Letos tak toužebně očekávaný prašan přichází pozdě. Populární masový závod v běhu na lyžích tak letos bude poněkud netradiční. Namísto přejezdu hor čekají závodníky okruhy na čtyř až šesti kilometrových kolečkách kolem stadionu v Bedřichově.
„Je sice pěkné, že sněží. Třicet až čtyřicet centimetrů sněhu, který bychom potřebovali na uskutečnění závodu po celé trati, ale do víkendu nenapadne, navíc má v příštích dnech pršet,“ říká ve středu ráno předseda organizačního výboru Jizerské padesátky Martin Koucký.
Už týden tu za pomoci sněžných děl bojujete, aby se závod o víkendu uskutečnil, i když ve zkrácené podobě. Proč ta urputná snaha jet Jizerskou padesátku za každou cenu i přes vrtochy počasí? Přeci už pětkrát se dálkový běh v historii závod nejel.
Víte, nejjednodušší by samozřejmě pro nás bylo vůbec nic nedělat, o nic se nesnažit a jen oznámit, že letos se prostě nepojede. Jenže naše snaha, to není jen o závodě. Já na Bedřichově žiji, mám to tu rád a vím, kolik lidí tu má penziony, restaurace, a že Padesátka jim pomáhá, je velkou propagací nejenom sportu, ale i cestovního ruchu. A turisté, návštěvníci sem přinesou nějaké peníze. Navíc tady teď vytvoříme jedno z mála míst, kde se dá v Česku lyžovat na běžkách. Vždycky se ale najde někdo, kdo bude naštvaný, komu se to nebude líbit.
Třeba ta výroba sněhu sněžnými děly. Kolik jich sníh pro letošní závod vyrábí a kde všude?
Máme čtyři sněhová děla. Jedno je u úpravny vody v Bedřichově a zbylé tři u přehrady na Černé Nise. Kdybychom s předstihem nezačali uměle zasněžovat, byli bychom na tom stejně jako před dvěma lety, kdy jsme závod museli kvůli nedostatku sněhu zrušit. Samozřejmě se zase najdou kritici, že to škodí přírodě, ale vše máme řádně povolené od příslušných institucí. A víme, že i přes loňské sucho z povrchových vod na přehradě nic neubylo. Díky sněžným dělům tady můžeme s počasím bojovat jako v Alpách.
Problémy s počasím trápí Jizerskou padesátku v její novodobé historii poměrně často. Nezvažovali jste, že by se jela v jiném datu než o pravidelném druhém víkendu v lednu?
Je třeba říci, že termíny závodu byly v historii různé. Třeba první ročníky se jezdily třetí týden v lednu, nějaké ročníky i ve třetím únorovém týdnu. V roce 1999 po zařazení Padesátky do Worldloppetu (federace sdružující nejvýznamnější dálkové lyžařské závody – pozn. red.) nám byla přidělena druhá neděle v lednu. Paradoxně od té doby byl závod již dvakrát zrušen, ale byly zimy, kdy by mu ani nepomohl přesun do února, jelikož prostě ten sníh taky nebyl. Proto jsme pověřili hydrometerology, aby nám zanalyzovali situaci za posledních patnáct let. Pokud nám to bude lépe vycházet na únor, budeme bojovat za to, aby se závod jel v únoru. Měli bychom i více času na přípravu.
Přesunutí závodu na pozdější termín ale jistotu neznamená. Větru, dešti ještě nikdo neporučil. Přesto vy asi musíte být bedlivými diváky či čtenáři zpráv o počasí?
To ano, ale předpovědím se věřit nedá. Spolupracujeme s Českým hydrometeorologickým ústavem, platíme si od nich předpovědi. Jenže dneska vám nikdo nic nezaručí. Třeba populární předpověď je takzvaná šest ku čtyřem. Abyste rozuměl – jde o to, že řeknou, že bude na šedesát procent sněžit, ale na čtyřicet ne. A vyberte si. Spolupracujeme i s řadou tváří počasí z televize, ale nikdo nechce se svojí předpovědí veřejně vystoupit, bojí se, že by se mohl splést. Samozřejmě sledujeme i různé internetové servery s počasím, ale tam je to někdy ještě horší. Například jeden populární norský server. Vytiskli jsme si z něj výhled na čtrnáct dní dopředu a třeba dneska mělo svítit slunce a mrznout, minus šest a vidíte, je zataženo, sněží a teplota je kolem minus dvou, tří.
Je letošní příprava na závod kvůli vydatnému umělému zasněžování nějak náročnější? Ať se to týká lidí nebo financí.
Finančně až tak ne, do rozpočtu se vejdeme, jelikož vlastně nezasněžujeme a neudržujeme celou trať závodu, jak jsme to dělali dříve, ale daleko menší plochu. Pravdou je, že lidí se na přípravě podílí víc než minule. V posledních dnech jsme tu opravdu dvacet čtyři hodin denně. Já už asi týden pořádně nespal.
Kolik lidí se na samotném závodu podílí? A bude něco letos jinak?
Jde asi o tři sta lidí. Jde vesměs o lidi, kteří jsou připraveni na občerstvovacích stanicích, kontrolních stanovištích. My je sice paradoxně stále držíme v pohotovosti, aby byli připraveni být na trati někde na Smědavě, Jizerce, Hřebínku či Kristiánově, ale víme, že se pojede po okruzích. Všechny stáhneme do Bedřichova na stadion a pro řadu z nich to bude velká atrakce. Spousta pořadatelů totiž nikdy neviděla, jak to vypadá při Padesátce v Bedřichově. jak vypadá start, cíl. Jsou to třeba lidé z Nového Města a odjinud. Bude to pro ně změna.
Padesátku několikrát startoval exprezident Václav Klaus. Bude tomu tak i v neděli, při startu hlavního závodu?
Letos tomu tak nebude. Závod odstartuje hejtman Martin Půta.
