Podle geologů je zájem dán tím, že se mluví o změně surovinové politiky státu, kterou navrhují ministerstva životního prostředí a průmyslu a schvaluje ji vláda. Stávající surovinová politika těžbě nakloněná není. Ekonomové upozorňují, že zájem o ložiska je dán také zvyšováním cen zlata na světových trzích.
"Žádost firmy Gabreta Gold je v současné době předmětem správního řízení. Byla podána na průzkum ložisek všech polymetalických rud," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Žádost firmy Potamon o povolení průzkumu ložisek zamítlo oblastní pracoviště ministerstva životního prostředí v Plzni. Podle Huberta Bošiny z tohoto úřadu firma podala proti zamítavému stanovisku rozklad. Kromě Kašperských Hor žádá Potamon i o povolení průzkumu u Nezdic na Klatovsku.
"Rozklad projednala rozkladová komise, která doporučila ministrovi zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byla zejména skutečnost, že se ministerstvo nevypořádalo se všemi námitkami společnosti Potamon GTS," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
V Kašperských Horách průzkum probíhal v devadesátých letech v režii firmy TVX Bohemia, která se nyní soudí se státem o ušlé investice, protože provedla průzkum, ale netěžila. Podle Bošiny má Potamon výsledky průzkumu od firmy VTX k dispozici. "Žádají, aby mohli dřívější průzkum ještě zpřesnit," dodal.
Podle předsedy obvodního báňského úřadu v Plzni Bivoje Merce je v Kašperských Horách jedno z nejvýznamnějších evropských ložisek zlata. "Proto je tam zájem o těžbu neustále. Ložisko je tak bohaté, že jednou se tam podle mého názoru těžit bude. Otázka pouze zní: Kdy?" uvedl Merc.
Jeho názor sdílí i geolog Martin Lang, který zpracovává historii hornictví na Rokycansku.
Za zvýšeným zájmem o průzkumy zlatonosných ložisek jsou podle Tomáše Gebauera z tiskového odboru ministerstva průmyslu současné vysoké ceny zlata. Nedaleko Kašperských Hor leží podle odborníků více než 100 tun zlata za zhruba 130 miliard korun, k tomu tuny wolframu za zhruba dvacet miliard.
A co by z případné těžby měla Česká republika? "Z plateb, které odvádí těžař za vydobytý nerost, jde polovina státu a polovina obci, to je dáno horním zákonem. Takže by tratné nebyly ani Kašperské Hory," vysvětlil Merc.
Bývalý starosta Kašperských Hor a geolog František Stíbal.
Drtivá většina obyvatel Kašperských Hor je proti těžbě. Snahy dostat ze země drahý kov za miliardy zažívají místní od revoluce v roce 1989 neustále.
Aktivity firmy TVX Bohemia důlní na konci devadesátých let zastavilo ministerstvo životního prostředí. Před pěti lety podala novou žádost společnost Potamon GTS a v Kašperských Horách vznikly silné protesty proti obnovení těžby zlata. Potamon neuspěl, jeho požadavek o průzkum zarazil tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.
Firma to však nyní zkouší znovu. Lidé z Kašperských Hor se ale obávají, že pokud by ministerstvo povolilo průzkum, nikdo už by vlastní těžbu nezastavil.
S těžebními firmami před lety nejvíce bojoval tehdejší starosta a geolog František Stíbal. Ten je dnes připravený se proti těžbě znovu postavit. "Těžba by nepřinesla nic, o co by tady lidé stáli. Je to brutální industriální zásah do krajiny, který sem prostě nepatří. Důsledky těžby by pro Kašperské Hory byly fatální a letité. Představte si, že se celé podloží vyrabuje, takže se musí roky propadat. Zvedne se ruch, prašnost a všichni si musí uvědomit, že se vytěží tuny rudy, ve které je několik gramů zlata a vše ostatní je odpad," varuje Stíbal.
