Ředitel jihlavské zdravotní školy Libor Fasora v posledních měsících napjatě sleduje, jak parlament rozhodne o změně zákona, který by umožnil zkrácené vzdělávání zdravotních sester.
Novela je momentálně ve druhém čtení. Pokud návrh projde, nemusely by v budoucnu zdravotní sestry studovat vysokou školu. Tu nyní potřebují k tomu, aby mohly pracovat samostatně a měly i veškeré kompetence a lepší finanční ohodnocení. Nově by stačily pouze čtyři roky střední zdravotnické školy a jeden rok zkráceného studia na vyšší odborné škole.
„Po pěti letech by byly hotové a mohly by jít do nemocnic. Je to výrazné zkrácení, které by pomohlo vyřešit současný nedostatek zdravotnického personálu,“ myslí si Libor Fasora, ředitel Střední zdravotnické školy v Jihlavě.
Pro absolventy je práce pod dohledem neatraktivní
Ze středních zdravotnických škol totiž nyní vycházejí pouze zdravotničtí asistenti, kteří mohou pracovat pouze pod dohledem. Pokud chtějí mít kompetence jako zdravotní sestra, musí si vzdělání dále doplnit dalším bakalářským nebo magisterským studiem na vysoké škole. Jenom minimum absolventů maturitního oboru zdravotnický asistent odchází rovnou do praxe.
„Přibližně 95 procent absolventů se snaží pokračovat dál ve studiu. Ze čtyřiceti absolventů jsou to dva až tři, kteří hned po škole nastoupí jako zdravotnický asistent do nemocnice. Práce pod dohledem není pro ně atraktivní, a to ani z hlediska finančního ohodnocení. Proto odcházejí studovat dál,“ vysvětluje Fasora.
Škola pod jeho vedením se na možnou změnu chystá a podala žádost o vznik Vyšší odborné školy zdravotnické v Jihlavě s obory diplomovaná všeobecná sestra a diplomovaná dětská sestra.
Žádost je zatím u ledu, krajští úředníci se jí dosud nezabývali
Od konce září leží na odboru školství Kraje Vysočina, který je zřizovatelem školy. Doposud se jí úřad nezabýval a nerozhodl tak, zda ji pošle dál na ministerstvo školství.
„Pokud kraj bude souhlasit, může ji ministerstvu školství poslat ještě na jaře. Pak by to byl ale hodně šibeniční termín a myslím, že by se nám obory do září nepodařilo otevřít ani udělat patřičnou propagaci a přijímací řízení,“ myslí si Fasora.
Kraj si ale dává načas a otevřeně přiznává, že to nebude lehké rozhodování. „Čekáme, až bude venku nový zákon o vzdělávání ve zdravotnictví. V tuto chvíli jsme se rozhodli, že žádost nebudeme zatím řešit a počkáme na zákon,“ říká otevřeně Jana Fialová (ČSSD), radní kraje pro oblast školství.
Podle ní je zároveň potřeba nad otevřením nového oboru vést širší debatu, která se nebude omezovat pouze na oblast školství. „Musíme si k tomu sednout v širším osazenstvu. Potřebujeme si udělat celkovou analýzu. Nemáme ještě dostatek informací, abychom mohli rozhodnout. Narážíme na spoustu dalších souvislostí, ale tento návrh rozhodně nezatracuji,“ doplnila Fialová.
Kraj nechce narušit spolupráci s vysokou školou
Jenomže. V Jihlavě je také Vysoká škola polytechnická (VŠPJ), která nabízí bakalářské studium oboru porodní asistentka, všeobecná zdravotní sestra a zdravotně sociální pracovník. Nedávno přibyly i magisterské obory Komunitní péče v porodní asistenci a Kvalita a bezpečná péče ve zdravotnictví.
A to může být hlavní kámen úrazu. Vedení jihlavské polytechniky by se znovuobnovení Vyšší odborné školy zdravotnické asi moc nelíbilo. Přišla by totiž o potenciální studenty.
„Ano, a jsme u toho. Máme tady Vysokou školu polytechnickou a také zdravku. Můžeme se chovat jako zřizovatel a říct, že vyšší odborné studium chceme na naší škole. Na druhou stranu, VŠPJ je také náš partner. Vycházíme s nimi velmi dobře. Není to jednoduché rozhodování,“ krčí rameny Fialová.
Rektor Vysoké školy polytechnické Václav Báča obavy zatím nesdílí. „Vůbec o této aktivitě nevím, je to pro mě novinka a neznám tudíž bližší informace. Nicméně vyšší odborná škola nikdy nemůže nahradit vysokoškolské bakalářské nebo magisterské vzdělání. Myslím, že obě školy existovat vedle sebe mohou,“ uvedl rektor Václav Báča.
Jihlava je jediná bez vyšší odborné školy, právě kvůli vysoké
Již v minulosti byla polytechnika důvodem, proč bylo studium na Vyšší odborné škole zdravotnické v Jihlavě nejprve utlumeno a nakonec zcela zrušeno. Argumentem tehdy bylo: Proč mít ve městě dvě podobné školy, ze kterých vycházejí absolventi se stejným zaměřením?
Přitom Vyšší odborná škola zdravotnická v Jihlavě fungovala od roku 1993. Jihlava je nyní jediná z bývalých čtyř škol v Kraji Vysočina, kde vyšší odborná škola není. V Havlíčkově Brodě, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou funguje.
„Mým hlavním argumentem, když jsem žádost připravovala, byl fakt, že zkrácené pětileté studium bude možné absolvovat pouze na Vyšší odborné škole zdravotnické. A ta v Jihlavě není. Neměli bychom o tuto šanci přijít,“ dodala Marie Říhová, zástupkyně ředitele zdravotnické školy.
