Mýty, které o mléku kolují, považuje za pseudovědecké informace, navíc vytržené z kontextu. Například ten, který se týká zahleňování. Zabydlel se u nás vlivem východní filozofie a čínské medicíny. Ta může být v mnohém inspirující, jenže zapomínáme, že vyrůstáme v jiném prostředí než Asiaté. Podle profesora Krejska na Východě nedoporučují mléko kvůli vysokému podílu nesnášenlivosti laktózy.

„Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko,“ vysvětluje Karolína Hlavatá z projektu Bílé plus. „My jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózotolerantní.“

Neexistuje žádný výzkum, který by podpořil teorii, že když budeme jíst mléčné výrobky, projeví se to zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Mléko ve skutečnosti neprodukuje hlen - spíš na sliznici trávicího traktu vytváří ochranný film, jemný povlak (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny.

„V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího ústrojí. Vždyť už naše babičky podávaly při nachlazení teplé mléko s medem nebo mléko s Vincentkou pro lepší odkašlávání,“ uvádí to na pravou míru Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského.

Bílé benefity

Mléko a mléčné výrobky mají prokazatelný vliv na zdraví kostí, jejich konzumací předcházíte osteoporóze. Prospívají v případě cukrovky 2. typu. Snižují riziko infarktu. Zlepšují imunitu. Pomáhají proti žaludečním vředům, řeší průjmy a špatné zažívání. Usnadňují hubnutí. Podporují zdraví zubů.

Nesnáším laktózu

Proč hodně lidí propadá dojmu, že mléko jejich organismu neprospívá? Opravdu za to může alternativní medicína? V první řadě se zaměňují dva pojmy: alergie na mléko a intolerance. Nesnášenlivost mléka je snížená aktivita enzymu laktázy, která rozkládá mléčný cukr - laktózu. Lidem s nízkou aktivitou laktázy mléko způsobuje nadýmání, bolesti břicha nebo průjem.

V Česku se to týká méně než 5 % dospělých. Ale jiné lidské populace, například žlutá nebo černošská, ztrácejí laktázovou aktivitu a mléko netolerují. „Tyto údaje jsou bohužel nekriticky přenášeny i do naší populace a nesnášenlivost laktózy se významně přeceňuje,“ tvrdí profesor Krejsek.

Zajímavé je, že v severských oblastech, kde si lidé užívají mnohem méně slunce než třeba my, je intolerance mléka v podstatě nulová. Z prostého důvodu - bez mléka, resp. bez vitaminu D, by tam vyhynuli.

Další mýty o mléku

Obsahuje hormony a antibiotika
Britští odborníci prokázali, že mléko krav léčených antibiotiky neobsahuje ani stopy ATB. Přítomnost hormonů v kravském mléce vědci nepopírají, ale jde prý o tak miniaturní množství, že na lidské zdraví nemůže mít vliv.

Mléko z obchodu je ředěné vodou
Obsah jednotlivých složek mléka je daný potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění: plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %, odstředěné 0,5 %. Čerstvé mléko v mlékárně nejdřív projde „separací a standardizací“, kdy je odstraněna část tuku. (Ten se pak používá na výrobu dalších mléčných produktů.) Při následné „homogenizaci“ jsou kapičky tuku rozloženy na menší tukové jednotky, které se v mléce rovnoměrně rozptýlí - nevytvářejí pak shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou UHT (trvanlivé mléko) nebo metodou pasterizace (pasterizované mléko). Voda se tedy k mléku nepřidává.

Když není přímo od krávy, je nezdravé
„Obsahy proteinů, vitaminů a minerálů se téměř neliší u mléka přímo od krávy a mléka z obchodu. Tepelným ošetřením se z mléka ztrácí maximálně 10 % výživných látek. U trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné a neobsahuje žádné choroboplodné zárodky,“ vysvětluje odborník Jiří Kopáček.

Co se týká alergie na mléčnou bílkovinu, ta je u nás ještě vzácnější. Objevuje se nejčastěji v dětském věku a většina pacientů z ní vyroste. Dospělých Čechů alergických na mléko se odhaduje na 0,1 až 0,5 %.

Výzkumy dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v naší historii a velmi se zrychlila. U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, který nám v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko.

„Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku nejsnáze z kravského mléka, a to po celý svůj život,“ vysvětluje Jiří Kopáček. „Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu,“ dodává.

Pokud máte podezření, že vám mléčné výrobky nedělají dobře, dojděte si k lékaři na vyšetření. V drtivé většině se podle profesora Krejska laktózová intolerance nebo alergie na mléčnou bílkovinu vyvrátí.

Po mléku se netloustne

Překvapilo vás, že mléko a mléčné výrobky jsou i zdrojem déčka? Skrývají v sobě mnohem víc zdraví, než se může na první pohled zdát. Minerální látky - vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jod - i vitaminy. Jak vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K), tak i vitaminy B skupiny a také C.

„Mléko je zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou důležité pro stavbu tkání, hormonů a protilátek. Zároveň zlepšuje funkci štítné žlázy a proces krvetvorby. Představuje prevenci proti osteoporóze a podporuje správný růst kostí a aktivitu prospěšných bakterií. Mléčné výrobky jsou díky svým vlastnostem také nedílnou součástí redukčního jídelníčku,“ pěje ódy doktorka Hlavatá.

Jiří Kopáček dodává další pozitiva, o kterých se moc často nemluví: „Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Je také prokázáno, že zakysané výrobky chrání před infekcemi a třeba zlepšují pleť.“ A jak že je to s tou redukcí váhy? Vždyť se říká, že po mléčných výrobcích se spíš na váze přibírá?!

Podle profesora Jana Krejska se lidé k obezitě jistě nepropracují primárně konzumací mléka a mléčných výrobků. Nadměrná hmotnost je odrazem nezdravého životního stylu, nedostatku pohybu a organismu prospěšných potravin, hlavně ovoce a zeleniny.

Čtěte v magazínu Rodina DNES

Magazín Rodina DNES tentokrát s velkým rozhovorem s Lucií Borhyovou a tématem o tom, jak předejít jarním pylovým alergiím, najdete v páteční MF DNES.

„Nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi bohaté,“ říká.

„Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit náš celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry.“

Mýtus, že „mléko je moc tučné a má moc kalorií“, snadno sfoukl ze stolu Jiří Kopáček: „Energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu půlky jablka.“ V případě nadváhy tedy odborníci doporučují hlavně nízkotučné mléčné výrobky, protože mají relativně málo energie a díky obsaženým bílkovinám velmi dobře zasytí. Navíc u vápníku, který obsahují, vědci opakovaně prokázali pozitivní účinek na hubnutí.