O vybudování atletického tunelu usiluje tělovýchovná jednota Spartak Třebíč. Předpokládané náklady na jeho vybudování jsou 41 milionů korun. „Nyní dokončujeme projektovou dokumentaci a vydáno máme stavební povolení,“ říká Josef Vomela, předseda třebíčského atletického oddílu.
Na financování by se mohla podílet Národní sportovní agentura (NSA), která by v případě úspěchu žádosti mohla hradit až 70 procent nákladů. Žádosti o dofinancování byly zaslány na třebíčskou radnici i do Jihlavy na hejtmanství.
Radní Kraje Vysočina pro oblast sportu Jan Břížďala (Piráti) uvedl, že o záměru a výši příspěvku se bude debatovat na nejbližším jednání krajského zastupitelstva, které se má sejít v polovině května.
„Řešilo by se to v režimu individuálních dotací, protože nemáme žádný systémový dotační nástroj, kterým bychom to mohli posoudit. Bude tedy záležet na rozhodnutí zastupitelů,“ uvedl radní Břížďala.
Třebíčští zastupitelé budou o podpoře hlasovat příští týden 22. dubna. „Návrh do zastupitelstva půjde ve smyslu podpořit dofinancování tohoto projektu. Je to unikátní záležitost nejenom pro Třebíč, ale pro celý kraj. Atletický tunel tu široko daleko nikde není, třebíčská atletika má dlouholetou historii a je v ní zapojeno hodně dětí a mladých sportovců. Vidíme v tom potenciál a v duchu toho, jak podporujeme jiné sportovní projekty, bude směřován i náš návrh,“ řekl starosta Pavel Pacal (Pro Třebíč).
Tělocvičny atletům nestačí, chybějí kapacity
Vznik atletického tunelu je podle předsedy třebíčských atletů potřeba pro zlepšení a kvalitu zimních tréninků. „Oproti oddílům, které mají halu nebo tunel, jsme znevýhodněni. Sportovci, kteří jsou nadaní, musí dojíždět na tréninky do Prahy. To je samozřejmě drahé a také je problém se tam vůbec dostat, protože tunely a haly bývají permanentně obsazené a zamluvené,“ vysvětluje Vomela.
Během zim se mladí atleti zatím scházeli k tréninkům v různých školních tělocvičnách. Ty jim slouží zejména ke kondičnímu cvičení. I tady je ovšem problém s kapacitou a obsazeností.
„Dětí v našem oddílu je opravdu hodně. Například při čtvrtečním tréninku na základní škole, s kterou dlouhodobě spolupracujeme, se sejde i pět tréninkových skupin. V jeden čas je ve dvou tělocvičnách třeba i osmdesát dětí. Kvalita tréninku je tím omezená,“ popisuje Vomela.
K nácviku mnohých atletických disciplín jsou navíc tělocvičny příliš malé. Někteří atleti chodí trénovat i v zimním počasí na atletický ovál. „Jsou to hlavně běžci na dlouhé tratě, ale i sprinteři. Není to ale ideální, protože při nižších teplotách hrozí zranění a je tam pochopitelně i větší riziko nachlazení,“ dodává.
I krajské přebory se musí konat v Praze
Podobně jsou na tom s tréninky v zimním období i další atletické kluby na Vysočině. Problém mají také s uspořádáním krajských halových atletických přeborů.
„Všechny oddíly z Vysočiny paradoxně směřují do Prahy, kde se tyto krajské halové přebory konají. Tím, že by se vybudoval tunel, vyřešila by se i tato záležitost,“ připomíná Vomela s tím, že využití zamýšleného tunelu by bylo univerzální.
Atletický tunel by měl vzniknout v těsném sousedství současného atletického stadionu v Třebíči.
Nové kryté sportoviště by mělo být 115 metrů dlouhé a 15,5 metru široké. Stavba bude mít dvě výškové úrovně: přibližně třetina tunelu by měla mít výšku osm metrů, zbytek tři a půl metru. Součástí navrhovaného tunelu je hygienické zázemí s toaletami a šatnami, sklad a kancelář. Uvnitř se počítá se sektory pro skok daleký, vysoký a o tyči. Dále by zde měl být vrhačský kruh s možností házení do sítě.
Podle Vomely se podařilo vyprojektovat v tunelu i 200 metrů dlouhý běžecký ovál. „Byť tam budou hodně ostré zatáčky, vzroste tím užitná hodnota tunelu. Budou tam moci kvalitněji trénovat i běžci na dlouhé tratě,“ doplnil.
